|
| ||||
| ||||
|
24 —
než co mladý sborek musíme kráčeti cestou všech začátečniků: per leviora ad aspera! Vice by se ovšem rozvíjela činnost Jednoty naši, kdybych při službách Božich velkých mohl býti při ni na lotru každou neděli; tak ale nmě co kaplanu toho dopřáno jen o slavnostech a svátcich větších, kde velkých služeb Božích odbýv: důstojný pan farář. Chudé jednotě naši právě vhod postaralo se nakladatelství Pustetovo letos o laciné vydání IŽimskélto Graduálu, a poněvač jeho zvláštní jsme milovníci, a v pašijový týden celý jen jemu na kruchtě solo dáváme, zakoupeno už několik exemplářů toho Graduale, čímž i pro celou budoucnost časumorné opisování vložek mešních si uspořím. A překypuje-li srdce blahou radostí, tu i ústa o tom vyprávějí, — nemohu tedy i Vám zamlčeti, že se Jednotě naší šlechetný dobrodinec z osady zavděčil ; dal velkým nákladem rozladěné a jinak porouchané varhany lzostelni opraviti, začež jemu upřímné vyslovujeme : Zaplaf Pán Bůlx ! fos. SC tIck, předseda. ROZMANITOSTI, Zpívejme! Didežitost zpěvu vynáši „Beseda učitelská” (1881 č. 2.) v prvním článku nadepsaném „Zpěváčtí spolkové a učitelstvo” těmito pravdivými slovy: „Jesti zpěv zvláštnosti našeho národa, kteráž mu jako víra, jako řeč, jako jeho dějiny a pověsti drahou a svatou zůstati, kťeráž mu zachována a stále pěstována býti musí. Jesti zpěv v nejušlechtilejšim slova smyslu ze všech uměni nejpopulárnější, jež stalo se majetkem celého národa jalzo žádné jiné, a jež povznésti může člověka z jcclnotv,írného všedniho života k ušlechtilejšim cit ra a požadavkům, jež zachovává mu vnitřní potěšení, vnitřní harmonii, rovnováhu ducha a zjednává mil ve všech poměrech klid. Proto pěstování zpěvu nemá podobati se výlevu okamžitě rozčilené a brzy opět ochablé náruživosti, rychle vzritstajíciho a po té ochablého nadšeni, nýbrž musí se díti neunavně, tiše, vřele”. — Ta slova vřelá jsou nám Cyrillisluni z duše promluvena. Jsou přesvědčením nezvratným, pro které usilujeme pomoci Cyrillských Jednot znuditi zpěv, který otřásal klenbou chrámií a hýbal duši věrných Čechů. Není snad druhého na světě národa, s jehož podstatou duševní združen jest zpěv tou měrou, jako u národa českého. Znaje národ, jsa jeho synem, tvrdím vice. Lid český zpěvem vyjadřuje city své nejvřelejší. ,Modle se zpívá. Vstávaje ráno, lehaje večer — modle se zpivá. Jásajc v chrátnč v den hodů Božích a lkaje u rakve v den pohřbu miláčka — modlitbu zpívá. Ceclt při všem, co hýbe duši, co pohrává srdcem — zpivá. Píseň jest muřečí. Písni mluvi k Bohu. Písni jásá, pisní truchli, písni prosi, písní žije. Kde Cech již nezpivá, nežije — jen ještě živoří. Kde mezi Čechy vyhynul zpěv, vyhynula víra, vyhynula láska. VzUudte zpěv a vzbudili jste národ. Zakládejte jednoty Cyrillské a oživili jste životni sílu národa. Stači v obci jeden muž zpěvumilovný, a jednota jest hotova a po-jištěna. Divno, předivno ! že muži osviceni neoceňují dosti rychle důležitost pravdy dokázané, že zpěvem dociluje se více a snadněji, nežli mluvením, a že jednotami Cyrillskými oživiti lze půdu na polo vyprahlou. Zpěvem na osadě osení zazelená se. Zpěv jest rosa, zpěv jest jarní slunko, zpěv jest libý vánek větru. Zpěvem clo srdce okrádá se láska, vira, život. Vlastenec národa znalý a národa milovný musí založiti jednotu Cyrillslzou. Staň se tak bezodkladně! Jedno srdce piné lásky k tomu stačí. Dokud národ zpival, bylo blaze. Až zase bude zpivati, bude blaze. Proto zakládati Cyrillské Jecbtoty jest povinnosti národní. Žádný jiný spolek nenutí tolik zpívati, jako Cyrillská jednota. Každá neděle, každý svátek ukládá jí povinnost zpívati — tedy stále. Kdo stále zpívá, stále žije. Jsou doby, kdc zpěv světský netěší, umlká. — Zpěv církevní vš yk jest vnady nevadnoucí, neumlká. Zpivati píseň svčlslzou omrzí, zpívati Bohu chvály věčnou vnadou vábí. — A. proto všelikou řeč, každý list, každý článek končím a končiti budu relrainem: „Přátelé! Vlastenci! Zakládejte jednoty Cyrillské! Beaoclkladnč! Všudy! Lehne r. Oz22L^=18zx1. Hlas pro zpěváky ku jednohlasné mši „IN HONOREM SPIRITUS SANCTI” od Jos. Nešvery, která v příští hudební příloze dokončena bude, jest již x-ytištén a na skladě v redakci „CYRILLA11 po zo kr. uCyrillK vychází vždy 15. každého 7něsiee. Předplatné, jež činí poštovní zásy]kou na celý rok 2 zl., na púl lota i zl., přijímá pouze na jednu z těchto dvou dob administiraee v Karlíně, číslo 234. Jen frankované listy se p, Jímají. Rukopisy redakci zaslané nevracejí se. Dopisy, týkající se redakce, buďtež zasýlány F. J. Lehnerovi franco, v Karlíně, č, 234. Reklamace zasýláuy buďtež do exped. v Praze, v Karlíně, Vinohradská třída č. 144, Qff' S hudební přílohou č. 3. –~ Nákladem vydavatelovým. — 'Ziskem Jos. Mikuláše v Praze, v Karlíně. | ||||
|