|
| ||||
| ||||
|
2 -
konají se pilné přípravy, které bohdá bez výsledku nebudou. — 4 je-li seminář první a nejdůležitější školou zpěvu posvátného, v pražském semináři pěstuje se toto uměni s láskou a nadšením. Bohoslovci vzorně provozuji chorál, zpěv vfcehlasý i píseň obecnou a budou jednou co kněži horlivě zaváděti, co v semináři stalo se jim potřebou a druhou přirozenosti. V budějovické diecési založeny jsou pro-zatím dvě farní Jednoty Cyrillské : v Túboře a v Prachaticích; první dlouholetou prací v piném rozkvětu se nacházející, druhá v den sv. Tří Králů právě založená. Nechl: se stanou semenem plodným ! Rychlého rozvětvení naditi se lze, až stávající Jednota dieeésuí po vůli J. E. nejdůstojnějšího pana biskupa Jirsíka již ku konci roku 1878 zřízená (Cecilie r. V. str.47 a 96) za odvětvenou prohlášeua bude a úkolu svého organisačního s patřičným úsilím se ujme. V diecési čeká se pouze na pokynutf a iniciativu. Cyrillskou slavnosti v Klatovech (Cyrill r. VI. str. 86) se ukázalo, že půda jest dostatečně připravena, o čemž i nížepsaný přesvědčení nabyl jak osobním stykem v různých vikariátech (ku př. Miroviekém, Vodňanském), tak dopisy pilných zvelebovatelů zpěvu církevního (na př. Ševětin a j.). Ostatně výboru diecésní Jednoty jsou dokonale známy poměry hudební po diecési a prostřednictvím jeho snadno během tohoto roku povstati může půl sta jednot Cyrillských, jimiž rychle oživil by se zpěv liturgický i obecný. Čeho se nelze nadíti od diecése hluboké viry a zbožného ducha! Když r. 1878 J. M. uejd. pan biskup Josef Jan Hais vyslovil úmysl, aby Cyrillská Jednota dieeésnf v Hradci Králové zřídila se, (Cecilie r. V. str. 41, 51, 59), bylo právě uprázdněno místo ředitele kůru na kathedrálce a od volby nástupce závisel osud budoucí Jednoty. Zvolený naděje nezklamal. Pracoval a půdu upravoval. Počátkem tohoto roku vstupuje na arénu Cyrillskou mešní skladbou milovanému vrchnímu pastýři věnovanou. Přípravy jsou dokonány a slib, bohdá! skutkem se stane. Diecése na ten krok toužebně čeká. Pracovalo se na mnohých stranách svědomitě. Ve Vrchlabí (Cyrill r. VII. str. 71), v Jičíně (r. VII. str. 46), v Novém Hradei Králové (r. VII. str. 94), v Telecím farní Jeduoty Cyrilské jsou již seřaděny; jinde, na př. ve Zbraslavicích, v Litomyšli, v Jaroměři, v Poděbradech, v České Třebové, v Pardubicích, v Čiňovsi, v Kutné Hoře, v Týništi, v Poličce a j. lze pravidelnou činnost spolkovou každé chvíle zahájiti ; zase jinde, jako : ve Všestareeh, ve Smidarech a j. půda úrodná se vzdělává. Jest tedy pouze třeba orgánupořádajfetho : diecésní Jednoty Cyrillské, aby se spojilo, co k sobě patři. Jakmile ta do života vstoupí, žeň bude hojná a požehnaná, jako ta zlatá půda vlasti, na které diecése se rozkládá. První farní Jednota Cyrillská zrodila se v diecési Litoměřické. Bezno si přispíšilo. Mladá Boleslav a Mšeno jsou přichystány, v Turnově pilně se pracuje. V litoměřickém semináři svědomitě se pěstuje zpěv církevní a vycházejí již do zprávy duchovní kněži milující důstojuou hudbu posvátnou. Uměni mi-lovný uejd. pan biskup, jakož novou věži oslaví kathedrálu svou, také Cyrillskou Jed-notou diecésní vyozdobf vnitřní síně svatyně, odkud pak ozvěna roznese se po horách zem českou věnčících. Na družně Moravě v diecési Brněnské vznikla první farní JeIDota v Hodoníně a jiné dojista rychle následovati budou, jakmile heslo vydá diecésní Jednota, kterou připravovati zvláštním výnosem kázal J. E. uejd. pan biskup Karel (Cyrill VII. str. 29). Vy-zváni dojista všudy s jásotem bude vítáno. Jako v královské kapitole Jednota vřelých přátel, tak po diecési nadšených pěstitelů má. Nechat pěvec moravský v Doubravici nad Svitavou příkladem živým a písní svou při-vábí letošním rokem celý roj pěvců zasvětivších hlasy a srdca službě Nejvyššího. Kruchta arcibiskupského chrámu Páně v Olomouci jest vysokým učením hudby posvátné, Seminář vzorem lásky a péče Ze dvou křišEálových zřidel prýšti se proud po úrodných krajích. Těšme se, že mistr seřadt učennfky v jednotný šik a že zřízením Jednoty diccés)zí zabezpečí budoucnost díla, jemuž věnoval život. ToE stručný obraz činnosti Cyrillské na konci roku 1880. Vykonáno málo. Zrno hí řčičné vzešlo teprv. Zdaž v} roste v strom ? Rok počínající to ukáže. Má-li Církev potěšiti se z brzkého ovoce, dlužno, aby všichni dělníci pudu okopávali, útlou bylinku pilně ošetřovali a nešetřili potu. Štěpuice hodna jest práce. Ku zprávě výročiaí druží se tudy prosba, přání, novoroční program zahájeného roku. Má-li dosažen býti cíl, cesty k němu vedoucí dlužno upraviti rychle, důkladně, ochotně, bezodkladně. Dlouhé otálení, bezpečná smrt. Velkých věcí dodělati se lze jen společnou prací. K vykonáni velkého díla vyžaduje se rukou četných, pracovitých. Nutně se tedy odporoučí pro letošek dvojí práce. 1. Zřízeni odvětvených Jednot diecésních po veškerých diecésich českomoravských jest nevyhnutelnou podmínkou k dosaženi cíle. Kolem jádra snadno se usazuji krystaly. V srdci | ||||
|