|
| ||||
| ||||
|
a směru na kruchtě kathedrálky udržován jest v ustavičné evidenci. Poslední zpráva ode dne to. června t. r. zní následovně :
„S potěšením konstatuji, že v chrámu Páně u Sv. Ducha hudba posvátná čím dále tím více zdomácňuje. Příliš nedočkaví horlitelé pro reformu kostelní liudby neznajíce snad blíže poměry místní očekávali, že pří-chodem nového řiditele kůru, pana Nešvery, rázem bude odstraněna ze zdejšího katliedr. chrámu „opera”. Avšak p. Nešvera jakožto zkušený hudebník zvolil sobě cestu sice delší, za to však bezpečnější. Znenáhla z repertoiru svého vypouští díla co do ze-vnějšku snad veskrz umělá, ale duchem svým služeb Božích nedůstojná a nahrazuje je skladbami vážněj§ími. V neděli, dne 29. května dávána dvojhlasná mše ,Missa septimi tonil, od Dra. Fr. Witta. Jest to mše skutečně pěkná ; všechny její částky jsou založeny na jednom a témž motivu, jehožto časté opakování poněkud mysl posluchače sice unavuje, za to však neobyčejná plynnost obou hlasů mile každého dojímá. 'Lpívalo kolem 30 hlasů, ponejvíce to byli bohoslovci zdejšího semináře. Seminár se opravdu vyznamenal) Zde podán důkaz, co zmůže vytrvalá pilnost. Bylo také viděti na' tvářích pp. alumnů, že z pevného přesvědčení přilnuli k slohu v pravdě církevnímu a že, až se rozejdou po veškerých končinách diecése, nepřestanou horliti pro posvátnou hudbu. Mezi zpěvem mně napadlo, jak asi bude některému tomu nastávajícímu knězi, až přijde někam na venkov, kde fidlovačka se neustále „zdokonaluje” a až mu kůr při bohoslužebných jeho výkonech u oltáře místo modlitby spustí do kola. Zmíněná mše provedena precisně; dbáno i těch nejmenších odstínův, které p. Nešvera tak mistrně naznačoval. Za Graduale a Offertorium vzaty skladby od Witta a Aiblingera. „Pange linguaa zpíváno toho dne chorálně a přednešeno vzorně. Tentokráte mohl každý poznati, jak se má chorá] před-nášeti, aby krása v něm skrytá v celém světle se objevila. Byl to pěkný duchovní koncert! Jest nact%je, že více takových produkcí co nejdříve slyšeti budeme.- K. Píc°. Zpráva očitého svědka budiž dopiněna listem samého řiditele kůru zaslaná z počátku tohoto měsíce znění tohoto: „Důstojný pane redaktore! Pro nenadálé úmrtí své švagrové nejsem s to o působení svém do podrobna zmíniti se; učiním tak pouze několika slovy. Mé nastoupení před 3 roky bylo velmi kruté. Scházelo mi na zpěvácích. Choralisté byli staří, mimo ty byla zde jedna sopranistka, altu nebylo. Přišlo-li více zpěváků, zpíván alt od některého basisty, což se velmi pěkně vyjímalo. Varhany nedostatečné, hudebniny téměř žádné (pro mou totiž potřebu). V prvním témdni sebral jsem něco sil a v několika hodinách nacvičil js m (ovšem ne zcela hladce) greg. ,Asperges me” a greg, odpovídky, které z počátku zpívány unisono, později 4hlasně. Mezi tím počal jsem cvičiti mladé síly a s nimi hned po uplynutí krátké doby začal jsem studovati mše jednohlasné, které jsem za tou příčinou sám byl složil. Později zpívány mše: Stehle-ho „Salve Regina”, Kaimova, Skuherského, Foerstrova, Witteova; z instrumentálních: Brosigové, Greithové a Mozartové. Nešpory zpívány chorálně. Hymny od Etta čtverhlasně. Ostatní vše gregoriansky. Slavná městská rada vidouc pokrok k lepšímu, obsadila mimo místo varhaníka, který byl současně se mnou jmenován a sice velmi šfastně (p. V. Ulman) místa vokalistek a po uplynutí dvou roků též místa choralistů, dadouc staré ty pány do výslužby, kterou si zajisté svým dlouholetým působením zasloužili. Že slavné městské zastupitelstvo i nové varhany zříditi dá, není žádné pochybnosti, an již městská spořitelna darovala k témuž účeli 2000 zl. (dva tisíce. Ve všedních dnech zpívá se při „sumě” jednohlasně, někdy dvouhlasně (missa ,Sept. toni"), někdy gregoriansky. ,Requiem" choralně, někdy dvouhlasné od Witta a 3hlasné od Křížkovského. Nyní není o zpěvačky nouze; jsou dovedné a ochotné, tak že výsledky bývají výtečné. Hůře jest o mužské hlasy. V školním roku vypomáhají p. theologové, kandidáti uč., realisté i gymnasisté. (Viz dopisy v Daliboru, v Cecilii, v Po-kroku, Vaterlandu.) V sen2incí~i započal jsem s oddělením, které poněkud se vyznalo ve zpěvu a hudbě, hned s chorálem vysvětliv napřed jeho původ, staré toniny, jeho ducha a způsob přednesu atd. Zpívány introity a communia, kteráž pak pp. bohoslovci v neděli na kůru s pp. ehoralisty zpívali a pějí až dosud. Pak zpívány rozličné Antiphony, žalmy, matutina, completoria, Pange lingua, Te Deum, Terz (při oblékání I. B. M.) a intonace, jež duchovnímu nevyhnutelné jsou. V odboru sborovém pěli v kathedrálce některé vložky od Witta, Kothe-ho atd. a mimo jiné též několikráte se vzletem Wittovu mši: „in honorem seti, Francisci Xaver.” V nižším oddělení probírám základy zpěvu vůbec, | ||||
|