|
| ||||
| ||||
|
— 69 --
příčinou konala se na počátku tohoto měsíce porada na děkanství nymburském za předsednictví vdp. vikáře Jana Čubana a domácího a vůlcolního duchovenstva i učitelstva. Stalo se jednomyslné usnešení, zříditi Jednoty Cyrillské bezodkladně. Přítomní zavázali se k tomu hned a slíbili zároveň u nepřítomných o totéž se zasadití. Ze čtvero far vikariátu stanovy již zadány jsou na c, k, místodržitelství ku schválení. Z ostatních se to stane bezpochyby ještě během tohoto měsíce. Z následujících dopisů se vidí, že půda jest dostatečně připravena a že ti, lzdož s reformou chrámového zpěvu počínají, nebudou bez rádcův a pomocníkův. Současná organisace jednot cyrillských po celém vikariátu jest podniknutí velmi šfastné. Jednoty cyrillské vzájemně si budou pomáhati. Jedna o druhou bude se podpírati. V takové vzájemnosti jest síla. Není třeba, ba ani možno, aby prvnim rokem již celé dílo se vykonalo. Nechf se vyvinují jednoty zvolna a cestou přirozenou. Jen když se vůbec začíná a soustavně v práci se pokračuje. Přejeme _štěstí, zdaru a požehnání Božího vikariátu Nymburskému! Zahájil činnost. Vydal heslo. Nebude bez následovníkův. Doufejme pevně, že ostatní vikariáty totéž učiní, a to netoliko v litoměřiclzé, nýbrž ve všech diecésich česko-moravských. Lehner. V Mladé, 8. záři 1881. (Zřízeni farní Jednoty Cyrillské.) Spěchám s radosti zdéliti důležitou zprávu, že jsme ve farním obvodu zdejším položili první zálzlady farní jednoty Cyrillské sídlem v Mladé. Páni učitelé mladští a milovičtí slíbili ochotně propůjčiti služby své a vícero občanů přihlásilo se při samém počátku za členy; až rozvine jednota činnost svou, docílí dojista výsledků pěkných. Doufám v Boha, že jednota zapustí v zdejším chrámového zpěvu velmi milovném obecenstvu hluboké kořeny a přinese v krátké době blahodějné ovoce, ku zvelebení hudby posvátné. O kýženém dalším rozvoji jejím podám co nejdříve obšírnějši zprávu.*) Žádost za schválení stanov po-dáme v těchto dnech. ,los. Frydrych, farář Z Nymburka, 8. září 1881. (Zřizení farní Jednoty Cyrilické.) Před 3 roky stal jsem se zde ředitelem kůru. Nebude snad od místa, když vylíčím napřed, v jakém stavu jsem převzal chor. Při přehlíženi kostl. archivu podivil jsem se tomu bohatství, neboť nalezl jsem množství hudebnin od Horáka, Biihlera, Taške, Fůhrera, Roeslera, Diabelli atd, atd., ale marně jsem hledal nějakou skladbu os Skuherského, Witta, Foerstera. I o hudební nástroje bylo pečlivě postaráno; mimo 8 housli nalezl jsem 2 trouby, 2 křídlovky, 2 lesni rohy, i ftautu, ^ klarinety, i bassa, i nepotřebný bas a ^ bubny, tedy celou tureckou. Ze zpěváků zde byl i soprán, alt žádný, i *) Těším se na ni •r, pina srdce. Red.špatný Uass a i tenor. 7_ 8 hudebníků mohl jsem potřebovati pouze ^. Čeho se nejdříve uchopiti? I učinil jsem počátek se zpěvem. Šlo to arci pomalu, ale již za půl roku okázalo se, že práce má nebude marna. Vybral jsem si děvčata od 12 až do t^ roků, a ta jsem každého dne i tlZ hodiny cvičil. Pro tenor a bass vybral jsem si několik ochotných mladídů, a ty jsem opět třikráte týhodně vždy večer cvičil. Nyní mám již 7 sopránů, 5 altů, 3 tenory a 3 bassy. Dávným mým přáním bylo přidržeti se nové reformy zpěvu kostelního, a proto hleděl jsem lid poznenáhla k tomu připraviti; i dával jsem k. p. mše od Schipfa a podobné jen s průvodem varhan, aneb i houslí. Offert. a Graduale vždy jen čtyrhlasná. Konečně jsem se odvážil a po řádném nastudování dávati „III. missa” od Skuherského. Vzdor tomu, že byl lid na to již připraven, předce se ozývaly hlasy: To jste dával dnes divnou mši, ani jedno solo v ní nebylo. Kostelni písně jsou zde zcela zanedbané. Lid nejen že zpívá mílo — ale i špatně. Cvičil jsem dítky školní písním kostelním, ale lid nechtěl se dle dětí říditi, a tak jsem se musel jen na něco málo pisni obmeziti. Často jsem se radil s panem děkanem, který jest velkým přítelem nové reformy, jak tomu odpomoci! Konečně jsme se usnesli, zříditi zde „jednotu Cyrillskou”. Právě v tu doba zavítal k nám důstojný pán Fr. Lehner, který radou i skutkem nám přispěl, tak že stanovy jednoty Cvrillské máme již zadané. Můžeme tedy doufati, že v Urzku utvoří se zde statný sbor cyrillistů, k čemuž nám Bůh pomoci své uděliti račiž. Fr. Symon, ředitel kůra. V Osenicich, dne 8. září 1881. ]Zřízeni farní Jednoty Cyrillské.) Již před třemi měsíci měl jsem uchystaný dopis pro „Cyrilla”, avšak otálel jsem s odesláním očekávaje, že zatím bude možno dáti zprávu o zřízení jednoty Cyrillské, kterouž již tehdáž jsem zřizovati počal, Nyní však šfastně došlo lvu zřízení jednoty a proto spěchám zděliti tuto zprávu. Již od té doby kdy ,Cyrillu pod jménem „Cecilie” počal vycházeti, přál jsem si, bych mohl já k reformě hudby chrámové hřívnou svou přispěti. Konečně roku 1878 vypinilo se mé přáni; stal jsem se ředitelem kůru. Avšak nešlo to tak rychle, jak jsem si myslil. Musil jsem nejdříve míti zpěváky, a ty bylo nejprve třeba vyhledati a pak vyučiti notám, jakož i všemu ostatnímu, čeho znáti nutno, aby mohli aspoň lehkou skladbu zpívati. Vybral jsem si tedy školní dítky a zřídil školu zpěvu. Na vánoce téhož roku zpivali jsme již chorální mši in festis solemnibus dle Ordinarium Missae, responsoria a Pange lingua chorálně. Též nešpory zpívali jsme avšak česky dle kancionálu sv.-Janského. Tak pracoval jsem dále | ||||
|