|
| ||||
| ||||
|
U _
uhasiti láslax k uměni hudebnímu. Prvně jmenovaný věrně pěstuje dále, co v mládí bylo ušlechtilou zálibou, Uliž Prahy co řidíci učitel v Šárce Ne-Unšieké u svat. Jana, druhý věrným zústal zpěvu posvátnému co kooperátor v Karlíně. Že Cyrillská jednota v Nebušicích jest v dobrých rukou, netřeba dokládati. Pro příští nový kostel již nyní upravuje se stejnorodá hudba posvátná. Libocký vikariát zřídil najednou sedm jednot. Sedmička jest číslo posvátné. Doufejme, že dříve, než rok s rokem se sejde, ze sedmičky bude třináctka. Kolik far, tolik jednot Cyrillských. Vikariát rokycanský. (První tři jednoty Cyrillské ve vikariátu.) Svými hudebními dějinami proslulý Dr. A. V. Ambros líčí v díle cestopisném po smrti jeho vydaném přeutěšené a přímo ideální poměry hudební v Rokycanech, kde se mu ponejprv objevila krása klasilzů hudebních. Rokycanské děkanství Vylo hudebním eldorádem. Na kruchtě chrámu provozovány tehdáž skladby nejtěžší mistrně. Celé město bylo pino zpěváku a hudebniků. Spoluúčinkujícími onoho zlatého věku hudebního byliť mužové, s kterými se po dávných letech právě zase setkáváme na těchže místech : vys. dp. děkan a vikář rokycanský josef Kašper a řídící pan učitel v Mirošovech František Kneidl. Také zpravodaj čítá ony doby k nejkrásnějším dnům života, kdy co rusovlasý sopranista býval jedním s nejmenších spolučinitelů ušlechtilých hodů hudebních. Staré doby poznenáhla se zase vrací ve změněné podobě. Na světě nic se neztráci. Muž a kmet těží z pokladů v mládi nashromážděných. Símě z jara zaseté, v letě dozrává. Půdě úrodnosti neubývá. Po letech vydává ovoce ve způsobu — Cyrillslcých jednot. Rokycany. Veled. pan děkan a vikář, který hned na počátku roku mile překvapil zpravodaje novoročenlcou, že hodlá v Rokycanech zříditi Cyrillskon jednotu a při visitaci i ve vilcariátě šířiti zájmy jednoty, uvádí již v život záměr svůj. Píše rokycanský řiditel kůru, p. Jos. Pisecký: „Den co den vzpomínávám na ty utěšené chvíle, jichž jsem za doby třídennich exercicií Cyrillských v Praze zalil. Deo gratias! volávám často před vyučováním zpčvtx. V neděli ohlašovalo se z kazatelny, aby školní i odrostlejší mládež přihlašovala se do školy pěvecké. Jest se naditi četného účastenství a zdárného výsledku. Stanovy zadá vdp. děkan, jak-mile získána bude větší čásť členů. V neděli budeme provozovati Skuherskélto mši s vložkami od Foerstera. Cvičím též jednohlasnou mši, kterou co nejdříve budu provozovati se začátečníky v roce tomto vyučenými. Rudu pracovati s tělem a duší na zvelebení hudby chrámové a dá Bůh, že se dočkáme žádoucího rozkvětu!” — Toť jsou slova hodna následováni. Pán Bůh díla požehná. MirO§0v. ILídicí p, učitel h. Kneidl píše dne 30. záři : „S pomocí Boži jest počátek učiněn. Stanovy naší Cyrillské Jednoty byly na den sv. Václava c. k. olcr. hejtmanství v Plzni zadány.” V dalším listě oznamuje s potěšenim, že též p. Ld. Pošmourný, učitel v Tě7aovicích, se přičiní, aby jednota Cyrillská na tamní osadě zřízena byla. Do Mešna doručil stanovy sám pan farář. Budiž jednota mirošovská kn radosti osadě a semeništěm jiných ! Vosek. Dp. farář 1+'r. Klíma píše dne 23. září: „Doufám s pomocí Boží, že v brzkou Vás po-těším zprávou o zřízeni jednoty Cyrillské. Pracemi přetížen nebylo lze dříve vše přípravy vykonati. Na důkaz, což dobrá vůle zmůže ve prospěch věci posvátné, hodlám nyní ihned v život uvésti jednotu, o jcjížto vznik i zdar se zasadím.” — Sláva! Za prvními třemi jednotami Cyrillskymi při takové lásce brzy následovati budou ostatní fary vikariátu. Diecése Litoměřická. V ikar iát turnovský (První tři jednoty vikariátu.) Veledůst. p. vikář a děkan J. Němečck, píše dne 20. září: „K jednotě farní Loukovské přidružily se co větve obecné jednoty turnovská a loučecká, — bohdá následovati budou v Urzce jiné. Jet po prázdninách, brzy započne čilý život ve školách a pak — Dominus daUit benignitatem.” — Tisíceré díky ! — Že následovati budou jednoty jiné, toho důkazem jsou ITlastibo)~ice. lťídící pan učitel Jos. Bradáč vyzvedl si v Karlině potřebné stanovy. V Loukově n. J. (Z farní jednoty Cyrillské.) V čísle 7—8. „Cyrilla” uveřejněna jsou významná a upřímná slova našeho milovaného i horlivého protektora mladistvé farní jednoty vdp. P. Jos. Němečka, vikáře turnovského. S potěchou jest oznámiti, že slova ona stala se skutečností. Naděje pro-jevená neklamala. Ano můžeme se částečně i honositi. Nedařívát se každé jednotě na venku tou měrou, jako právě naší. Rozmanitými obtížemi bývá jim zápasiti. Ve zdejší rozsáhlé farnosti ale nechybí cvičených pěvců, sloupů to spolku zpěváckého vůbec. Tak přihlásili se za členy veškeří učitelé farnosti (ač některým za cvičUou dalekou cestu konati jest) pak i řid. učitelé ze sousedních dvou farních osad. Mimo ty i někteří ochotnici zpěvu znalí. Dne 25. záři sešli jsme se ve farním domě za příčinou volby funkcionářů a úrady společné ohledně cvičby ve zpěvu. Výsledek volby byl: Předsedou stal se aklamací p. A. Vostatek, kníž. hosp. ředitel na Svijanech; jeho náměstkem p. J. Procházka, ř. učitel | ||||
|