|
| ||||
| ||||
|
— 20
Text písně „Vítej milý jezu Kriste” málo se shoduje s latinským „Ave verum corpus”; dá se opravdu dokázat, že česká píseň jest volným překladem dotčeného textu latinského? (Viz str. 67.) Nápěv písně ,Buoh všemohúeí" (str. 71) tak velice shoduje se s nápěvem německé „Crist ist derstanden” uveřejněné od Meistra (das katholische deutsche Kirchenlied p. 332, též Faksimile III., nach einer Miinchener Handschrift des 15. Jahrh.), že nelze téměř ani pochybovati o tom, že jeden národ přijal nápěv od druhého, Základem a zřídlem zůstane ovšem sekvence ,Victimae paschali" ; však z ní utvořen — jak se velmi pravdě podobá — jen jeden nový nápěv, jejž nalezáme jak v české ,Buoh všemoliúcí", tak i v německé ,Crist ist derstanden11. Nevím, bude-li se moci nyní vypátrat, kde nápěv tento povstal, zdaž v (;echách, či v Němcích. O tomto předmětu bude záhodno ještě dále pátrat. Dosti práce clá nám ještě píseň nlEliško milá srdečná", o níž p, spisovatel několikrát se zmínil (str. 103, 115, snad i 144, je-li píseň „Elško milá Iaiško” tatáž, Nejprvé musíme poznamenat, že týž n;tpěv s podobným textem vyskytuje se i v staršícli německých zpěvnících. Liedersammlung Jana Otta (z r. 1544 má za čís. 15. vícehlasnou skladbu od Ludv. Senfla, jejíž cantus firmus (v sopránu) jest právě nápěv písně ,E]l,ko milá srdečná". Německý text jest následující: „U Išlslein, liebstes Elselein mein, wie Bern wer ich bei dir 1 hs rinnen zwei tiefe Wasser wol zwischen mir und dir.” Rob. Litner tuším udává i jiné sbírky, v nichž tato píseň se nalezá; má ji také rukopisný zpěvník Berlínský (z 15. stol.).") Z toho již patrně vychází na jevo, že potřeba jest dále pátrat, k d e povstala tato píseň? Pak také nezdá se mi býti marnou otázka, jaký byl první text písně této, zdaž světský, či duchovní ? Strahovský rukopis Rorát (napsaný r. 1589) vedle písně ,Bůh otecz z swé milosti" (na Středu uprostřed sekvence „Z vysokosti nebeské”) má poznámku, však jinou rukou připsanou: „Ja° Elissko milce srdečzna napecz na koblihu etc.' Ten-li byl prvotní text písně, nebyla zajisté Eliškou zde míněna Eliška Přemyslovna, jak se pan spisovatel domnívá (str. 144) F) V hudebních přílohách spisu: „Robert Franz und das deutsche Volks- und Kirchenlied” von August Saran (Leiprig, Lenckart) uvádí se piseli „Ach Elslein, liebea Elseleiu mein”, ještě s pěti jinými písučmi pod společným nápisem: Sec11s altdeutsche Licdcr. Někdy jest nápěv písně v poznámkách marginálních jiný než nápěv notami v textu vypsaný. I to není ještě dosti zjištěno, zdaž poznámky marginální jsou vždy spolehlivé a víry hodné. 7_ toho mohou seznat bedliví čtenáři, co práce úsilovné dá jen píseň jediná. Hoffmann von Fallersleben praví o zpěvníku Vehe-ově: ,Vehes Buch ist heutiges Tages eine grosse Seltenheit ; es ist damit gegangen wie mit allen unseren alten Liederbiichern: sie wurden im eigentlichsten Sinne des Wortes z e r s u n g e n."3 ) Nemůžeme-liž právem totéž říci o nejstarších rukopisech rorát psaných na papíře? Vedle litice válečné důvod právě uvedený nejlépe nám vysvětluje, proč se nám posud nepodařilo najíti rukopisy rorát ze 14. sto-letí. (Viz str. 97 ve spisu Konrádově.) Některé kancionály jen tím se zachovaly, že vzaty z rukou lidu a uloženy v knihovnách; ne-úpiné exempláře dosti vydávají svědectví, že už valila se na ně úpiná skáza ,durch Zersingen”. %e se o rorátecli také lrtt2nské písné Marianské zpívávaly, toho máme už doklad) a snad se ještě další doklady najdou. Pan spisovatel sám hezký počet latinských písní cituje. Většinu jich spolu s nápěvy najde v rukopisu universitní knihovny VI. E, 20 a., který, jak se zdá, p. spisovateli posud zůstal docela neznámým. Laskavostí pana A. Patery byl jsem upozorněn na ten rukopis; v poznámkácli o rorátech často budu se muset o něm zmíňovati. N}'ní jen kratčeji o některých latinských písních toho rukopisu promluvím. Nejprvé připomínám, že až na dvě, či tři písně z velikého počtu ostatních písní toho rukopisu ve sbírkách německých hymnologů, jako Daniela, Moneho atd, žádnou nenalezáme. To zdá se býti dokladem pravdivosti mínění (jež i p. spisovatel několikráte ve spisu svém vy-slovil), že většina těchto latinských písní povstalá zde v Čechách. Pramenem písně „Ave hierarchia” u Daniele, Wackernagla jest zpěvník Leisentrittův z r. 1567. Také Meister staršího pramene neuvádí. My zde máme starší pramen v rukopisu svrchu dotčeném. Nepřijal Leisentritt onu latinskou píseň z Čech? Že se s (`echy stýkal, o tom poněkud svědectví vydává ona ') Michael Vehe's Gesangbiichlein vom Jahre 1537• Herausgegeben von Hoffmann von Fallersleben. Hannover. Karl Riimpler 1853. Seite 134 Michael Vehe, Dominikán v Halle (an der Saale) horlivý odpirrcc Luthertily. Zpěvník jeho nálexí mezi nejstarŠi katolické zpévniky v N,'mcích. | ||||
|