|
| ||||
| ||||
|
G —
v dobách příhodných jakés produkce a přednášky konají, aby jiní přišedše na vyzvání kohokoliv mohli míti pří-klad a poučení potřebné z toho. Vydatně v tom směru působiti mohou i ústavy učitelské. Tam věnuj se všecka píle pěstováni hudby církevní Kandidáti (většinou budoucí ředitelé lotrů venkovských), nejen aby jasného pojmu o ní nabyli, nýbrž přednosti, krásy a vnady její poznavše, ji sobě oblíbili a pal: s chutí a láskou čemu se naučili v život převádělí. — Po příkladu jejich učiní mnozí jiní. Následovníci dobra se vždy najdou, byt s počátku malý počet. Staré zvyky samy se odstraní, dobré stane se nezbytným, milým, obecným. Jen tou cestou dostane se pokrok do všech končin milé vlasti naší. Tomu všeho zdaru v nastalém roce z pina srdce žádáme! Diecése Krrílovéhradecká. Vikariát chrudímský (Připravy ku zi'izeni Cyrillské Jednoty v Chrudími.) Na str. 82. minulého ročníku „Cyrilla” potěšeni jsou přátelé reformy hudby chrámové zprávou o usnesení se pastorálni konference vikariátu chrudímského, aby v Chrudími uspořádána byla hudební produkce na poučenou celého vůkolí. Není pochybnosti, že jakmile v Chrudími zřizena bude Cyrillská jednota, po příkladu jejím v celém vůkolí podobné jednoty zakládány budou. Na uskutečnění pěkné myšlénky konají se již pilné přípravy a ustanoven již i den produkce. Aby veškeré duchovenstvo a učitelstvo poučné schůzky účastniti se mohlo, zvolen k tomu úterek po svátcích velikonočních. Z listu dp. Tom í,3e Střebského, faráře v Milculovicích, jemuž pastorálni konferenci uloženo vykonání přípravních kroků, po-dává se tuto následující zpráva již ze dne 30. listop.: „Náhled můj v příčině kostelního zpěvu a hudby chrámové zajisté srovnává se s náhledy u věci té znalých a na slovo vzatých mužů, že odstraniti se má z kostela vše příliš hlučné, theatralní, a zavládnouti má zpěv i hudba chrámu důstojná a posvátným obřadům církevním přiměřená. K dosažení toho účelu jsou arci cesty mnohé a různé a od poměrů místních zavisi vždy, jakou cestou bráti se má v přičině této reformator hudby a zpěvn chrámového, bera vždy při tom zřetel ke vzorům starším přesně církevním. Má-li ale kdo reformaci takovou provésti, jest mu ueba znalosti a dobré vůle. Ovládán těmito myšlenkami vyslechl jsem ve kněžské schůzi vikariátu našeho v Heřman-Městci návrh P. T. pana vikáře našeho Karla Patočky, aby v našem vikariátu zařizovaly se Cyrillslcé jednoty! Kdo je má zařizovati? Především kněz za pomocí učitele ; dříve ale kněz i učitel musí věc znáti, než k tomu přistoupiti může, aby podobné jednoty zakládati mohli. Protož navrhl jsem ve zmíněné schůzi, aby dříve uspořádána byla v městě tak velice hudby milovném v Chrudími, kde dostatek sil znalých i dobré vůle jest, jakási produkce, akademie, v níž přednášeny by byly skladby vzorných hudebníků v přesně církevním znění, aby pozvaní kněži a učitelové dřive slyšeli a se přesvědčili o kráse chrámového zpěvu a o možnosti, jakou by doma něco podobného provésti mohli. Byv zvolen a požádán konferenci, abych se o věc postaral, umluvil jsem se s pány Chrudimskými, kteří ochotu svou projevili a slibili, že vzorné skladby, v nichž byl by patrný postupod prostého, lehkého jednohlasého k zložitějšímu a vícehlasému, nastudují a v úterý Velikonoční roku příštího dne t i. dubna jakousi produkci uspořádají, k níž chceme pozvati kněze i učitele z celélio vůkolí dosti obsáhlého. Tak se tedy má věc v příčině zmíněné akademie — produkce, kde by kuěži i učitelé nabyli znalosti věci, co vlastně ten gregorianský neb přísně liturgický zpěv chrámový jest, kde by též po mém nálilecbt měla býti nějaká přednáška, kterou živým, vzletným slovem by se posluchačům celá věc vysvětlila co do účelu i do krásy a nutnosti reformace zamýšlené, a kde by rozolmili sek věci tak vznešené a svaté. Na venkově scltázi jen znalost věci, kde této není, nelze mluviti o dobré vůli; až věc poznají vlastním uchem — názorem svým, tut lze očekávati i dobrou váli z toho vycházející. Jako každá reforma jde volným neltyUným krokem ku předu, tak platí to více o reformě hudby chrámové. Především tedy nutno, viděti a slyšeti vzor! Toho doděláme se uspořádanou akademií Chrudimskou ! Až pak v tomto městě vznikne Jednota Cyrillská, příklad zářiti a pobádati bude do viikolí!” Dle nejnovější zprávy ze dne ti. ledna jest již i program sestaven. Dne i^. ledna uveřejněno palc v „Čechu” následujíci provolání : „V oboru hudby chrámové voláno ze všech stran po reformaci, po nápravě. Aby v chrámech našich zaznivaly zpěv a hudba církevnim posvátným obřadům přiměřené, přičiňují se hudebníci a znalci na slovo vzatí v Praze i po venkově zařizovati „yednoty Cyrillské”, které pěstovati a šířiti mají hudbu posvátnou, chrámů našich důstojnou. Jest si přáti, aby Chrudim, to královské, smýšlením křestanským, vzděláním a zejména hudbou po všech vlastech pro-slavené, v pravdě královské město nezůstalo v práci té na národu roli dědičné pozadu, ale jako ve všech šlechetných a vlasteneckých snahách, tak i v za-mýšlené nápravě hudby chrámové vynikalo a za tou příčinou „Jednotu Cyrillskou” zarazilo. Z královského města Chrudími vycházejž světlo, které by osvěcovalo nejen vůkolí, ale dálné našeho českého východu kraje. Aby k zamýšlené chrámové hudby nápravě stanovil se jakýsi vzor, dle něhož by ti, jimž v obcích našich chrámovou hudbu říditi jest, spravovati se molili, rozhodli se přátelé hudby chrámové k vyzvání konference důstoj. lzněžstva vikariatu chrudimského, provésti v clčlcanském chrámu Y;ínč chrtulímském | ||||
|