|
| ||||
| ||||
|
103 —
U liudby církevní všímali si tehdáž jako u všeliké jiné hudby vůbec jen stránky esthetické, jen formy hudebně krásné; vše ostatní bylo předmětem vedlejším; a nač při hudbě církevní nejméně se myslilo, byla Církev sama. Tak nesmyslnému kostelnímu hudlaření hudebnímu učiněna nyní přítrž ve větší části katolického Německa, ačkoliv na mnohých místech po starých, široce vyšlapaných pěšinách klidně dále se kráčí, klidné dále se šumaří. Doba přítomná nesnese žádnou polovičatost; doba přítomná vyžaduje rozhodnost a důslednost ve všelikém odvětví života, zejmena a především v oboru života církevního a veškeré boje duševní, jimiž věk náš se vyznačuje, jsou posléze vždy boje polovíčatosti s rozhodností, nedůslednosti s důsledností. Také v odvětví katolické liudby církevní na jevišti boje tyto objevily se. Doba líného Míru jest ta tam; již po delší dobu trvá spor o. otázce, která Hudba jest pravou, katolickou hudbou kostelní a doba míru pojištěného ještě nanadešla. Jednotě cecilianské zapotřebí jest většího ještě rozšířeni a mohutnějšího působení, má-li zjednati mír pojištěný. .lakolive"k v řečeném sporu strana jedna opustila bojiště a náhledy své veřejně dále již nehájí, nemohouc je žádnými platnými důvody hájiti, odbojná strana přede ještě za po-raženou se nepovažuje. Brouká a protestuje dále. Ano, pánové, mnoho jest jcště hudebních katolíků protestujících v kostele při hudebním provozováni, kteří osobní rozechvění citu za pravou pobožnost chrámovou považuji a v záležitosti této i od Církve dané předpisy přijímati se zdráhají. Dovolte mi tedy, abych o sporné otázce ve vaší přítomnosti opět promluvil a takto naznačil aspoň stanovisko pravé, ze kterého otázku posouditi dlužno. Nebojte se, že Vás budu trápiti zdlouhavým vysvětlováním a učenými citáty, aneb že počnu z daleka, snad s hudbou židovskou, aneb starořeckou a starořímskou, o čemž beztoho žádný člověk, co by pravého bylo, povědíti nedovede. Nebojte se, pánové, n činím to krátce a stručně. Vedle otázky: K t e r á li u d b a j e s t p r a v o u, k a t o l i c k o u h u d b o u c í rk e v n f?— postavím otázku jinou rozumu i úsudku mnohem bližší, otázku totiž: Kdo j e s t pravým k a t o l í k e m ? Odpověd' na otázku druhou poskytuje pokynutí na zodpovídání otázky první. Kdo jest pravým katolíkem ? — Le otázka jest zcela oprávněna, přisvčdčite uvážíce, že máme nyní rozmanité druhy katolíků, které od obchodních cestovatelé nám se vychvalují, jeden druh jemnější nad druhý, všechny velmi laciné. Máme „s t a r o-katolíky,” kteři již dva roky staří jsou; máme „státní katolíky,” kteří ještě nejsou úpině dohotoveni; a máme „t a k é k a t o l í k y,” kteří příležitostně v novinách ohlašuji, že jsou také katolíky, jelikož by svět o tom jinak nezvěděl. K těmto rozmanitým druhům katolíků lze vynajíti bez přílišného namáhání v odvětví církevní hudby podobné druhy, jež se hodí k oněm druhům dříve uvedeným co protějšek obrazu. Moderní mše hudební v operním slohu s brilantním průvodem orchestru jest vtěleným takékatolfkem hudebním. Nuže: Kdo jest katolíkem? Zda-li jest katolíkem, komsi lze vykázati se katolickým listem křestním? — Ach, milí pánové, křestní list j eclině toho nečiní. V listu křestním vehni často čte se, jenom čím jsme byli, nikoli, čím nyní zoveine se. Kapitola o katolících s křestnfmi listy jest velmi neutěšená. Nehodláme zde dále tím se obírati, nýbrž přikročíme hned k otázce parallelní : L d a-1 i j e s t j i ž p r a v o u hudbou církevní ona, jíž lze vykázati se křestním listem, hudba, které lze proukázati se původem katolickým? Také zde, pánové milí, křestní list jedině toho nečiní. Ovšem nevyvratnou jest pravdou, že jen katolickému skladateli možno tvořiti dobrou hudbu kostelní a že i nejnadanější a nejlepší skladatel nekatolický narazí nutně na překážky nepřekonatelné; jest však zároveii známo, že mnohý i výtečný, ba osobně zbožný skladadel katolický složil kostelní hudbu, kterou nemožno jest upotřebiti. Považujeme tedy sice katolický křestní list za nutný požadavek dobré hudby chrámové, ale křestní list j e d i n ě toho nečiní. Ida-li jest pravým katolíkem, jenž má katolickou knihu modlitební, které příležitostně v kostele též užívá? Mnoho jest již získáno, když ku křestnímu listu také modlitební kniha se přidává ; avšak ani modlitební kniha nečiní ještě katolíka pravým katolíkem. Mnohý zneužívá modlitební kuiby nepřijímaje z ní to dobré do útrob duše, nýbrž vlastní převrácené myšlenky knize modlitební podkládaje. Mnohý však nečítá ničeho z ní, a neklade ničeho do nf ; do knihy pohližeje na věci zcela jiné mysli. — Také katolická modlitební kniha hudbu Ještě nečiní hudbou kostelní. Není postačitelné, když hudební skladatel církevních x | ||||
|