Hlas americký o důležitosti Cyrillských Jednot
Ročník: 1882; strana: 62,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 62 —

Hlas americký o důležitosti Cyrillských Jednot.

V č, t3o. a 131. ze dne to, a ti. července t. r, přinesl „('ech” obšírný dopis z Ahnapee ve Spoj, státech sev. Amerik)' z pera veleobětovného a horlivého kněze Amerického V. C. Dopisovatel hájí v něm své krajany české, jimž u nás namnoze bývá křivděno, jakoby (echové američtí v ohledu náboženském a mravném skleslí byli. Zastávaje se takto spravedlivě cti svých krajanů víře oddaných, dovozuje, že „hlavní a první příčinu těch (:echů, kterí v Americe od víry odpadávají a obětí nihilistické nevěry se stávají, nesmíme hledati v Americe, iz4'br- tazIz dolita v Ceclzáclt. Dovodiv, že lid z Čech do Ameriky se stěhující nemívá dosti pevného základu a přesvědčení náboženského pro nedostatečné poučení, pokračuje, jak následuje:

„Jiná převeliká chyba napomáliající v Cechách vlažnosti u víře je na mnoze nedůstojné slavení velkých služeb Božícli v neděli a ve svátek naprostým škoro zanedbáváním liturgických předpisů. Všude skoro v Lechách na venkově „zpívají” při velké mši sv. českou píseň mající náramně nepěkný nápěv („Bože před Tvou velebností” aneb podobnou). Zdá se, že v Lechách v zapomenutí přišel zákon liturgický, že se v řeči liclu při velké mši sv, zpívati nesmí. hekl jsem, že se „zpívá” po česku, ale s největším důrazem na to třeba ukázati, že v Cechách se už hnedle nezpívá. Nenazývejte těch několik vysmolených hlasů, které tam na kůru ohyzdnou figurální kočičinu provozují, kníkajíce, vřeštíce a nosem huhňajíce, nenazývejte to zpěvem, ostuda je to a ne zpěv! Náš lid obecný zapomněl a neví více, co to je zpěv, vzdor tomu, že tak rácl zpívá. Jak velice jsme

u zpěvu pozadu za ostatními, zvláště zde

v Americe, poznáváme. Já sobě troufám tvrditi, že ze všech tisíců Čechů katolíků není jich v Americe ani pět, kteří by rozuměli, co to je chorál, a věděli, co dle církevního kalendáře se má každou neděli z Graduale neb Vesperale zpívat, vždyf to v (:echách až do nedávna mimo kněze málo kdo věděl. Mezi mimorakouskými Němci, Belgičany, Francouzi a j, i v té nejmenší obci nalezne se vždy někdo, kdo alespoň nějakou známost o tom má. Zde v Americe jsme my (lechové v kostelích ti nejchudší zpěváci. Toho ale zase není vina Amerika, nýbrž zase jen naše stará vlast; zde teprve se tomu musíme učit, co jest katolická bohoslužba a jak se má slavit. V (;echách přec snadno jest apěvu cvičiti. Jet všude v každé

obci jeden až tři kněži, jeden i více učitelů. Než co se činí? Jak to jde, tak to jde; jen když se to odbude !

1'a doba už přešla, kdy kostelník a „zpěvák” měli v kostele všecko právo. Znám nejednu osadu v ('echách, kde kostelník dělal na oltáři co chtěl. Oblékal Pannu Marii na oltáři na všední den clo ošumělých šatů, na svátek ale dal ji pěkné nové a také bílý čistý šátek s krajkami clo rukou!

Esperto crede Ruperto!

A na kůru mohla býti ta největší kočičina, ještě se to líbilo. V Cechácli pro za-nedbávání liturgického zpěvu a následkem toho pro zanedbávání důstojného slaveni služeb božích — nemůže býti omluvy žádné. Liknavost, nechtivost, zmal:ítnělost není omluvou, nýbrž chybou,

Zcíe v Americe jsou na venkově farmy od sebe velmi vzdálené, a vyzve-li kněz mládež, aby chodila clo zpěvních liodin, aby kostelní zpěv zlepšen byl, přijdou jednu, clvě a nedělního dne až 6 mil daleko ku zpívání v pravý čas ! V (;echácli by se totéž dělu, jen kdyby ti vůdcovi: lidu clrtěli ; že náš lid clice, o tom jsem k své radosti úpině přesvědčen.

Zde v Americe naleznete v některé také i české osadě správnější liturgický zpěv, než-li v některé české kathedr;íle. Pr}'č tedy s lenivostí a liknavostí. Reforma církevního zpěvu pro náš národ zpěvný důležitější jest, než pro kterýkoli jiný. Kdokoli by řekl, že oprava církevního zpěvu je věcí nedůležitou a zbytečnou, nezasluhuje než nejvyššího po-litování. Oprava zpěvu znamenat také opravu čili lépe řečeno, upevnění víry a opravu mravů, a proto, a jediné proto jest tak pře-velice důležitá. Kclo pak tam v Cechách má ze služeb Božích tak, jak tam dosud v neděli na mnoze se slaví, jakou radost? Každý je. rád, že je konec a že to zase jednou pře-trpěl. Všedního dne při tiché mši sv, se tam v ('echách lépe modlí. Nebudte tolik leniví tam v Čechách s opravou zpěvu církevního. Je to bída pravá. Ale zpět se už nemůže, a ku přeclu se již mnohým nechce. Ale jiné pomoci není, nechcete-li, aby lid český v Americe tak prežalostnč neodpadával, vštěpte mu tam doma větší lásku a úctu k službám Božím zavedením zpěvu liturgického pěkného a nábožného. Nyní není s opravou tak zle. Obecná jednota cyrillská všemožně pečuje o zavedení všeobecné opravy po všech českých vlastech. Jen dobrá vůle schází . .
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ