|
| ||||
| ||||
|
54 —
sv. Marka a o křížových dnech Exurge dle procession. prag. 25. dubna zpívali jsme při pohybu dospělého jinou 4hlasou píseň a pak pohřební zpěvy dle §. čtverhlasné miserere. Účastníci byli zdaleka a všichni si libovali. Na sv. Floriána jest zde ponf. Processí přicházejí z Bystřice, Adamsfreiheitu, Keinzer (v Ralcousích) s kněžími a ještě jiná Processí bez kněze. Tolik lidí jako letos prý nikdo nepamatuje. Za po-moci zpěváků Bystřických, kteří s ochotou ku pozvání na Klášter docházejí, zpívána Lojska. Naši zpěváci mají radost, že nejlepší síly z Bystřice s nimi zpívají. Notového papíru popisujeme již druhou knihu. Noty píší zpěváci pěkně. Láska lvu zpěvu i hrob přemáhá. Ještě v předsingenbergrovských dobách povědomí škůdcové spolku nastrojili zpěvákům i trakař na schody, aby když půjdou ve tmě domů, se potloukli. Trakař by1 tak nastražen, že mohlo se státi velké neštěstí, protože zpěváci obyčejně žertujce a jsouce povědomi se schody, rychle dolů utíkávají. F. Bůh přeje spolku: matka má náhodou téhož večera svítila jim až dolů. „Nějaký nejepíš čtenář krvavých románů neb novin, napsal mi anonymní list, ve kterémž mi dává hádanku, co prý mi schází, abych byl zcela v nebi — prý kilo dynamitu pod nohy. Takto jsem do dneška ještě zdráv. O psaní nikomu jsem neřekl, hodil je do pece a ono neexplodovalo, ač bylo dynamitovými myšlénkami nabito. Mému varhaníku koupil jsem knihu ,Ueber den Orgelbau” (Kuntze) a dělá výborné služby. Varhany naše nebyly kdo ví jak dlouho čistěny, pustili jsme se do nich. Varhaník mi jmenoval již jednotlivé částky varhan, dříve nežli jsem já mu něco vysvětloval. Vtipný jest velice. Vyčistili jsme posud 3 rejstříky. V jedné píšfale dokonce byla kostra vrabce. Chuděra chtěl se naučit pískat, ale přišla mu ta muzika draho. Zima překáží nám v dalším čistění. Když nějaká chyba ve varhanách, již ji dovede varhaník spravit. Dnes jeden z náhončích rohatého větrnika pootevřel a myslil, že varhaník nebude sobě věděti rady. Než ten ihned věc na-pravil. Kantor nepřátelstvím ku zpěvu nadělal si jen nepřátel. Sám to uznává. Zde vypinilo se: Kdo jinému .... Na nanebevstoupení Páně zpívali jsme SingenUergra. Pro sv, Trojici — hlavní to pout, sejde se třeba 40 processí — cvičíme spolu s Bystřickými zpěváky Hallerovu t. trojhlasnou mši. Za tou příčinou docházím cvičiti i do Bystřice. Zpěváci naši se brzy vpravili v tuto mši a líbí se jim víc než Singenbergrova Battloggův Kirchenchor dělá také svou povinnost. Jde z ruky do ruky. Noví zpěváci činí se a jsou horlivi. Platicích členů také přibude. Due 10. července. Měl jsem zde mimo pout na sv. Trojici, o které jsme zpivali I. Hallerovu 3hlasnou, též missii redemtoristů (P. Kraft, Laschan, Jedelc), o které jsme hodně mnoho zpívali. Po missii měli jsme nucené prázdniny 14 dní. Já totiž onemocněl hlavou, krkem a na prsou. Ještě nyní nejsem v pořádku. Mnozí ze zpěváků jsou nyní na žních v Rakousích. Láska a horlivost zpěváků jest ustavičně příkladná. Tak na př. 2 zpěvaček, které sem maji hodinu cesty (jsou to nováčkové) budoucí neděli odpoledne chtějí také na žně do Rakous, ale ráno ještě přijdou, aby sobě zazpívaly. Nebude-li žádné překážky, nejspíš že se na Cjxillské exercicie do Prahy podívám a koho budu moci dostati, vezmu ho sebou. Nyní cvičíme Joosovo Requiem z katalogu. Yos. LVrItík, farář. Z diecése Brněnské Ze Štěpánova u Jevíčka. (Zpráva o oslavě slavnosti Božího Těla.) Nemohu opomenouti, abych vám v krátkosti nepodal zprávu o tom, jak jsme u nás oslavili slavnost Božího Těla. Vše bylo zcela nové, ale také krásné a důstojné. Při mši sv. zpívala se dvojhlasá mše od Chmelíčka, Graduale od Palestriny a Offertorium ,Sacerdos" od Stelxle. Motetta při zastaveních od Leitnera, Antifony chorálně a Hymny čtyřhlasé od Čeňka Drahlovského, ,Pange lingua" od Neumanna. Nedůstojné a světácké pochody nahrazeny byly litanií o všech svatých dle latinských litanii čtyřhlasých, obsažených v Manuale od Škroupa. Před-zpěv byl vždy čtyřhlasně, načež lid zpívaje odpovídal, podporován jsa při tom jednoduchou hudbou. Ačkoliv zvučné intrády a hlučné marše, bez nichž, jak mnohý se domnívá, taková slavnost odbývána býti nemůže, docela zavrženy byly, přece šel po slavnosti jeden hlas, že ještě nikdy tak krásně a slavně Boží Tělo svěceno nebylo, jako tentokráte. Ba i ten irCnáviděný chorál došel piného uznání a obliby. Ejhle ! vše vykonáno bylo s uctivou tichosti, bez bubnů a frkačů, a přece líbilo se velmi. Tof důkazem, že lid náš jen převráceným provozováním hudby posvátné do víru světáckosti stržen, v té zvyklosti a důměnce žije, že beze buUnův a břeskotu píšfal a frkačů nemůže býti svátku církevniho. Ustaňte již jednou s provozováním této muziky a lid velmi záhy celým srdcem přilne Ic písni a hudbě opravdu církevní. Jen pozvolna do toho, ale neodvratně a urputně př-i započaté opravě setrvati a v ni polcračovati, a dílo jistě zdaří se. Lid konečně bez vyjimky uvykne opravdové hudbě církevní. Musím vám také oznámiti, že celý zdejší učitelský sbor i s mojí manželkou byl od pana učitele Vodáka na neděli po božím Těle do Stínavy po-zván, by tam téhož dne při odbývané slavnosti Božího Těla účinkoval. Všechny zpěvy vykonány byly tak, jak svrchu udáno, a musím říci, že dle všeho se i zde tichá avšak zbožná hudba církevni líbila. Jen že ještě marše tam při průvodu strašily, ač prý se to již budoucího roku státi nemá. Dejž to Bůh! I'ěrd. Karafiát, řiditel kůru. | ||||
|