|
| ||||
| ||||
|
„Ten pan farář tím krásným povídáním nás dnes rozehřál. Dej Pán Bůh na počinek díla svého požehnání”, — pravila na cestě z kostela statná kovářka panímámé ze statku sousedního.
„Dejž to Pán Bůh!« — potvrdila sousedka. „Radost jest se na to dívati, co ti dva, pan farář s panem učitelem u nás již vše vykonali. Kostel náš nyní jest již jako ráj. A děti školní jsou mravné a každý den ze školy přinesou si něco nového. Ta nová jednota v naší osadě za jejich pomoci se jistě vydaří.” „Já řku, ty starý,” — volala kovářka ohlednouc se po svém muži, který za ní spěchal s kostela, — ropo požehnání půjdeš do školy a našeho Vašíka vezmeš sebou.” Jaké já našeho pantátu tam vypravím," — dodala selka. „Budou-li později potřebovati naše děvčata, dám jim je všechna. Tam budou vždy v dobrých rukou.” Ten den při obědě o ničem jiném se nemluvilo. Po požehnání školní světnice byla pina sousedů. Co měli odrostlejší syny, vzali je s sebou. Pan farář nyní blíže vyložil účel a zřízení Jednoty, pan učitel vykládal, jak snadno budou přiučovati se notám netoliko dítky školní, nýbrž i dospělejší mládež — mužská i ženská — ve zvláštních hodinách, starším pak postačí, když jen podle sluchu budou učiti se novým, krásným písním. Na to četl pan farář stanovy, o které si dříve psal do Karlína k předsedovi obecné Jednoty Cyrillské, vykládaje odstavec za odstavcem. Když stanovy jsou přijaty, zvolen prozatímní výbor. Předsedou zvolen p, farář, ředitelem p. učitel a jednatelem p, představený. Ustanoveno, že cvičení počne bezodkladné. Příštího dne poslal do Karlína následující dopis : „Milý pane předsedo ! Bud Bohu chvála! Již jest to hotovo. Včerejšího dne zarazili jsme u nás Cyrillskou Jednotu. Nadšení jest všeobecné. Šlo to rychle. Nejsem přítelem dlouhého rozjímání. Co má býti, at jest hned. V mém sousedství na několika farách chystají se již na třetí rok zříditi Jednotu. Mám však za to, že z toho mračna nebude dešf. Tím věčným odkládáním ztrácejí chutě i ti, kdož z počátku pro věc zahořeli. Mají tam mnoho rozumu. Chtéjí zříditi jednotu, až prý bude všechno pohotové: — vycvičení zpěváci, hojnost členů přispívajících a t. d. U nás jsme to pochopili opáčné. Nečekali jsme se zřízením Jednoty, až bude u nás reformazpěvu chrámového proveclena, nýbrž založili jsme ji proto, aby jsme dílo bohumilé počali. Kdo stále odkládá, nepořídí ničeho. Dle mého rozumu právě proto zřizujeme bezodkladně Jednotu, aby bylo více hlav a rukou dílo podnikajících. Jednotlivci možno sice ledacos vykonati, Ale více hlav, více rozumu. Více rukou, více práce. Práce pak dobře rozdělená rychle ubývá. Zvolená trojice, — já co předseda, p. učitel co řiditel a p, jednatel -- vyšli jsme si po ukončení včerejší valné hromady na procházku a ustanovili jsme se na následujícím programu. i. Jádrem naší jednoty bude odbor lťteyátský. Osada jest malá a já sám duchovní správu zastávám. Jedná se nám přede-vším o zvelebení a) doýoledníclz sILLŽCb BoUcli. Zpívané mše sv. bývají slaveny jen na větší svátky. Většinou mívám v neděli tichou mši sv. s výkladem, při které školní dítky s lidem zpívají písně obvyklé. Prvním úkolem nové jednoty naší bude tedy zvelebení písně obecné. Odbor literátský má býti činitelem, za jehož pomoci a řízení hodláme vykonati dílo toto. Dítky školní navštěvují kostel též všedního dne zpívajíce mešní písně. Potřebujeme tedy , pěvizíku přiměřeného, který by obsahoval výběr dobrých písní mešních pro dny všední i sváteční. Budte nám radou ! b) Současné s dopoledními službami Božími chceme zvelebovati též odpolední boltoslatnbac. Jak ? Čím ? CJ Věnec roku církevního uvit jest z různobarevných květin. V církvi jest bohatá rozmanitost. Každá doba má své vnady. Chcemet každou slaviti duchem ji nejpřiméřenéjším. 1!IiLnořádnýnti pobo noshnť budeme živiti víru, utvrzovati na-ději, rozněcovati lásku. Jak dlužno si po-čínati ? Z uvedeného tuto postupu a seznamu otázek vidím již, jak velký úkol nastává naší jednotě Cyrillské. Několik roků a mnoho píle bude třeba, než odbor literátský to nejnutnější vykoná. Pán Bůh pomůže! To však jest pouze první díl naší činnosti. Záleží nám stejnou měrou na náležité a důstojné oslavě zpívané ynše svaté, obřadt~ cíykevnícli, které ve farním chrámu Páně průběhem roku církevního se konají. K vykonání této úlohy jest ovšem třeba zvláštního orgánu. Vedle odboru literátského zřídíme tedy 2. odbor lťJttrgťcký, jehož prednírn úkolem bude péče o zvelebení slavný(-li služeb | ||||
|