|
| ||||
| ||||
|
— 67
— Vikariát Mlado-Loleslavský Z Mladé Boleslavi. (Cyrillská slavnost.) . Tak právem nazvati můžeme vzácnou slavnost posvěcení nových varhan v Ml. Boleslavi, jež konala se v tomto staroslavném městě Boleslava v neděli dne 24. července t. r. By1of tu opět jednoho z ušlechtilých účelů cyrillských jednot našich dosaženo. Děkanský chrám N. N. V. P. Marie byl řidkou péči a obětí sl. obecního zastupitelstva Ml. Boleslavi opatřen a v pravdě ozdoben novým varhanovým strojem tak krásným a dokonalým, jaký v celém mocnářství našem jen velmi po řídku se vyskytuje. A má snad opatřeni takového stroje malou důležitost pro zbožnou osadu a službu Boži? Uvažme a srov-nejme jen rozdíl, jakým asi působí na nás umělecky krásný, dokonalý zpěv a přirozený, neumělý. Však to jest jen slabé porovnání s naším strojem v pravdě královským, jenž ušlechtilou mohutnosti zvuků svých oslavuje krále všech králů a bohatou rozmanitosti a barvitostí svých rejstříků hlasových výborně se hodí k označeni a buzení zbožných citů, rovněž tak rozmanitých. Jinak jeví se již i u výrazu lidského hlasu vyjádřeni radosti, jinak lítosti, jinak opět úcty, touhy a lásky. Podobně má se též s rejstříky takového dokonalého stroje. V nich zajisté hojnost přiměřeného výrazu pro nebeský ples i pokornou úctu a chválu Boží a všeliké jiné pocity osadníků, a to vše ušlechtilou mírou beze všeliké drsnosti nebo křiklavosti. A vyzýval-li nejz')ožnější pěvec král David: Chvalte Hospodina zvukem trub, chvalte jej na žaltáři a cithaře, chvalte jej na tympanu a ve sboru, na strunách i na varhanách: tedy právem říci můžeme, že jedině takové varhany, umělecky dokonalé jsou zidealisovaným souborem všelikých ná trojů hudebných ku oslavě Boží. Proto takové varhany po výtce jsou nástrojem bohoslužebným, jež církev jedině schválila, kdežto ostatnicb nástrojů jen trpí. Tof význam varhan pro osadu a proto blahopřáti můžeme osadě, jež tak krásným a dokonalým strojem péčí svých zástupců obdařena byla. Proto právem i slavnostně účelu svému zasvěceny byly řečenou ne-děli. Po slavnostnim kázaní, v němž vdp. děkan Čtyroký výmluvným slovem svým poukázal k tomuto významu varhan, zapěl vzorný zpěvácký spolek Boleslav vzletný sbor Zanglův Haec dies", načež vdp. děkan, provázen jsa asistenty posvětil a zasvětil var-hany vznešenému účelu. Pak rozpoutal jim mistr varhan jazyky a jazýčky jejich k mluvení praeludováním tak obecně a dokonale, že bylo nám možno seznati veškerá tajemství říše zvukové, jež ve všech 17 znějících rejstřících jejich se kryjí a znaleckým rejstříkováním na jevo vycházejí. I nabyl jsem tu nejen o jeden důkaz více, že úpině oprávněná jsou slova, jež na počátku o tomto stroji jsem pověděl, ale jasně vyšel opět na jevo rozdil mezi varhanářským uměním a řemeslem. Není zde místa, o tomto rozdílu se rozepisovati. Poukazuji v té příčině pouze na referát povolaného znalce, jenž následuje. Když jsme takto mocně pohnuti a dojmuti při-praveni byli na mysli k zbožné náladě, počaly slavné služby boží, při nichž velehorlivý ředitel kůru nové překvapení nám připravil. Zpívaloť při ní jeho říze-ním neméně nežli na 6o dobře secvičených zpěváků a zpěvaček Foerstrovu mši in hon. s. Adalberti tak krásně, mohutně a jímavě, že duše naše zbožnými city nasycena byla. Toť byl zpěv, z něhož duch a život vanul, jímž Bůh v pravdě se ctil a mysl naše k Bohu se vznášela, na svět zapomněla. Kdežto sbory takové často citelnou nouzi trpí na tenorové hlasy, ozývali se tak mohutní a krásní tenoristé, že otřásli duší, když zasaditi jim bylo nějaké sforzando u vyšší poloze, s níž sestupovali do nižší. Nejmohutněji dojalo takto přednesené Hossana in excelsis". I ne-mohu než gratulovati městu, jež honosí se tak dovedným a velehorlivým správcem kůru, tak vzornou ochotou účinlcujícich zpěváků a zpěvaček, tak obětovnou a osvícenou správou města a tak věhlasným starostou obce. — Pánové, dokonejte a utvrdte tak krásné dílo cyrillskou jednotou, aby vaše příkladná činnost zachována byla i potomstvu a veškerá osada pro tuto okrasu svou získána byla.*) Myslím, že nebude nikdo míti mi za zlé, po-ukážu-li z přátelské lásky k tomu, by sbor zpěváků závěrky ještě pečlivěji odstiňoval až do nejjemnějšiho pianissima, ovšem tam, kde se patří. To vniká hluboko do duše, to čisti, jímá a šlechtí. Také závěrky vět a period bylo by snad dobře, ne tak zkrátka a affektovaně zakončovati. Však to jsou po-známky pro sbor, jenž již spěje k chlumu dokonalosti a jichž bychom proto jiným dáti ani nemohli. Velké služby boží důstojně zakončily se palc mohutným chorálem sv. Vojtěcha „Hospodine po-miluj ny”. Zpěv sboru, jemuž péčí sl. obce i kůr přiměřeně upraven byl, vynikal v jednotlivých hlasech i v ensemblu vždy jasně a zřetelně. Podávám ke konci úřední zpráva profesora pražské lconservatoře p. Foerstra, jenž povolán byv k znaleckému prozkoumáni a přijetí nových varhan podal do lcollaudačního protokollu resultát ohledání svého: „Stroj tento dvoumanualový obsahuje 17 znějících hlasů, dvě spojky a kollektiv, který nad pedálem umístěn jest a po jehož sešlápnutí se okamžitě celý stroj aneb, když kollektiv opět vypuštěn byl, kterýkoliv jiný rejstřik hráti může ; výhoda to, které možno docíliti pouze soustavou kůželovozr. *) Stane se co nejdříve a to netoliko na sídle, nýbrž bohdá i v obvodu celého vikariátu. Na sídle vikariátu spravuje osadu nadšený přítel uměni a vikariát řízen jest velectihodným vikářem, v jehož osadě vznikla první cyrillská jednota v Cechách. Od té chvíle, co redaktor měl příležitost osobně seznámiti se s děkanstvím mladoboleslavským, nabyl přesvědčení, že mladoboleslavská jednota cyrillská bude a zůstane vysokým učením hudby posvátné celého kraje. Nový královský nástroj a cyrillský sbor jsou na stejné výši dokonalosti. V tom i onom jest Mladá Boleslav jasným vzorem. Diky! Hed. | ||||
|