|
| ||||
| ||||
|
uu
ze obecenstvo opravě hudby chrámové přeje, jest důkazem, že více lidí na velkou mši sv. chodívá, než jindy bývalo a že mnozí za členy jednoty se přihlašují. Cvičení odbývá se s chutí velikou. Za nedlouho sesílen bude sbor kostelní větším počtem vycvičených zpěváků z I. (školní dítky) a II. (do-spěli) oddělení školy cvičné, tak že se bohdá vy-piní přání vys. důst. p. předsedy diecésní jednoty, aby farní jednota naše se stala úrodným semenem, z něhož vzejde mnoho jiných jednot ve vikariátu čáslavském. Vcícslav Ilavllk, jednatel. Diecése Budějovická. Z Kláštera u Nové Bystřice. (Vznik prvai Cyrillskě jednoty na osadě německé.) Když jsem opustiv Tábor nastoupil místo své v Klášteře, byla mezi jinými pastýřskými pracemi snaha má obrácena zvláště ku zpěvu chrámovému. Bylo mi nejprvé pozorovati, jak o círk. zpěv a hudbu postaráno jest, abych dle toho působeni své zařidil. Pozorování to nebylo právě utěšené. lťiditel kůru, spolu řídící učitel, kterýž, jak sám pravil, ve cti a k obecné spokojenosti osady" úřad svůj po 47 let zastával, mnoho se úřadem svým neutrmácel. Po celý rok nezpívalo se vyjma jednou o pouti, ledy hudba z Nové Bystřice zde hrávala, ani při velkých službách jinak leč v jazyku lidu a i ten zpěv lidu byl ubohý. Písně snadno mohly by spočítány býti na prstech obou rulcou a chuděry jakých ještě zakoušely skroucenin neohrabanou hrou na varhany při vytažených skoro všech registřících ! Když jsem žádal o podporu v pěstování zpěvu, slíbil vše, avšak . . . 1. 3 ostatních učitelů na osadě, t jest stařeček, nehndebník, 2 síly výpomocné. Poněvadž p. řiditel žádných hudebníků ani zpěváků nevychoval, nebylo po ruce ani jednoho hndeUníka neb zpěváka, kterýž by dovedl něčeho řádného z not. Počal jsem tedy od abecedy. Začal jsem vyučovati ve zpěvu školní dítky, které se přihlásily, ale poněvadž návštěva školní v létě i zimě jest na nejvýš mizerná, nechal jsem toho. Material naskytl se mi jiný, od kteréhož jsem však mnoho neočekával. Slýchal jsem totiž zvláště v sobotu a v neděli na večer a pozdě do noci hlučný zpěv mladiků, kterýmž noční klid obyvatelstva i můj nemile rušen býval. Zpěv jejich milý mi neUy1, ale přece mne těšilo, že zde někdy zpívá. Ohlásil jsem v kostele, že bych vyučoval zpěvu mládež dospělejší. Ihned se mládež k tomu neměla, ale konečně přihlásilo se 5 mladíků a 7 dospělejších děvčat vesměs z Kláštera (jest zde celkem 22 čísel) a i přespolní dívka. Dva z mladíků se nehodili, přespolní zpěvačka může piijíti jen někdy, aby tedy sbor byl větší, připojil jsem 6 lepších zdejšich žáků z býv. školy dětské k dospělým, takže v celku zpěváku jest 17 a já osmnáctý. Začali jsme cvičení 25. září 1881 dle Rennrových tabulí. Zpívali jsme z počátku jen v neděli a to ne každou pro rozličné pouté, teprve když zima řádně začala, počali choditi zpěváci několikrát v témdnu a konečně horlivost jejich poháněla a pohání je tolik, že chodí každodenně, leč když jim řeknu, aby ne-přišli. A horlivost ta již pěkných dodělala se úspěchů. Nejprvé odvážili se zpívati pěvci po službách božíchpíseň „O sanctissima” 30. října a G. listopadu; S. prosince zpívali responsoria chorální jednolxlasně bez průvodu varhan: 25. prosince odvážili se na greg. mši „in dominicis adventus et quadragesimae”, ku kteréž varhaníka jsem vzal z Nové Bystřice a k dirigování požádal jsem ml. p. učitele z Nové Bystřice, kterýž na zdejší osadě svátky u rodičů trávil. První tato zkouška se vydařila. t. ledna 1882 zpívali zpěváci bez dirigenta asperges greg. a poněvadž nelze spolehati se na pomoc cizí, nastudovali výše zmíněnou mši tak, že ji s prospěchem zpívali 6. ledna s pange lingua greg. bez dirigenta. Ton udal jim na žádost mou p. řiditel kůru. 15. ledna opalcovali jsme tuže mši bez dirigenta. 2. února při obřadech pěli mužští z grad. rom., při mší sv. všichni, při oíl'ertorium odvážila se děvčata na dvouhlasnou píseň. Odpůldne zpívány litanie laurctánské z Mohrovy Caecilie a greg. pange lingua. Ponévadž řiditel kůru zrovna před hromnicemi se rozstonal a třcUa bylo, aby někdo přece udal ton ku zpěvu, nucen jsem byl napsati na klávesy varhan jména tonů a zpěváci pak sami si udali ton. Při litaniích průvod varhan zastal jsem sám, po litaniích šel jsem k oltáři, vykonal další modlitl>y a dal po-žehnání. S. února ráno zpívali zpěváci píseň obecně známou při obyčejných službách božích (p. řídicí ještě nemocen) a odpůldne při pobožnosti jednoty k uctění nejsv, svátosti zpívány chor. litanie k P. Ježíši z Mohrovy Caecilie s průvodem varhan (hrál jsem zase) a greg. pange lingua. Podotýkám, že když jsem zakládal zde jednotu ]c uctění nejsv, svátosti, všichni zpěváci hned dali se zapsati za údy a mnoho ku zdaru pobožnosti té přispívají. Ku veřejné pochvale zpěváků třeba mi se zmíniti, že v doUě jubilejní všichni zpěváci moji jednoho dne společně šli k sv. zpovědi a že jsou v návštěvě služeb Božích příkladem osadníkům ostatním. 12. února zpívali zpěváci zase při velké, na popeleční středu mužští pěvci zapěli z grad. zpěvy obřadní. Mimo to umíme hojnost písní z Mohrovy Caecilie, greg. requiem cell greg. mši „in festis solemnibus”, litanie greg. ke všem svatým, pohřební obřadní zpěvy, 4hlasou píseň k pohřbu z Mohrovy Caecilie; cvičíme: 3hlasnou mši Singenbergcrovu „in hon. s. Aloysii”, do které se zpěváci velmi snadno vpravili a mužští zpěváci připravují se na obřadní zpěvy sv, téhodne. Chuti ku práci jest hojnost, neměl jsem posud tak horlivých žáků. Zpěváci tolik vycvičeni jsou, že i bez varhan zcela jistě zpívati dovedou, takže při zpěvu ber, | ||||
|