Karla Konráda "Dějiny posvátného zpěvu staročeského"
Ročník: 1882; strana: 26,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
- 26 -

doucnosti.1) — Celkem budiž píseň česká zpívána živě a rázně, nikolivěk youvláčně a sentt'mentálně. V písních obráží se ráz i povaha národu.

Z důvodův dříve uvedených přijala se slova písní z kancionálu Svatojanského bez všeliké změny; také na nápěvech v podstatě ničelio se neměnilo. Jen některé nápěvy písní, jež před a po službách božích možno zpívati bez průvodu varhan na př. č, 96, 133, 134, 122 ponechány jsou ve starých toninách (aeolické a hypophrygické), jak původně myšleny jsou ; č. 37o a 372 (jon. a dora ponechán ráznější nápěv z Rorátů a j. Aby způsobem psaní not nezavdával se podnět ku rozvláčnému zpívání, místo ď použito a t. d. 'fakt, kde přílišně vadil deklamaci, bucT naprosto vynechán, jak ve starých kancionálech bývá, anebo dle potřeby upraven jest. — Tolik o zásadách při úpravě vnitřní.

O uspořádáni zevnějšín2 podotknouti

Přirozený cit, vkus a sluch v jednotlivých případech nejlépe ukáže, čeho duch jazyka českého ku správné výslovnosti vyžaduje. Při cvičení připomene se lidu, aby slabiky tučnou literou vyznačené též poněkud silnějším hlasem, ne příliš ostře, vyjadřoval, jako se děje při pěkném řečnění.

dlužno, že by bylo záhodno, aby na dny všední dle rozmanitosti dob církevního roku používalo se písní mešních s dvěma nápěvy, jedním před a druhým po pozdvihování, na dny pak nedělní a sváteční se zvláštními ku každé částce mše sv. nápěvy. (I. II. III. IV, obecná, str. 25 až 71.) Aby ustavičné odzpěvování jedné písničky ku požehnání s nejšvatě/ eí svátostí (,Svatý, svatý`) neovšednilo, odporučuje se poznenáhlé zavádění krátkých písní tuto uvedených (str. I07 až 1Iq). Když jedna zdomácněla, budiž při-cvičena druhá. Aby pak ani při vcházení a rozcházení se duchovní pobýdky nechybělo, poslouží písně před služ band božími a po nech dle rozmanitosti dob a svátků církevních (str. 125-152).

K řádnému zavedení důstojných zpěvů českých při tiché nLŠi sv. nestačí ovšem doba jednoho roku. Usilovnou vytrvalostí a přispěním Božím rozezvučí se však pam;ítné chrámy slavným chorálem staročeským. Ne-důstojné písničky novověké bulte znenáhla nahražovány starými písněmi, jejichž krása nepomijí."

Tak praví předmluva r,mešníhu kancionálu".

Karla Konrf,da

„Dějiny posvátného zpěvu staročeského”.

Dí1 první.

Obsah tohoto spisu udán v čísle 3. letošního Cyrilla. Záhodno jest pak, aby čtenáři nepřestávali na zběžném přehlednutí prostélio obsahu, nýbrž aby, zjednajíce si dílo uvedené, důkladně s ním se obeznámili. Sotva kdo opravdu může pochybovati, že spisu podobného velmi nám bylo potřeba jak pro poučení, tak na odmítnutí bludných názorů, jež zásluhu téměř veškerou o český posvátný zpěv chtěli přikládati Českým liratrím.11

Upřímmně tedy vítáme spis p. Konrádův, znajíce dostatečně obtíže, s nimiž bylo mu zápasiti. Nežádát pan spisovatel také nic více zatím, než aby spis jeho stal se pro-pravou k dalším pracím. Všímniž si toho

1) Podobně dělo se v i\ěmccku. Tam slaven ně-jaký čas Luther téměř jako zakladatel, aneb aspoň jako křísitel posvátné písně. Jakmile šak ujala se toho předmětu pilnější a diikladnější studia, scvrkla se náramně zásluha Lutherova o píseň posvátnou. Širší o této věci pojednání lze nalézti ve spisu Mcister-ově: ,Das kathollsche deutsche Kirchenlied," Str, 16 -a d.

bedlivý čtenáři a základem maje dílo dotčené hled, abys některou část jeho vlastní pílí obohatil, aneb objasnil. Spisovatel dokládá v úvodu (str. 19), že povděčen bude každému, kdožkoliv mu k dopinění a opravě práce jeho něčím laskavě přispěje, byt hřivnou na pohled sebe menší.

Několik příspěvků hodláme na konci tohoto článku podati; dříve však předloží souvisle některá přání svá laskavému uvažení pana spisovatele.

1. Pro úvod přáli bychom si také určité vytčení zásad, jichž přidržuje se p. spisovatel

u kladení' rotu ndum a zamezo-

v á n í t r i t o n u. Snad leckomu namane se otázka, zdaž na př. nápěv písně „Ježíš náš Spasitel” nemá za h míti veskrz b? (Str. 158.)

Z poznámek na str. 176 nelze mi s do-statek poznati, má-li p. spisovalel všecky tritony za stejně tvrdé, či snad rozdíl činí mezi nimi. Zmiňuje se jen o tom, povstal-li triton skokem, či postupem ; druhdy však
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ