|
| ||||
| ||||
|
lidu umlkají. Lid přípravu skončil. Obět počíná.
Jaký to důmysl! Jaký to duch ryze církevní z ,Rorate" českého zaznívá ! Bohoslovci znají oceňovati ducha českých Roratů. Ačkoli nebylo možno, aby zpívány byly veškeré na každý den týhodnu připadající zpěvy, učiněn předce takový výběr chorálů a písní, že skombinován jest zaokrouhlený celek. Rorate zpívaly se na všechny všední (lny po celý advent. Bohoslovci shromaždovali se v presbytáři a za-notovali „Ljhle, Hospodin přijde!” s troj-násobnou gradací, načež následovala modlitba „Milost svou prosíme” s předcházejícími veršiky a odpovědmi v knize rorátní zaznamenanými, kterou střídavě vždy jeden z nich před oltářem konal. Po skončené modlitbě dáno znamení zvonkem a ze sakristie vyšel celebrant k oltáři. Při tiché mši sv. zpívány jsou v tempu pohyblivém „Rorate” tak, jak duch jejich toho předpisuje. Chorály předneslo vždy několik zpěváků, píseň za chorálem následující zpíval celý, silný sbor bohoslovecký. Tak oslaven advent způsobem velebným úpině v duchu předpisů církevních. Zpívaná mše sv. na neděle oslavována jest chorálem gregorianským bez všelikého průvodu varhan, tiché mše sv. na síni všední oslavovány jsou českými „Rorate” s průvodem varhan. A tak i litacrgický i obecný zpěv pěstován rovno-právně. Národ český od věků jest ctitelem Rodičky Boží, blahoslavené Panny Marie. Neposkvrněné početí její opěvuje se nejrozmanitěji v libých zpěvech rorátních. Tento článek víry jest hlavním obsahem českých Rorátů. Dogma za Pia IX. prohlášené od věk$ za-kořeněno bylo v lidu českém. Roráte jsou slavným památníkem úcty Marianské. Něžná úcta k blahoslavené Panně jest dědictvím po otcích zděděným. Bylo tudy důkazem přirozené zbožnosti, že seminář konal novém svátkac Nepoškvrnéného Početí P. Marie. Byla to ideální novena. Den každý se za-končoval zpívanými litaniemi a požehnáním s nejsvětější Svátostí v oratoriu. Dva pěvci zpívali invokace, ostatní bohoslovci odpoví-dali. Ozdobený oltář svědčil o něžné zbožnosti. Z lauretánských litanií zněla dětinná láska. A když ku konci po požehnání rozezvučila se hymna: „Zdráva bud, Panno Maria, 6 královno!” ozvěna těch zvuků zněla v uších dále. Když víčka ku spánku se již zavřela, v duši znělo dále to: ,Zdrávas !I1 V svatvečer svátku vracel se vypravovatel ze semináře do Karlína na polo odumřelými ulicemi města. Byl mile překvapen pozváním, aby zakončil marianskou novenu slavným požehnáním. Větší radost na světě nikdo mu nemohl způsobiti. Po cestě v uších znělo a v duši se ozývalo dále: „Zdráva bud, Panno Maria, o Královno!” Poslední myšlénkou překrásného dne bylo: ,Zclrávas!" Ve snách v srdci znělo dále ,Zdrávas!" Svatvečer nepoškvrněného početí blaho-slavené Panny Marie zůstane jednou z nejblaženějšícli upomínek života. Při pouhé vzpomínce zní až dosud v duši ozvěna utěšeného : „Zdrávas !I1 Až účastníci pobožnosti po pří-pravě seminářské rozejdou se po vinici, mám pevně za to, že na budoucích osadách za-váděti budou po příkladu seminářském takové noveny, jimiž duše okřívají. „Zdrávas !” Obecná jednota Cyrillská. Jednatelská zpráva ol~aon8 Jadan.oty Gprillos3ac.~ zča roli. 1880. Rok právě minulý zůstane jednotě Cyrillské velepamátným pro celou budoucnost. Otec křestanstva, jeho Svatost papež Leo XIII., rozkázal encyklikou danou v Aímě u sv. Petra dne 30. září 1880 v třetím roce pontifilcátu svého celému světu katclickému slaviti svátek patrona jednoty, sv. Cyrilla s bratrem rodným a spoluapoštolem, sv. Methodějem. Světodějnou událostí dostaIo se Cyrillské jednotě sankce na světě nejvyšší. Oslavou obou ,světců žehná Svatý Otec tétéž jednotě, která se odporučilaochraně prvního ve vlastech našich učitele zpěvu posvátného. Nevěští-li takové požehnání jednotě na počátku pouti a na prahu činnosti štastnou budoucnost? Veliké události vrhají již před objevením se dlouhé stíny před sebou. Byla to předtucha příští radosti, která nutila obecnou jednotu Cyrillskou slaviti na počátku července, tedy skoro čtvrt roku před vydáním encykliky, pout Karlínskou v jubilejní basilice sv. Cyrilla a Methoděje spůsobem tak slav- | ||||
|