|
| ||||
| ||||
|
— U
pocllelil a tak se obecné písni sylabické valně připodobnil. Zůstavujeme hlavám bystřejším, aby se o výklad dotčeného místa ze synody Lemovické pokusily. Podobně neurčitými a nejasnými jsou výklady slova cp=c, jež podávají liturgikové středního věku Jan Releth (okolo r. t 182. učitel v Paříži 1 a biskup Vilém llnrand (j- 1296)6) I3elellt praví (Divinorum officiorum explicatiu cap. 35): ,Ouanclorlue intermisceutur tropi (rozuměj rw iutroitu"). Dicitur autem tropus a Graecis, quocl nobis est conversio, quoniam isthic 7itaed(um fieri solent coti7~ersi91tes". Jaké by to byly obrat}' (conv(,,rsiones ), o tom se nepraví ničehož. V témž spisu kap. 59. jedná o knihách liturgických, a tu se praví: r,'1'ertius liber dicitur Trophonarius a Graeco nomine TPč~os, quod est conversio. Nam a fine regredimur ad principium cantus, uncíe et trophium zona Dříve už byla o nich zmínka učiněna. Spisy jich máme u vydání Benátském x568., dle něhož také citujeme. nominatur, quod ab uno latere vertatur in aliud, circumcundo u5rlue ad umbilicum". '1`u mír spisovatel asi na mysli Introit, v němž po Gloria Patri etc, zas opakuje se počáteční antifona. Tato antifona jako pás spíná Introit dohromady ; jakou by podobnost však s opaskem (zona) měly tropy, nemohu se do-mysliti. I itiw,ltdaas pak (Ratiunale divinurum offciorum lib. IV. cap. 5.) skotu týmiž slovy o tropech mluví jako Releth. Praví na př „Dicitur tropus a Toč=,_ quod est conversio quoniam quaedam ibi solent fieri conversiones, ad introitum ; onde quandoquae prius dicitur versus, et post =i,€rlcov, E 't inde etiarn tropus dicitur zona, quae convertitur ab umbilico ad umbilicum, eum circumeundo”. Poslednímu výkladu Durandovu v téže kapitole, že prý „tropí sunt laudes ad introitum convertibiles” zase zhola nerozumím. Staří tito spisovatelé v bludišti tropů se nacházejíce chytali sice nitku za konec, když poukazovali na význam :p-z'-,:w - vertere, však ven z labyrintu se nedostali ; jich výklady zůstaly nejasnými a nedostatečnými. J. S. papež Leo XIII. o hudbě církevní. lŽímský vydavatel děl Palestrino~~ c1z \-Ianganelli obdržel list následující: Ex audientia Ssmi Dni nostri Leonis Papae XIII. Perillustri Dno Dno Obmo Dno P a c i f i c o Manganelli romano. Perillustris Dne. Dne. Obme. Allatae sunt ad Ssmum Dnum L e o n e m XIII. tuae litterae ex quibus agnovit, susceptum a Te esse consilium in lucem edendi lucubrationes musicas magnorum romance scholae Alumnorum, qui Johannis Petri Aloysii Praenestini insigne magisterium et disciplinam secuti, musicae sacrae decus praeclaris operibus suis constanter sustinuerunt. Cum Sanctitas Sua vestigiis Decessorum suorum inharens nihil magis exoptet, quam ut in sacris concentibus, qui ad divinum cultum adhibentur, ea ratio vigeat, quae tum artis praestantia commendetur, tum eo stilo ac spiritu, qui sua dignitate et nobilitate res divinas maxime decet, consilium a '1`e propositum libenter excepit, firmiter confidens, Te in operibus tum veterum tum recentiorum Auctorum evulgandis diligenti delectu curaturum, ut ea utrique laudi, quam sacrae musicae decus postulat, apprime respondeant. Ex hoc profecto fiet, ut tuus labor non minus Tibi gloriosus quam Pontifici Maximo gratus et jucundus existat ; qui eximium romanae laudis patrimonium ibi potissimum in lucem proferri gaudet, ubi felicitate ingeniorum et temporum natum est; et probe intelligit quantopere ipsum possit ad aliorum doctrinam et incitamentum valere, et ad incolumen tuendam sacrorum concentuum dignitatem contra corruptionem saeculi, yuae non parvam labem etiam in artes optimas invexit. Adprecans itaque Pater Sanctissimus a Den ut egregiam tuam voluntatem adjuvet, et prospero exitu fortunet Apostolicam Benedictionem quam postulasti, Tibi in pignus paternae dilectionis peramenter impertit. R omae. d. 4 Febr. A. 1 882. C,'arol. l 0CdIa, Ssmi. D, ah cpistolis latinis. | ||||
|