|
| ||||
| ||||
|
spůsobem nejlépe se slyší, co chorál jest a jak ke službám Božím sluší. Kromč zpěvu konají se tam obřady s takovou správností, že i tato stránka poskytuje knězi i laikovi divadlo utěšené a poučné. Při té jednotě liturgického apparátu a zpěvu každý bezclččnč uchvácen bývá k--ásou a dojemností vznešené bohoslužby katolické a odnáší si domů mnohá dobra předsevzetí. Zde každý pochopuje tu živou vzájemnost oltáře a sboru pěveckého; jak na intonací "Gloria in excelsis Deo" musí hned sbor po-kračovati ,Et in terra pax hominibus", jak na ,Credo in unum Deum" hned následuje „Patrem omnipotentem”, jaká musí býti responsoria, jak nutně ke mši náleží Introitus a
Coinmunio a p, Dva předzp :vovaii a celý sbor mnichů na dva sbory rozdělený pokračoval, vždy střídavě, jak se předpisuje. Aby se ukázalo, jak bohatý jest starý chorál, zpíval primicerius jednotlivé částky mešního Graduálu sám a to s nejbohatšími neumami, o nich v ]ťezenském vydání ani stopy není, a s ta-kovou pěveckou dokonalostí, uhlazeností, lahodností a virtuositou, že každý poznal, jakého vývinu ten zdánlivě prostý chorál schopen jest. Yři tom se však zároveň objevilo, jakou závadou při této bohaté formě chorálu jsou i varhany, které, ač varhaník velmi zručně do-provázel, kryly ty nejkrásnější jemnosti zpěvu mistrného. (Pokračování). Obecná jednota Cyrillská. Arcidieeése Pražská. Zpráva o činnosti „školy Cyrillslké”. Yodává Fř. Chlaznz, učitel téže školy Ačkoliv pévecicá škola v prvních tří letech svého trvání utěšeně zkvétala a vždy větší přízr_ě v obecenstvu nabývala, bylo nicméně její pftsobeni více méně soukromá a obmezovalo se jen na pro dukce domácí. Jen tu a onde byla škola pozvána k nějaké kostelní slavnosti a jsou to následující chrámy, ve kterých škola bud při mši sv., aneU při odpoledních službách Božích účinkovala: u sv. J áj- t~'cha, u sv. Uršuly, u sv. Iy ncíce, u Panny, 31arie I Uězné, u Kctrrnclitánů, u sv. Salvátora, u sv. h7evrenta, u sv. Petra na Poříči, u sv. Yakuba, u sv. Cyrilla a lfethnd oje v KarlíneT a u sv. Yiljí. Mimo toho uspořádala škola též koncerty ve prospěch stavby kostela ve Vinohradech a v Gižkově (2), ve prospěch katolické Besedy a koncerty na počes'poutníků sv.-Janských (16. května) a o slavnosti sv. Cecilie, takže škola za svého pětiletého trvání uspořádala 18 veřejných produkcí. Ačkoliv všechny tyto produkce se zdárným úspěchem provedeny byly a i velice příznivého po-souzení ve veřejných listech (Cech", Pokrok", „Národní Listy”, Bohemia", „Tagblatt”) nalezly, byli nicméně jen občasné a neodpovídaly nikterak nejvlastnějšimu účeli školy. Tento byl však, aby škola zásobila pražské kůry pěveckými silami, pra-, ,i,ini přísnou školou a pro reformu církevního zprr, az adšenýrni. Žel Bohu však, že v dotýěných kruzích nevšímáno sobě tohoto pramene a tu bylo škole i na dále obmeziti se na produkce občasné a pilné stud,,vúní skladeb církevních. Když pak roku loňského v měsíci lednu úmrtím uprázdněno jest místo řeclitele ],•!°n v dominilcánsicém kostele u sv. Jiljí, tu bylo hlavním 1)7ičinčn{m důstojného pána P. Frant Pohla „Cvrillsl:é)cduotě' nabídnuto obstarávání kůru v zmíněném kostele. Rozumí se, že nabídnutí toto jen s vděkem přijato bylo, an se tím škole nejen stálého působení dostalo, ale že i pro reformu církevního zpěvu v Praze opět jeden důležitý chrám získán jest. Dne 2. února 1881 na den Očišfování Panny Marie palc zahájila škola co kostelní sbor u sv. jiljí řízením svélio učitele a za spolupůsobení pana Ant. Wolfa co varhaníka svou činnosf. "Zvolena jest ku provozování mše ,Salve Regina" od Stehle. Ostatní zpíváno v chorálu gregorianském. Již tímto prvním vystoupením tak mnohé předsudlcy jsou vyvráceny a mnoho příznivců směru reformačnímu získáno bylo. Odtud počínaje sbor svědomitě a s nadšením i obětavostí nevšední koná co sbor kostelní svou povinnost. Od-měnou pak mu jest v první řadě pochvalné uznáni důstojného konventu dominilcánslcého a farních osadníků, kteří od té doby, co škola kůr obstarává, krásný náš chrám každou neděli a svátek pilně a hojně navštěvují. Díky sYdečné budtež vzdány důst. p. faráři Y. Pohlovi, ktery' vzácnou svoji přízeň škole při každé příležitosti osvědčuje a jehož přičiněním též mnoho hudebnin důstojným konventem zakoupeno bylo a varhany, které při našem nastoupení v bídném stavu se nalezaly, aspoň poněkud opraveny byly. Aby pak i zpěv obecného lidu opět v akustických klenbách chrámu sv. Jiljí mohútně se rozezvučet, zařízena jest farní cyrillská jednota, jejíž stanovy ku schválení zadány jsou. Co se repertoiru týče, tu byly až posud provedeny následující mešní skladby : „Salve Regina” od Stehle, Missa de Beata" a in hon. S. Adalberti" od ~ Foerstera, „Missa Exultet”, „Missa in hon. Sc. Luciae” a in hon. Sc. Raph. Archang." (pětihlasá) od Fr. Witta, ,L'hora passa" od L. JViadarza, „in hon. Sc. Josephi`c od Y. Sychry; z chorálních pak in festis solemnibus” a „in dom. Adveutus et Quadrag.- V adventě a postě zpívá se cho~ccLú nt~~ n čtyiiilasými gruhmliemi a olferturii | ||||
|