|
| ||||
| ||||
|
10 —
Připomenouti sluší, že na zpěvu gregorianském spočívá zvláštní požehnání Boží ! Země, které jej přijaly, jako otcové naši učinili, sídlem se staly vznešené hudby, a národ náš nenazýval by se národem zpěvným, kdyby předkové naši přijetím a přcnešením zpěvu greg. na půdu národní, jak v rorátech a kancionálech spatřiti lze, nebyli bývali tak pilnými pěstiteli jeho. L vděčnosti tedy již zavázáni jsme, abychom pozornost obraceli na chorál gregorianský, byf ani neodporoučel se stářím posvátnými, vnitřní uměleckou cenou, zbožnou nevinností a vznešenou jednoduchosti. Věc jednoduchá jest však též snadná v provedení. A právě v tom záleží další přednost choráhi gregorianského. Není jiného zpěvu v provozován) tak snadného, jako řečený cliorál. V něm ne-vyskytují se těžké intervaly, rhytlnnus melodie nepůsobí přílišných obtíží, a co zvláště důležitým se býti vidí, nevyžaduje nutně značného počtu zpěváků. 1. Chorál gregorianský pohybuje se v objemu diatonické stupnice (c, d, e, f, g, a, h neb b) a tu užívá nejlehčích toliko intervalii: sekundy, tercie, quarty, quinty. Sexta a septima a chromatické intervaly se nikdy nevyskytuji. Mečené jednoduché intervaly zpívá zajisté každý zpěvák bezpečně, ač má-li vůbec ještě zpěvákem nazván býti. A poněvadž zpěvy chorální toliko v objemu jedné oktávy se pohybují, jest zpěváku vohiost zústavena, aby dle objemu vlastního hlasu libovolně intonoval v poloze vyšší neb nižší. Chorál lze tudy bez namahání zpívati i tomu zpěváka, jehož hlas co do objemu velmi obmezený jest. 2. Větší poněkud obtíže vyskytuji se v chorálním rhythmu. Užtváf sice chorál jen trojích not: dlouhé (longa), krátké (brevis) a polokrátké (semibrevis), (dle nového rozdělování čtvrtnoty, osmerky a šestnácterky); moderní hudba však učinila nás pedantickými otroky taktu stejnoměrně dle tempa se pohybujícího. Takového stejnoměrnčho pohybu chorál nezná. Žádného tempa nezná, poněvadž zpívání chorálu jest pathetickou dek 1 a m a eí. Delší neb kratší trváni not řídí se pudle délky neb keátkosti slabik textu, nápěv a slova jedním jsou tělem. Těžká doba v slově zpívá se s přízvukem (sfz.), lehká doba lehce, bez přízvulca. Cvičitel chorále nechybí, přečte-li, dříve než se zpívati počne, text s náležitým přízvukem, a dá-li jej pak jednotlivým zpěvákiun předčítati. Té příležitosti budiž tóž k přeložení slov latinských na jazyk mateřský s přiměřeným vysvětlenfm použito, aby zpěváci stále si vědomi byli smyslu, který chorálné přednášejí. Chorál jest totiž modlitbou nejvznešenější. Modlící však musí ustavičné věděti a rozuměti slovům, která listy pronáší, má-li modlitba jeho zpěvem vyjach`ovaná přítomných k pobožnosti rozněcovati. lbdle obsahe slov bude pak zpěv brzo rychlý, brzo zdlouhavo. Posvátná klidnost s radostným nadšením stále se střídá. Radostné ,Iaudámus te, benedícimlis te" rychleji z€ jistě zpívati se bude a slavněji, než pokorná slova ,adorámus te, grátias ágimus tibi propter rnagnam glóriam tuam", z nichž zaznívati musí tichá, něžná prosba. ,Et incarnátus est de Spíritu sancto ex 1\laría Vírgine, et homo factus est" bude zpěvák zpívati klidně a vážně, ,passus et septíltus est" zdlouhavě a tiše, s příznakem křesfanské bolesti, ,et resurréxit tértia_ die .. . ascéndit in coelum, sedet ad déxteram Dei Patris" rados ič a slavně, hlasem povýšeným a zvukem plesavýni. Piano a forte, tempo zdlouhavé s rychlým ustavičně se střídá. Komu nemožno povznésti se k duševnímu rozechvění, jež s obsahem zpívaných slov stále po-kračuje a hluboce pocifaje, co zpěváci vyslovoijí, neodvažuj se nikdy k řízení chorálu gregorianského, poněvadž zpěv citem neoduševněný jest chladný a nepřístupný, bez půvabu a krásy, bez souvislosti a výrazu. (Pokračování,) Zpěv obecný při službách Božích, a kůry literátské. Podává ferdinand Lehner. llva pojmy nerozlučně jsou spojeny jako tělo a duše — zpěv lidu v jazyku matcřském a kůry literátské. Pokud působili sborové literátští ve vlastech našich, velebný zpěv lidu rozléhal se ve svatyních chrámů katolických. Když však za Josefa II. zrušeni jsou, zpěv lidu hynul — až konečně i amlkiiul. Lde a onde, kde zříceniny ktiufi literátských se udržely, ještě se sice zpívá, ale zpěv ten slabou toliko ozvěnou jest slavnélio druhdy chorálu českého. Úpadek zpěvu obecného při službách Božích jest takměř vše-obecný i co do jakosti písní, i co do slr°tsobu pr(.vozov<íní. „S nel,e posel vycházf”, ,Ne- | ||||
|