|
| ||||
| ||||
|
87 -
vzácného nabyv poučení ve Vaší škole pěvecké, po příkladu J. Exc. našeho p. bisknpa (Cecilie V. str. 58) : aby, co býti má, stalo se hned — vší silou a rozhodně jsem nyní se zasadil o zřízeni Cyrillské jednoty na osadě naší. Překážky mnohé, o kterých jsme v Praze si vyprávěli, s pomocí Boží a spojenými silami šfastně jsou překonány a již máme v Husinci také farní jednotu! Stanovy jsem včera na hejtmanství zaslal ku schváleni. Minulou neděli tedy na svět přišlo to rozmilé ditko dávno kýžené a hned pokřtěno jest na jméno sv. Cyrilla. Jest na pohled, chvála Bohu, zdravé a nadějné, a jelikož vedle mne všichni pp. učitelové zdejší, p. purkmistr a nejvážnější občané naši za kmotry mu byli, těším se, že nebude popelkou na osadě. — lio ller, farář. Sláva Husinci! Tak se zřizuji jednoty! Láska všechno přemáhá. Kde ta jest, dílu dobře se daří. Arcidiecése Olomúcká. V Příboře, duy 28. ltijua. (Zřízeni jednoty Cyrillské.) Dp. Dr. Jan Schneider, Icaplan v PříUoře, oanamuje veselou novinu, že dne 16. října položen základ k jednotě Cyrillské. Porada konala se na faře a účastnili se jí nejdůležitější hudební faktorové města, za jejichž pomoci brzy rozlcvěte jednota Cyrillslcá a sice: vdp. František Holeček, děkan a farář, Antonín Budínský, c. k. gymn. profesor, Ignác Drmola, cvičný učitel na průpravně a ncitel zpěvu tamtéž, Bedřich Remeš, prakt. lékař, Jan Voitš, ředitel kůru a. učitel hudby na průpravně. Veškeří poradníci podepsali stanovy přijaté, které bezodkladně zasl. ny jsou clo Karlína se žádosti za vyhotovení připovědné listiny. Stanovy jsou již zadány k vys. c. k. ministerium vnitra Ic tíchvale. Kéž pří-klad tento dojde hojných následovníkův po arcidiecési o]omiické ! Z Dolního Újezda, -Inu, 29. ří,jua. (Působeni Cyrillské jednoty.) Jak zdárně působí na vůkulí nedávnu zřízená Cyrillská jednota v Dolnim újezdě, vysvítá z dopisu „Hlasu” č. 85., v němž se praví: !e lid venkovský hody či posvícení zvláštni slavností vyznamenává, není nikoho tajno. O hodech scházívají se přátelé a příbuzní h pospulnému hovoru; jaký tu obraz pin dojmu vyvodí se v duši naší pozorováním toho kruhu příbuzenstva, přítomni jsou-li dosud dědeček a babička, snad pradědeček a pra-babička! O hodech zvláště veselí se bujará mládež při zábavách tanečních, přeji si zábav těchto, ale také by zábavy tyto nepřesahovali miru slušnosti a mravnosti. O hodech dávají si zvláště zcíležcti kostelní hudci na provedení hudby chrámové, což zajisté spravedlivo jest, ano posvěcení chrámu Páně se slaví. V Dol. Újezdě připadla letos o hodech dvojí slavnost : posvícení obecné (císařské hody) a slavnost jmenovin ochrance sv. Havla (malé hody). Jsa hostem a pamětliv příkladu sv. Václava, i já navštívil jsem o posvícení chrám Páně v D. Újezdě. Vp. farář dolnoiijezdský právě počal slavnostním kázaním líčiti život a působení ochrance chrámu Páně sv. Havla a ku konci vyzýval horlivé posluchače své lvu následování v pokoře tohoto svatého. Po kázaní slyším cos nového ; tou nás nebývá. V zanotěném„Asperges me” pokračuje chorál jednohlasný bez průvodu střidavě s průvodem varhan. Hned přišlo mi na mysl, jaké protivy má clo sebe hřmotící hudba instrumentální !lazvoněno k oltáři, úvod na varhanech zazněl, brrrr, bum, bum, písklavé a vřiskavé zvuky polnic a klarinetů v intrádě slyšeti — jsem očekával, a však nic. Jednoduchá chorálem protkaná předehra na varhany oznamovala prostorou chrámovou počátek úkonu posvátného, mirnější a tišši souzcnky zaznívají, již svatostánek otevřen, varhany jako v svaté Vázni umlkly; vokahtí Pange lingua" zpěvným sborem mužů vážně vyzývá, ku kořeni se nejsv. svátosti tak mocně a neodolatelně, že ruce samovolně se sepínají a jazyk chválí v ducha Nejvyššiho. — Mírným přechodem na varhanech připraven souzvuk ku pokoru jevícímu ,Kyrie". Yo zapění kněze ,Gloria" pokračuje bezprostředně sbor jasnými a radostnými hlasy. Vícehlasná vložka při obětování a všechny dobře přednesené zpěvy při jednotlivých oddileclt mše sv. účinlivě působily na duši, že tato povznášela se k Tvůrci, jemuž prosby a chvály tuto přednášeny.Lvláště slavně a mocně připomínala chorálni responsoria na prvni, zbožnosti piné doby křesfanské, jako jednohlasně sborem zapěné ,Deo gratias" po „Ite missa est” ku vrouci důvěře v pomoc Boži vzbuzovalo. ,Tantum ergo" atd. zpival sbor ku požehnáni rovněž důstojně jak na počátku. — Prvnim po vyjití z kostela bylo, dověděti se, lcdo a odkud zpívajíci sbor byl. Podivil jsem se, když mi řečeno, že jsou to vesměs dolno - újezdšti občané, bývalí a dosavadni kostelní hudebnici; ně-který z nich prý nerad, ale konečně přede podvolil se cviěbč mší vokalních. — Sláva Vám, pěvci hodovni! Nyní teprv stanete se opravdovými hudebníky kosteluími, napomáhajíce církvi buditi n věřicích zbožnost zpěvem přiměřeným obřadům posvátným. — Chvála Vám, že jste přišli ku poznání, že mnohdykráte provozovaná hudba instrumentální byla pravou fidlovačkou, při níž hudlařením páchané chyby se přehlušují; takováto instrumentálka zřídka zUožnosf budí, ne-li z ní vytrhuje. Zajisté nebyli byste do-vedli hody v chrámu Páně oslaviti důstojněji, než jste je oslavili letos posvátným zpěvem sborovým. Pokračujte ve cvičení se zpěvu tomuto a netěžko předčíte tak okolní hudební sbory chxáiiiové. Ne | ||||
|