|
| ||||
| ||||
|
75 --
dobné písně mešní zpívány budou pinými chrámy od veškeré osady, pak i lhostejní probuzeni a tou velebností ku stejné pobožnosti uchváceni budou. Takovou rmissii vykoná na duších důstojná obnova zpěvu obecného. S takovým sborem, jaký zde přítomen byl, dalo by se choditi světem. Řekl jsem to shromážděným, kteří se z té poznámky rozesmáli. Dlužno ještě podotknouti, že vše transponovalo se do přirozené všem hlasům polohy, čímž se zároveň vysvětluje, že při tak dlouho trvajícím zpívání žádné unavení se nepozorovalo. Jest-li že oběma literátskými mšemi ukázány jsou vzory, vedle nichž dlužno obnovovati a znovu zvelebovati zpěv obecný při do~oledních tichých službách Božích, následujícím cvičením „Litanií, Otčenáše, Zdrávasu a Zvěstuj těla” objevil se způsob, jakým možno okrášlovati odpoledztí bohoslužbu. Zbožné recitování litanií jest správné, když kněz a lid na témže tónu si odpovídají. Jest však přímo nesnesitelné, když na invokaci kněžskou oclpovíclá lid všemi možnými a ne možnými, harmonickými a neharmonickými hlasy a tóny. Nezpůsobu tomu rázem se od-pomůže zívanými litaniemi, kterými i nejsprávnější a nejlahodnější recitace daleko do pozadí se staví. Na litaniích „o Všech Svatých” Církev sama nám dala vzor, jakým způsobem litanie zpívati se mají. Vypravovatel se pokusil vedle toho vzoru složiti litanie ku „ne7.rvětěJšíniu jménu .7e,~íd.” Ku zpívaným litaniím dobře by se hodila též zpívaná „modlitba Páně” a „Pozdravení andělské”. Redaktor hledal tak dlouho, až v starém kancionálu na-lezeno, po čem dlouho toužil. Odpolední pobožnost zakončuje se požehnáním s ncjsv. Svátostí. Zamlouvalo se tudy zpívání hymnu „Zvc,,stuj Těla” a sice s tím pravým nápěvem, jaký i v našich starých kancionálech se vyskytuje. Veškeré tyto zpěvy správně jsou přednešeny s poznámkami vhodnými. Libováno si a slibováno, že odpolední služby Boží uvedeným způsobem snadno a pěkně zvelebeny budou. Veškeří účastníci s tím cvičením byli spokojeni a mnozí se přiznali, že ani se ne-nadáli, jaká krása v té naší české písni spočívá a jaký velebný dojem plodí. Na dopiněnou zpívala „škola eyrillská” — a to opětné jen dětskými a ženskými hlasy — pod večer o požehnání v kostele dominikánském české litanie lauretánské od Křížkovského mnou jednohlasně upravené. Co ve cvičení ukázalo se, při bohoslužbě v platnost uvedeno jest, čímž program dne prvního obecné písni věnovaný zaokrouhlen a náležitě zakončen jest. Pro cvičení zpěvné nebylo však zapomenuto na stránku orgayttá'aěttí. Mají-li ieclnoty cyrillské po veškerých diecésích vydatně rozšiřovati se, jest třeba jednatelů vikariátnícli, kteří by pečovali o rozvětvení jednot poučováním, povzbuzováním, radou, příkladem, zkušeností. Slovem živým nejsnáze námitky se vyvracejí, domělé a skutečné překážky se od-klízejí. Dobrá rada jest vzácnější nad peníze. Bez jednot cyrillských neobrodí se hudba posvátná. V tom smyslu promluvil zpravodaj k,c shromáždění. ličastníei rozdělili se nápotom podle diecési do pěti skupenin a rozešli se do pěti různých místností k poradám. Poradu skupeniny arcťdťecése pražské řídil pisatel. Poradníci, většinou řídící učitelé, velmi ochotně jeden po druhém vypravovali poměry hudební vůkolí svého uvádějíce jména osad kde a osob, u nichž zasadí se o zřízení jednot cyrillských. Jména jednatelů cyrillských, jakož i osad, kde jednoty zříditi hodlají, hned náležitě zanešena jsou. Mezi tím jiné skupeniny diecésní skončily porady své, doručivše píšícímu předsedovi písemná vyjádření o výsledku. Poracíníci skupeniny diecése králové-Hradecké vesměs duchovní, odevzdali spis tohoto znění : „Přítomní duchovní z diecése Králové Hradecké usnesli se, že budou v okolí svém jak zřizování jednot farních, tak i cvičení zpěvu vůbec dle sil svých podporovati a to zvláště:`' (následuje nyní seznam vikariátů, v nichž jednotlivci z účastníků, jak ve spisu jmenovitě se uvádí, působiti se zavazují. Revers potvrzen podpisy všech přítomných diecésanů. Podobný revers podali eyrillisté diecése litoměřické. Zní takto : „Podepsaní účastníci z diecése litoměřické usnesli se jednomyslně na tom, že užijí každé príležitosti působiti ve směru „obecnou jednotou” stanoveném,” Následuje podrobný výkaz, k čemu zvláště každý z nich se zavazuje. Z diecése budějovické nebylo tolik členů přítomno, aby byli mohli konati poradu, za to hned po návratu zřídili jednotu a po diecési v témž smyslu působiti budou. Moravané obou diecési sešli se k společné poradě a uvedli řadu farních osad, kde o zřízení farních jednot se přičiní. lllužno vyčkati času, který ukáže, jakého výsledku činnost jednotlivců se dodělá. Ne-opominu vše svědomitě uvésti v známost veřejnou. Těšíme se nadějí, že práce bude požehnaná. Den zakončil se koncertem cyrillské školy za řízení Fr. Chluma dle programu. Náležel-li první den výhradně zěvzt obecnému, den druhý zasvěcen byl výhradně chorálu. Lmausy jsou toho zpěvu vzorem. Slo se tudy k benediktínům ráno na zpívanou mši svatou, odpoledne na nešpory. Takovým | ||||
|