|
| ||||
| ||||
|
6 7 ---
kde před svěcenbn svým se ubytoval. Zde v svatvečer jeho svěcení pripravena jest mu ovace rovněž něžná, jako srdečná. Sešlu se zde kněžstvo dekanátu meziříčského, v jehož obvodu rodiště biskupa brněnského se na-chází. Správce dekanátu, Dr. Srbecký, jménem celého kněžstva odevzdal mu adressu, v níž nakresleno bylo rodiště J. M. biskupské, město a farní kostel meziříčský s oltářem, u něhož první mši sv. Bohu obětoval. Spatřiv mezi přítomnými jubilovaného kněze a faráře z Lešna, jenž mu i při primici kázal, biskupu i jubilantu vyronily se slzy. Také bývalý katecheta jeho přišel s adressou od občanů z vesničky Liliny, kde nynější biskup národní školu navštěvoval. Kněžstvo ku konsekraci do Olomouce zavítavší pozváno od J. M. po konsekraci do semináře ku společnému obědu. Zasednul k stolu uprostřed nich, a v brzku rozhostilo se zde obcování tak upřímné, tak dojemně srdečné a' přátelské, že těch 8o kněží různého stáří bylo rodinou, v jejíž středu otec usedá. Pro každého měl vlídné a přátelské slovo a obešed všechny, obdařil každého na památku svou fotografií. Odevšad přicliázely telegramy. Vřelé city liostěných kněží razily si posléze cestu nadšenými přípitky na zdraví J. M. biskupa brněnského. Jménem kněžstva arcidiecése olomoucké řečnil vdp. děkan Dr. Srbecký, jménem spolužáků-kněží jeden farář z řady jejich, jménem diecése brněnské vdp. rektor semináře brněnského, a jménem arcidiecése pražské, seminá%e pražského, Akademie křeseanské, kláštera Etnausského a jménem svým vlastním vypravovatel sám. J. M. odpovídal s nelíčenou láskou a vrozenou dobrotivostí a tak i ta srdečná slova, platící osobě posledně uvedeného, zůstanou mu po celé živobytí věčně milou památkou pohrouženou až na dně duše, ač dlužno je připsati více na účet šlechetného srdce onoho, jehož ústa je pronášela, než-li na účet osobních vlastností toho, jemuž platila. Byla to utěšená, rodinná slavnost a co taková zůstane každému z účastníkův památkou milou a nezapomenutelnou. Vždyt takových okamžiků v životě lidskérn mnoho nebývá. A proto sluší Pánu Bohu z toho vděčným býti. Po té Lísce, co z nebeských studánek se napájí, práhne srdce lidské. Rodinná slavnost seminárská z duše nevymizí. Pod večer byla slavnostní hostina u J. lminence, ku které pozváni jsou assistující pp. biskupové, moravský místodržitel, komandující generál, kapitola olomoucká, deputace kapitoly brněnské, Msgr. František hrabě Sch(3r_born a nl-kolik jiných osob. Vypravovateli dostalo se místu v sousedství prvního ceremunáře arcibiskupského, na němž vy-pátral příčinu té podivuhodné souhry obřadní. Konajít se totiž před každou velkou funkcí zkoušky v chrámě samém. V tom to kouzlo krásy spočívá. Tak jako ,magister capellae musicae" musí i ,magister caeremoniarum" zkouškami připravovati dílo umělecké, má-]i to i ono býti nerozlučným celkem ušlechtilé krásy liturgické. Všeliké dílo dokonalé chce býti připravováno s velikou prací a svědomitostí. I3ostina veleslavnostní mile zakončena jest řadou přípitků. J. Emin, p, kardinál připil na sv. Oce. J. M. p. biskup J. ap. Veličenstvu císaři pánu a J. Eminencí, podotknuv způsobem velmi něžným, že snad jest to první případ, co J. Em, světil jednoho z diecésánů na biskupa, jehož dříve sám svěcením nižším i vyšším na kněžství povýšil; s vděkem byl pamětliv též obou biskupů assistujících. Pak Jeho Eminence připil novosvěcenénnt biskupu brněnskému způsobem skutečně otcovským a panu místodržiteli, který nápotom řečí, obsahem i formou mistrnou oceniv zásluliy moravského kněžstva, ctihodnému stavu duchovnímu na zdraví číši svou pozdvihl. Na místo hi-ímáním děl, zprovázeny jsou pří-pitky rachocením hromu, který obrovskými ústy svými potvrzoval pravdu toho, co se právě pronášelo. Vše bylo svatá pravda a proto nebe samo potvrzovalo ji opětným hromovým: „Ano ! Ano !'` Po skončené hostině uvedeni jsou hosté do nádherných komnat Jeho Eminence, kde vypravovatel s velikým potěšením seznal, že Cyrillská Jednota a Akademie křesfanská má v Olomouci vřelých prátel, jak výmluvně dosvědčovaly velelaskavé řeči, jimiž od J. M. nejd. p. světicího biskupa hr. Belrupta a vys. důst. pp. kanovníků kapitoly olomúcké osloven byl. Po hostině dostalo se vypravovateli ku pozvání Msgr. hr. Seh nborna též umělecké pochoutky. Poklad kathedrály arcibiskupské chová mnohé skvosty nevšední ceny umělecké a archaeologické. Za požitek umělecký slušno vroucí dík vzdáti vys. důst. p. kanovníku rytíři z IIolle. Krásný den zakončen osvědčením prosté a nelíčené úctivosti a lásky v domě katolických tovaryšů, uspořádavších na počest druhdy představeného svého, nyní biskupa brněnského domácí slavnost hudební a pě-~,cckou. Obraz jeho z tehdejších dob v místnostech spolkových pověšený, byl přiměřeně ozdoben a osvětlen. Uvítání vznešeného hosta by-10 milé a srdeční. S radostí procllel hned | ||||
|