Z Rakovníka
Ročník: 1882; strana: 14,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
neděle zpívala s málo výminkami jen mešní písně, ve svátky ale, kdy jsem mohl býti na kůru, zpívány mešní skladby v řeči liturgické. Žel toho, že se ne-daly při všech starých písních lidu v řeči české od-straniti všecky ty kudrlinky v nápěvu, jež od ne-rozumů tam vetkány bývaly, a podle kancionálu na Kolínsku kdysi vydaného a dosud leckde užívaného se i od našich starých osadníků s oblibou zpívají ; proto jen tak daleko, jak to nejvýš nutno a radno bylo, byly ty přívěsky vynechávány.

V době adventní zpivala jednota rorátní písně podle Kralohradeckého kancionálu, ony věčně něžné zpěvy, kterými ranní ta mše jen ještě více vnady nabývá, pobožnost v srdci účastniků vice se rozmnožuje, a přítomní duchovním potěšením se naplňují a katolická staročeská vroucnost se utvrzuje. Zpívány také písně ty tímž pořádkem, jako kdysi v semináři Pražském jsme je zpívali; chorály byly unisono, s varhanami v oktávách, a písně s harmonisovaným průvodem zpívány. Uzří-li kdy světlo světa nějaká jich nová harmonisace a správnějši oné Škroupovy?

Všech průvodů během celého církevniho roku, tedy i obou jubilejních, se jednota četně vždy účastnila.

Ve zpěvu liturgickém, hlavně polyfonním, udělala jednota valný krok ku předu ; cvičení odbývala sice jen v neděli vždy celou hodinu, ale dosti na-cvičila. Gregoriánský chorál Uyl zpíván vícekráte, hlavně ono dojemné jeho requiem, introity, offertoria a communio podle požadavku direktáře; výkony při svěcení svíček, svěcení palem, a veškeré svatého téhodne provázeny chorálem, a ku generální visitaci nacvičeno choralní Ecce Sacerdos maguus. Co se polyfonie týče, nacvičili jsme Singenbergrovu „in hon. S. Joan. Bapt.” tříhlasou mši, 4hlasou mši Kaimovu „lesu Redemtor” ; jednohlasou Sychrovu „in hon. S. Josephi” sem také řadim, poněvadž ji nemohu přičísti ku Greg. chorálu; starši Stehleovu „Salve regina” 4hlasou mši, Rampisovu 4hlasou „Cunibert”, a Skuherského českou pro lid 4hlasně jsme často opakovali. Vložek nacvičeno většinou 4hlasých 12; motett ku průvodu o Božím Těle 4, Pange lingua zpíváno bud chorálně, nebo 4hlasé Palestrinovo, Seilerovo a Fórsterovo rovněž 4hlasé; „Regina coeli” 4hlasé od Fiirstera rovněž nacvičeno; Křížkovského Litanie Loretánské také zpívány. Responsoria zpívána 4hlasně podle harmonisace Haberla a Hanische. — Když toto vše rozvážíte, p. redaktore, seznáte, že jsme snad dosti pilni byli a že věrni jsme úkolu sobě vytknutému.

Při obyčejných službách Božích hraje varhaník zdejší, mladík, jehož jsem hře na varhany vyučil; při slavnějších službách Božích technický praktikant cukrovaru zdejšího, p. W., výborný pianista, jejž jsem si také v organistu vypěstoval. A co zástupce svého v dirigování zpěvu k pulpitu připouštím p. G., hospodářského adjunkta zdejšího, v němž naše jednota získala horlivého jednatele a spolehlivého bassistu zároveň.

A abych v zprávě své ku všemu, doÚrémtl i zlému, se přiznal, vězte, že jsem vloni neměl žádné pěvecké školy, poněvadž z předlonské jsem vycvičenější zpěváky přejal do výkonného sboru; letošnim rokem ale zase ve škole místní nováčky pod prapor sv. Cyrilla do cviku vyberu, a tak ve všem požadavku jednoty Cyrillské dostojím.

.7os. Sládek, předseda.



Vikariát Rakovnický.

Z Rakovníka.

(První valná hromada Cyrillské jednoty)

Slavné předsednictvo! Nížepsaný dovoluje si tímto podati zprávu o zřízení „Farní jednoty Cyrillské” v Rakovníku a prosbu za potvrzeni předsedy její.

Již dne 2o. listopadu 1881. odbývána porada od přátel hudby a zpěvu chrámového, jmenovitě pak údů a příznivců bývalého literátského spolku zdejšího četně navštívená, při niž jednomyslně zaražení „Jednoty Cyrillské” schváleno a přijat návrh stanov k tomu cíli předložený a se stanovami jiných „Jednot Cyrillských” ve vlasti naší v celku až na některé nepatrné vedlejší, zdejším poměrům odpovídající výjimky a úchylky souhlasný.

Výnosem Veleslavného c. k. místodržitelství ze dne 7 prosince 1881. č. 75611. došly přijaté stanovy naši jednoty též zákonného schváleni a minulou právě neděli dne 22. t. M. odbývána první valná schůze její. Hlavním předmětem její byla ovšem volba představenstva. Účastníků sešlo se 77 ; mimo ty přihlásilo se za údy již dříve 13, tak že jednota čítá dnes již 90 členů, a sice i i přispívajících a 79 činných. 1

Do představenstva zvoleni: za předsedu p.Jos. Fiala, bývalý učitel hudby v Polsce, nyní na odpočinku v Rakovníku; za jednatele důst. p. Vácslav Erhart, katecheta na zdejšich školách realných; za říditele zpěvu a hudby p. J. Janák, ředitel kůru; za pokladníka p. Adolf Herold, měšfaň a špěditér ; za ostatní členy výboru pp. Karel Topinka, řídící učitel, jenž od předsedy jmenován jeho náměstkem, p. Ad. Spal, řídící učitel, náměstek říditele hudby, Frant. Ryba mlad., měšťan, a Jan Kalík, měšťan, vesměs mužové hudby a zpěvu znalí a milovní.

Po volbě s velkou pochvalou piijaté roztřídili se členové činní na odbor hudední 17 a odbor literátský ostat. 62; a usnešeno se na tom, že každou neděli a svátek zasvěcený odpol. odbývati se budou cvičení ve zpěvu pro sbor literátský. Položen pak důraz na to, aby ku cvičením těmto přiváděli otcové své syny škole odrostlé a zváni byli jinoši a mladí mužové. Školu hudební a pěveckou pro mládež má již zařízenu p. ředitel kůru J. Janák a bude nyní povinností jednoty o hojnou návštěvu, jmenovitě se strany mládeže školní se starati. Chorálům a zpěvům, v nichž bude se cvičiti sbor literátský, budou zároveň páni učitelé vyšších tříd přiučovati mládež školní.

Nížepsaný doufá pevně v Boha, že mladistvá
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ