|
| ||||
| ||||
|
23 —
varhan ncpaclaji hlasem a udržují lid zpívající v tonu. Zpěv ten velmi dobře se vyjímá a lid odvykl př-i písních kuclrlinkám, které jako bradavice usadily se na písních. Nedostatek varhaníka přivedl mne na myšlénku, abych některého ze zpěváků vycvičil ve ]tře na varhany. Vyzval jsem je a všichni se hlásili, vytrval však jeden, který zvláště se hodí. Jest svého řemesla zedník a tkadlec, zpěvákem také jest, nyní přibude mu ještě čtvrté zamčsticnáuí. Obeznámiv jej s nejnutnějšími začátlzy, nucen jsem byl přikročiti hned k nacvičení nejpotřebnčjších písní. l\Iladík (zllctj-) prospívá: 14 dni se učí a již broje dosti slušně 2 písně a t interluclium. Co nejdříve vystoupí veřejně. Takový způsob vyučování není sice paedagogický, avšalc nouze železo láme a ve vojně vojáci také vše neclčlají tak, jak se touiu při etercírce učili. Až bude náš varhaník nejpotřebnější uměti, budu v základechteprv pokračovati, aby ve hře ditkladněji se vycvičil. Na pohřUy chodí nyní moji zpěváci a za penize vy-zpívané ]cupujeme zpěvní potřeby. Nyni založím farní jednotu cyrillskou, aby to, co posud na jednotlivcích zpočívalo, stalo se věcí celé osady i doufám, že hoř-kost přimísená duchovní radosti naší během času promění se v sladkost. Starý pan řídicí půjde clo pense, učitel stařeček na tiliálni škole taktéž, a tu přece snad přijde nějaký učitel ltudebnik sem, ktcrýž (Bůh dej!) bude taktéž „dobré vůle” a pak-li ne, teu který se vyučil dvěma řemeslům, v krátké douč stal se horlivým zpěvákem i nadšencem pro hru na varhany, dovede toho také během času, aby byl dostatečným řidilelem lotru na osadě venkovské. V Pána Boha doufám, že dává-]i chuť ku práci, po-skytne i potřebně síly a žádoucíltu zdaru. fos. Jlrštíd, farář v Klášteře. Areidiecc se Olornúcká. Ze Štépánova u jevíčka na Moravě (Přípravy ku zařízeni Jednoty Cyrillské.) 1'ocitnje jir', po clraltný čas velikou chatrnost a světáckost nápěvů písní kostelnich zdc užívaných — a i ledabylost pisní v kancionále Bečákově ob-sažených -- neustával jsem přemýšleti o tom, jakým spůsobem by se daly lepší, skutečně církevní písně zde zavésti. Včc nebyla ovšem tak snaclna, jalo by sc na první pohled zdálo. Ale vytrvalostí a Božim přispěním pokročili jsme značně ku předa. Jelikož jak již podotknuto, písně v kancionále Bečákově chatrnými se mi býti zdály, počal jsem zaváděti písně z kancionáht Svatojanského. Poněvadž však lid jen kancionály Beč: kovými opatřen byl, nech.íval jsem pisně z kancionálu svatojanského odepisovati a mezi lid rozdávati. Každá nová píseň byla dříve ve škole s elíticami nacvičena; palz oznámeno z kazatelny, že se nová píseň ve škole po odpoledních službách božích cvičiti bude, aby se tedy zpěvu mi-lovní občané tam sešli. A tak to trvá již po tři roky, jen s tím potěšitelným rozdílem, že se písně již ne-odepisují, jelikož zde již nyní as too kusů kancionalá Lchnerových v rulzou lidu se nacluízí, a že cvičení ve zpěvu lzaždou neděli odpoledne odbýváno bývá. Tfinto způsobem to tak vypadá, jakoby jednota Cyrillská zde již skutečně založena byla. Však márn pevné doufání, že k jednotě již nedaleko. Aby nebyl převrat náhlý, kterýž obyčejně více čkodí nežli prospívá, začal jsem zpočátku cvičiti a zpívati písně ku rozličným slavnostem církevního ruku, což se lidu líbilo. A tak, nedadouce se zastrašiti některými odpůrci tohoto zpěvu, který nohu světáckému nelahodi, zpíváme již tyto pisně z kancionaltt svatojanského: čís. t, 26, 46, So, 111, 113, 133, 143, t14, 172, 315, 3t6, 32.3, 240, 344, 357, 358, 360, 361, 362, 363, 364, 369, 433, 473, 475, 623 a 814. Nyní ovšem držeti se budeme dle kancionálu Lelmcrova. Ted právě cvičíme IV. mši obecnou, literou chceme v pondělí velikonoční provésti- Z toho vidno, že jak diist. pan Lehner praví, k řádnému zavedeni důstojných zpěvů českých nestačí ovšem doba jednoho roku, ale že vytrvalosti a přispěním Božím k vili vytknutému dojdeme. Kéž by však po celé koruně svatováclavské také jen jednoho kanciunálu — nyní ovšem nejlcpši Lehnerity — užíváno bylo; nebof velikou neuspořádaností nynější trpí a znesnadňuje se velmi zpěv čistých písní církevních. Až to se stane, tu pak nebude u našeho lidu více překážek k založení jednot Cyrillských, obzvlášt, pitjclou-li duchovní správcové příkladem na před. Co se týká hudby posvátné, musím těž oznámiti, že polzračujeme statně ku předu. Provozovali jsme již dříve dvouhlasnou mši od Chmelíčka; missa Cunibert; na Hromnice provozovali jsme čtyřltlasnon mši Nešverovu a vložky od Škroupa. K nastávajícím svátkům určeny jsou: Na den Zvěstováni P. Marie čís. 364 ze svatojanského lzancíonálu s vložkami od Škroupa; na neděli květnou čtyřhlasá mše od Chmelíčka s vložkami od Skulerského; zpěvy na zelený čtvrtek, velký pátek. bilou sobotu od Skuherského; na hod boží velikonoční ,Vidi adnam" z Ord. DIissae — tak jako již dříve Asperges mc" — mše od Smolíka a vložky od Škroupa; na tlen druhý sváteční IV. mše obecná z kancionálu Lehnerova s vložkami od Skuherského. Pange lingua zpíváme jen také čtyřhlasé a responsoria gregoriansky dle Ord. liissae. — Jak vidíte, nezah. íme; jen tu ale jest smutné, že nemohu ještě založeni Jednoty ohlásiti. Dá však Bůh, že se to také Vrzy stane. Musím podotknouti, že mně v tomto díle velmi ochotně nápomocni jsou zdejší páni učitelé, , za co?. jim tuto díky srdečné vzdány budtež. Perilinairr' Karafiát, íídicí učitel, | ||||
|