| ||||
| ||||
32 -
chovanců a hmotných prostředku „jc(lnoty na zvelebení církevní hudby na Moravč”, budou r. 1882—3 chovanci přijímáni do ročníku prvního a druhého, anebo jen chovanci letošního rohu postoupí do ročníku druhého, tak že by se zápis do prvého a druhého ročníku každoročně střídal. estav bude řízen chvalně zn; mým p. Lvem Janáčkem, kterému se do-stalo k tomu povolení od c. k. ministerstva kultu a vynčov:íní, o prospěchu žáku bude spolkovému výboru podávati zprávy p, prof. dr. Jos. Chmelíček; umístněn bude v budově c. k. českého paedagogia, který se těší hojnosti výborných nástrojů, máti varhan a klavírů, jichž s povolením c. k. ministerstva budou moci chovanci užívati. Za učitele povolá výbor jed-noty osvědčené sily v oboru hudby církevní, jimž uložena povinnost mluviti se žálzem v jeho mateřské řeči. Od každého žáka vyžaduje se takové vzdělání všeobecné, by Uyl s to přednášku s prospěchem po-chopiti a sledovati; znalosf bud českého neb německého jazyka, hudební nadání a zdravé ústrojí hlasové. V příčině hudebního vzdělání vyžaduje se znalost klíčů, melodických poměrů či intervallů, stupnic, částečně dovednost ve hře na klavíru neb na varhanách. O přijetí na ústav rozhodne zkouška přijímací ; doba zápisu a zkoušky tyto oznámí se novinami. Na kratší dobu jednoho roku nepřijme se žádný žák. FEUILLETON. Z Valašska. Moravský Hlas11 má v po- sledním čísle ze dne 15. března následující dopis: S nemalým potěšením četli jsme v Hlasu č. ip.. že pp. učitelé okresu Hranického za-mýšlejí odstraniti z chrámu Páně ostudné in• trády a figurální hudbu, pokud se nehoclí do chrámu, nahraditi zpěvem polyfoním, zvláště pak konec učiniti tomu nezbednému kokrhání při responsoriích. Sláva a čest jim budiž za to vzdána 1 Jest to pěkným důkazem, že jednak váží sobě stánku božího, který nemá býti ani rejdištěm roztodivných choutek osobních, aniž jakých ,vzdorů", jinak dávají též na jevo, že stydí se za zpěv vříslcavý, hudbu bouřlivou, chtíce zpěváky a hudebníky něčemu lepšímu vyučiti a jim ukázati, jak v liospocíě, jak v chrámu Páně třeba zpívati a hráti. Kdy pak asi budeme čísti, že i na Valašsku pp. učitelé tak sta-tečně si počínají a jednomyslně s kněžstvem o důstojnou bohoslužbu pečují? Tu až posud v mnohých kostelích zlopověstné intrády hanobí služby boží, tu posud kokrhavá responsoria vyrušují lid z modlitby a nelze ani slušnou a úctivou prosbou gregorianských responsorií se dodělati; tu až posud mnohé figurální mše a litanie činí z chrámu Páně — divadlo 11 Domnívám se, že by mnohá Po zkoušce zavčreční obdrží každý žák vysvědčení, ve kterém s t u p e ri s p ů s o b 11 o s t i dle prospěchu bude vyznačen. Školné obnáší za celý rok S zl. ; za upotřebení nástrojů a posluhu zapravi kaž d ý žálz 3 zl„ školného mohou býti chudí žáci zbaveni. Na-črtli jsme tu v hlavních rysech ústrojí nového, bez odporu nutného ústavu, který má nahraditi, co v době posledniho dc~ítiletí bylo zanedbáno. Nikdo neupře, že to jde s hudbou církevní na venkově i ve městech s kopec, ano mohli bychom uvésti místa, kde se služby Boží a zpěvy církevní odbývají bez průvodu varhan, proto že není v místě varhanika, a obec i kdyby chtěla si ho opatřiti nemůže. Jsou ale města, kdežto důchody kostelní a fondy zvláštní dostačují, vydržovati vzdělané varhaníky a ředitele kůru, kterých se však nedostává, tak že za slušný plat odbývají službu hudebníci lecjací Tomu může býti odpomoženo, dostane-li se jednotě svrchu jmenované přízně a podpory se strany obecenstva vůbec a veleti. duchovenstva zvlášf, jaké skutečně zasluhuje. Pročež odporučttjeme všem přátelům dobré církevní hudby, lidu obecnému, duchovním pastýřům i nár. učitelům ,jed-notu na zvelebeni církevní huclUy na Moravě," a přejeme si, aby členstvo se rozmnožilo v té míře, by počátek učiněný dočkal se blahého výsledku. Em. S. z těch figurálních mší a litanií ani na koncertě lidu se nelíbila, a tím chceme Boha ctíti a velebiti? Považuji takový zpěv a hudbu za největší urážku Boží. A jak to? Není nikoho kdo by tomu bránil? Kdo se má za neznalce, ten se o to nestará, chová se netečně a lhostejně a tiší svou mysl slovy: „'Tomu já nerozumím.” Kdo však jest znalcem a mohl by nějakou reformu zavésti, ten bud ze starého přátelství mlčí, aby neporušil klidu aneb musí mlčeti a u oltáře tisícerou trýzeň přetrpěti. A jaké to písně náš lid při tom nejsvětějším úkonu t. j, při mši svaté zpívá a ten nápěv! A nikdo nepoučuje a neukazuje, že takto se Bůh nectí. Při tom domníváš se, že za tím lidem někdo s kyjem stojí, tak to rychle jde; má-li píseň sebe více sloh, všechny za půl hodinky vyzpívati se musí. '/.cle ku př. dojemná píseň pro dobu svatopostní : Vždycky mi na mysli leží, Uyclt clo cizích zemí šel, co nového ,passirnje", abych též něco zvěděl." „Ale není žádná lítosi, jako psa ho kopajú, Uijú, perú a faclzujú a za vlasy táltajů” atd. Co by asi učinil Spasitel, kdyby osobně nyní vkročil do svatyní sobě zasvěcených?'?! „Hlas.” S hudební přílohou č.4. Nákladem vydavatelovým. — Tiskem Jos. Mikuláše a spol. v Praze, v Karlíně. | ||||
|