|
| ||||
| ||||
|
91 Na str. rto jest tam Vánoční „Benedicamus Domino” následovné opsáno:
r~—CCCC n—n H H 'Á)>)efwgente l)ofpobhnu p ge-~o mt)temu Ctlnu geny ffe ručit roft)elitt) t) na , ro - bt) : ttj. Nápčv toho Benedicamus jest Kyric Nápčvu Kyrie Velikonočního dán v témž Magne Deus čtenářům už známý. rukopise na jednom místě text následující —H -„ H—H--H— H—n ( C)lUattneg ge-3fffc pa - na ob n1Je- tjo~ nam mffe geft ba=na Wl - le - lu= )a. Chorus. s. obt)elug me3 ge - mu tnfic3NI) lc3e - fttj - a - ne fpo= tu s?ll = le - lu- ha. Jest to bud Velikonoční ,Ite missa est", aneb „Benedicamus Domino” tropem rozšířené. Str. 243. a násl. nalezají se interpolovaná Agnus, Sanctus, Bcnedictus -- dílem i vícehlasná. „Benedicamus Domino” už v 13. století zhusta rozviřováno tropy. Rukopis universitní knihovny z té doby (Sign. VI. G. io, b) má na listu 171 následující Benedicamus: „duem laubant angeti aborant ary angeli C)uic omne~ unanitnW' — benedicamns do-mino. „~actori omnium qui per f uum f anguinem f erulum rebemit propriuut bfcamu~” deo gracias. Vedle toho jest tam valný počet podobných interpolovaných Benedicamus. Jiný rukopis téhož věku v knihovně universitní (Sign. VI. G. to, a) má následující Benedicamus: „92ebemptori altiffimo fine finali termino et carentf principio” Benedicamus Domino.3) I jednotlivá slova interpolátoři kolikrát trhali, mezi jednotlivé částky tropy své vkládajíce. V Arno§tově knize sekvencí (Liber sequentiarum fol. 320.) tropem roztrženo slovo Alleluja. Začínát tam sekvence jedna o Panně Marii takto: „Alle celefte nec non et perljeune luya Die paraphonista cum mera symphonia” atd. v rukopise str. ioI „More festí quaerimus etc.,” (Przissly sme na czest zpyewagic ku panu slechetnemu”) textem i nápěvem osvědčuje, že není duchovní. Oba tyto rukopisy na pergaménu psané byly druhdy majetkem řeholnic u sv. Jiří na Hradčanech v Praze. Texty opatřeny jsou nápěvy; zachovaly se v jednom staré dvě linie: červená pro tón a klíč f pak žlutá pro c. Neumv nápěvů psány jsou úhledně a zřetelně. Netřeba zvlášf tuším připomínati, že v rukopisech těch jest hojnost věcí zajímavých. Hlavní obsah jsou zpěvy o processich diebus Stationum. Podobný jest rukopis knih. univ. VI. G, i5., lzdež talzé zachovány obé linie: červená f a žlutá c. Jindy užíváno tu jiných vložek jako: Alle pfatlite culil luya, aneb Alle corbe boto Zeo toto pfatlite cutn luya. (Viz R. Schlecht, Geschichte der Kirchenmusik pag. 263.) 'rím jest dostatečné tuším ukázáno, jak valně druhdy u nás tropy rozšířeny a oblíbeny byly. Na ukázku uvádějí se tuto fotograficky zmenšená faksimilia z rukopisu r. 1235• aYe^ _- -. Ict{o:a ~iurreccr.~s°e úomrnf i i e[r ~^creeff~ út..ti Últltččt.°ď^ui Yt..Ry{cn ý :.+Cii-e.lA{ II t'0t111ňtLL l'17C7~ BYln. eley~on } VI {6 ~7.td 4 p~tef mc%rererzcbti c~eyfoněenr-~» -- te A yfon i nutudtt~darnlstvtfalu.0 ae< lpssznatta ret re xrc eteyfo7 _VI ef ueLIOMur -Pas,{ earo iacfhun ťux urta mfle .- .uf eley Sor, er cti ctm ~~crrt~rri~ a~rcoE`te ,~R f~ztatat tref domy drnune cleul vziŠ~:vsal.r.e~eyfon vi aa~<~c~ji;ta tn ~~±l,er r, í ree'ttir~ a .,ne vatry el.eq %., _. | ||||
|