|
| ||||
| ||||
|
— 19
savě, ale veždy klidně. Jest ideálem svatosti. Světcem jest, čí duše z klidu nevychází. Ra-dost a žalost zrcadlí se v hladině stále tiché. Takový jest chorál. Taková ona řeč, kterou Církev zpívaje mluví; odleskem svaté matky Církve. leč tuto milovati a ji ovládati dokonale jest především povinností kněží, vyvolených to synů takové matky a tudy i těch, kdož k úřadu tak vznešenému se připravují, zasvětivše se její službě — bohoslovců. S radostí budiž zde zaznamenáno, že pražští bohoslovci jali se při zkouškách přiučovati se chorálu s příkladnou horlivostí a s boholibou nadšeností. Ký div, že práce rychle míjela. Responsoria mešní a celá mše in Dominicicis Adventus et Quadragesimae s Patrem omnipotentem za několik hodin nacvičeny jsou tak, že bylo lze odvážiti se prvního kroku y kostele při slavné mši sv. a to bez všelikého průvodu varhan. Vypravovatel se těšil na ten den, jako dítě se těšívá na ně-jaký rodinný svátek. Budiž mu prominuto, že s dětmi počítal ty dni, kolik jich do svátku ještě čítalo. Nadešla ta poslední noc, probudil se — a byla první neděle adventní. Rychle vstal a temnými ulicemi spěchal z Karlína ku Karlovu mostu clo chrámu Sabátorského, aby si poslechnul koncert, jaký Církev při slavné liturgii své sama předpisuje. Pokleknul daleko od presbytáře pod kruchtu. Lavice kostelní pinily se nábožny'-m lidem. Slavné osvětlený presbytář nezůstal dlouho prázdný. Dvéře sakristie se otevřely a dlouhý průvod kleriků, superpellicemi oděných, po dvou bral se vážně před hlavní oltář, kde v několika řadách stoje, čekal, pokud konec průvodu u oltáře se neobjevil. Společně pokleknuvše před nejsv. Svátostí, rozdělili se bohoslovci na pravo a na levo na místa v lavicích proti sobě vy-kázaná. Vdp. rektor semináře intonoval zvučným hlasem „Asperges me” a jižjiž od úst mu vzal pokračování ,Domine hyssopo°C sbor více než sto hlasů čítající a klenutím chrámu valily se ty melodie gregoriánské, vzrůstajíce a ubývajíce, jako příliv a odliv. Ta velebná prostota hlasů, ničím, ani hla-sem varhan nepřerušovaná, imponuje a duší otřásá. Doznělo Asperges. Doznělo ze sto hrdel mocné „Amen” po oraci a oběf mešní počíná. Varhany se neozvaly. Každý cítí živě, že Církev počíná dobu různící se od roku ostatního. Dva náčelníci sboru pěveckého počali zpívati Introitus a sbor pěvců cvičených pokračuje střídavě vedle předpisu, který dí; In feriís et festes simplicibus intonatur Introitus 11lt'ssae ab uno cantore usque ad signum appositum -1€_, in festis semidupli- cibus et in Dominicis a duobus, in festis solemnibus a quatuor, ubi cantores suppetunt. Chorus prosequitur usque ad Psalinu7n. Primam patrem PSalnZl et V. Glortia Patrť Bodem modo singuli cantores proferunt, respondente universo choro. Quo finito repetitur Introitus usque ad Psalmum modo supra indicato. Introitus semper dicitur, praeterquam in Missa Sabbati sancti et in Missa cantata Vigiliae Pentecostes. (V dny feriální a na svátky simplicia intonuje Introitus vede jeden zpěvák až k znaménku na svátky Semiclupl. a na neděle dva, na velké svátky čtyři. Sbor pokračuje až k 2'alntu. První díl Lalmu a V. Gloria Ptri přednášejí tímtéž způsobem jednotliví zpěváci, jímž veškerý sbor odpovídá. Po ukončení opakuje se Introitus až k Žalmu způsobem svrchu udaným. Introitus vždycky se zpívá, kromě v Missa Sabbati sancti a v Missa cantata Vigiliae Pentecostes.) Celebrant v tom čase, co Introitus se zpíval, konal s assistencí stupní modlitbu, incensoval oltář a říkal Introitus potichu. Bezprostředně po Introitu dva zpěváci počali zpívati „Kyrie elet on”, po nich ho opakoval menší sbor 20 hlasů a po něm po třetí celý sbor přes i2o hlasů silný totéž prozpěvoval. Podobným postupem předneslo se třikrát „Christe eleis.11 a zase třikrát „Kyrie eleis.11. Tato gradace volání za smilování Boží nejprvé od několika, napotom menším sborem, posléze pak od veškerých v presbyteriu přítomných bohoslovců přímo uchvacuje k pobožnosti. Přibývá důvěry a přibývá hlasů. Jak krásně zná Církev vyjadřovati své potřeby ! Po tak slavném Kyrie celebrant jasným hlasem zapěl pozdravení ,Dominus vobiscum”, jemuž veškerý sbor nyní i po modlitbách chorálně odpovídal. Po EAiUde počalo Graduale zase přesně dle předpisu stanovacího Ii inita Ept tola aut Lectione duo cantores incipiunt Graduale usque ad signum et cuncti prosequntur debita cum at- tentione. Duo cantores Versttm Gradualt dicunt. Si Alleluja, alleluja cum Versu sunt dicenda, primum Allelttja cantatur a duobus usque ad neuma aut signum Chorus autem repetit Alleluja et subjungit | ||||
|