|
| ||||
| ||||
|
4 -
na základě dlouholeté zkušenosti zajímavé zpytování svědomí chorregentského. lllustrací slov bylo přednešení několika skladeb sborovou školou za řízení učitele Františka Chluma. V programu zastoupeny jsou skladby jedno-, dvou-, troj-, čtverhlasé a to vesměs od domácích skladatelů, abychom se učili oceňovati umělce vlastenecké, kteří s láskou pracují na záslužném díle reformy hudby posvátné. Bylit to Křížkovský, Foerster, Hruška, Smolík, Sychra. Provozovány jsou skladby v přílohách bývalé „Cecilie” a nynějšího ,Cyrilla,1 vydané, které jsou v rukou veškerých cyrillistů, aby všichni účastníci s partiturami v rukou mohli sledovati živou reprodukcí skladeb. Jest vůbec užitečno, s partiturou před očima sledovati způsob přednášky. Ze starších skladeb pro-vozovány tuto pouze dvě od L. Viadany a G. Croce-ho. Rovnoprávné zastoupení starých a nových skladatelů tentokrát nebylo ještě možno. Pěvecká škola se však vynasnaží, aby příště též staří mi tři čestně za-stoupeni byli. Veškeří hosté s přednáškami byli spokojeni. Dělo se vše dle programu stanoveného. Odpoledne zpívala pěvecká škola slavné nešpory in falso bordone u Dominikánů. Bylyt to první nešpory svátku sv. Dominika a konány v řeholním kostele otců. Dominikánů ritem jejich. Falso-bordony vesměs od mistrů starých : Vittoria, Bernabei, Zachariia, Caesare a Cima byly čtverhlasé, Viadanovy pětihlasé. — Den polyfonický zakončil se též polyfonicky. Od hudební polyfonie přešlo se k polyfonii kamenné — k sv. Vítu na Hradčany. Vnitřkem podivuhodné budovy provedl cyrillisty zpravodaj, připomínaje a vysvětluje historické i umělecké památky staré i nové v první a nejvelebnější svatyni vlasti; na novém staveništi úkol průvodčího laskavě přejmul nejkompetentnější v té věci znatel, sám slovútný stavitel velechrámu sv.-Vítskélio, architekt josef Mocker, který na staveništi samém, v báni kamenické a v museum při chrámě pozvolna povstávajícím obšírně a tím svým laskavým a dobromyslným způsobem jal se vysvětlovati příští podobu díla, na které každý vlastenec s chloubou pohlíží. Byl neunavným u vysvětlování a rázem na-klonila se mu srdce všech přítomných. Srdečně loučili se s ním všickni potěšeni jsouce z tak zdárného pokroku mistrného díla, utkaného — z polyfonie kamenné. Za soumraku teprv se-stupovalo se s Hradčan do starého města pražského. — První den cyrillský byl úpině chorální, druhý den b}'1 Všestranně polyfonický. Doplňkem byla slavná mše sv. u Dominikánů. Bylt právě svátek sv. Dominika. Pěvecká škola přednášela mešní skladbu ~,in honorem Sc. Adalberti" od Josefa Foerstera. S tou skladbou před osmi roky počal vycházeti časopis tento, který klestil a upravoval půdu jednotě Cyrillské. Druhým stadiem cyrillských exercicií byla polyfonie, již svědomitě a pilně pěstovati jest úkolem dobře cvičených pěveckých sborů. Vedle nich však dopouští církev zpívati též lidu. Ve vlasti naší lid zvláště živého účastenství béře na zpěvu obecném. Lid český modlitbu svou rád vykonává zpěvem. Jsou tudy u nás literátská oddělení cyrillských jednot právě tak důležitá, jako od-dělení liturgická. Třetí den věnován tudy w~ěvtG obecnému. --- O písni obecné měl přednášku profesor táborský Karel Konrád, který s předmětem tím se obírá již několik roků. Ovocem mra-venčí píle budou dějiny písně posvátné. Díl I. až na přílohy jest již vytištěn. Bude zajisté vřele uvítán od veškerých cyrillistů. Pilný badatel prošel v několika minulých letech nejdůležitější kancionály, věnovav dobu prázdnin badatelským cestám po různých knihovnách. Mluvil o důležitosti a vlastnostech písně české: i, jak krásná, vzácná a důležitá jest naše obecná píseň posvátná, zděděná od předků, a 2, jaká býti má dle obsahu i dle nápěvu. Přednáška co nejdříve uveřejněna bude v ,Cyrillu". O tomtéž předmětu před-nášel v německém oddělení současně P. Maurus Platlner, benediktín emauzský. Ku theorii o písni obecné patřilo ovšem jakožto dopiněk živé znázornění. "Zpravodaj měl za to, že při večerních schůzkách bude lze pořádati s účastníky praktická cvičení ve zpěvu obecném. Ukázala se však úpiná nemožnost. V hodinách večerních byl již každý celodenním napnutím a namáháním tak unaven, že jakékol ivěk cvičení stalo se nemožným. O příštích exerciciích — dá-li Pán Bůh — i tato mezera bude vypiněna. Bez znalosti st(uýclt tonin pěstitel ryzé hudby církevní se neobejde. Ku chorálu gregorianskému jest nezbytnou. Ku písni obecné nutnou. Vždyt staré písně české v starých toninách církevních jsou komponovány. O tak důležitém předmětu pojednal v přednášce prof. J. Foerster ze stanoviska melodického a harmonického. Pravidla znázorňoval pří-klady psanými na tabuli. Přednášel tak jasně a průzračně, že hudebníci theoreticky i méně Vzdělaní byli s to, sledovati dům)-slný postup. | ||||
|