|
| ||||
| ||||
|
bylo ,Cecilijino društvo" v Lublani pro Krajinu, jež sobě založilo také časopis ,Cerkveni glasbenik- (kostelní hudebník, od r, 1878 vy-;.házející. O redakci jeho rozdělili se důstojný pán Janez Gnjezda a Ant. Foerster tak, že tento rediguje huclebné přílohy, onen hlavní list. llvě hlav}', však jeden duch a jak. horlivý, obětavý 1 Proto i obsah vezdy pečlivě sestaven ; neb i důst. pán Gnjezda jest vysoce vzdělaný hudebník. K tomu přidejte, že sám nejdůst. p. biskup Chrysostom jest protektorem družstva a reformy, a to nejen dle jmena, nýbrž i platnými skutky a vrchní ochranou. Na důkaz toho poctívám, co obsahuje se ve 3. čísle .,Církven. glasb.0 let. r. Tu čteme, že nejd. p. biskup Chrysostom vydal ,Amtsinstruktion fiir die Bezirksdechante clerLaibacher lliiizese, K §. 8., jenž jedná o kanonické visitaci, přidán jest cloclatek, nač mají lrri ní hleděti. A tu přikazuje také otázky o stavu hudby kostelní: „Ob ein Organist angestellt sei ? Ob dťe TVorschr ften uber dera liirclaengescafzg und dera Gebrauch der O,~ cl (diese werden im Laufe dieses Jahres itrt DL()Zesanblall gedruckt wer(len) beobachtet werden ? Ob cler Pfárrer dem Organisten die gehórige Anleitung gebe, ihn iřberwache und auch durch den Ankauf ap~robirler Musikalien unterstiitze? Ob fiir dťe Fleratabildung eťnes kirclilicli geschulten Slin (erchores Sor; e getragen ~e~erde ? — Tot vydatný čin, jehož třeba všude, a věřím rád p. redaktoru, jenž k tomu dokládá :
Nemůžeme říci, jak jsme přemilost. p. knížeti-biskupovi za to povděčni” a t. d. K tomu dodati dlužno, že ,cecil, družstvo" lublaňské založilo a vydržuje si varhanickou školu, jež vychovává varhaníky a ředitele kůru reformy znalé a schopné. Zda-li pak naše varhanická škola v Praze tak činí a brněnská tak činiti bude? Netřeba dokládati, že to mají nyní pokiáclati za svou vzácnou úlohu. — I nebude divno, že p. A. Foerster jest také skladatelem přesných skladeb kostelních, v nichžto tak, jako na kůru svém rídí se veskrz liturgickými předpisy a duchem církve, nikoli světa. Na jeho skladbách op. 15. 17. 20. a j. jsem shledal, že umí vyhověti netoliko předpisům umělé skladby, alebrž i přizpůsobiti je zpěvákům, jichž nikdy pres míru nenapíná. A že jsou vedle ušlechtilého sluhu i snazšího rázu, ponejvíce jednocluché,doporučiti je mohu i naším pěvcům, zvláště sborům školním.*) --- Když pak jsem přibyl na další cestě do Terstu aule zašel dne 18, srpna do katedrály na „velkou” : aj jaký to kontrast 1 Kostel také piný, však jaké to ,publikum"! Na úředníky rakouské všech Šarží a branží a konsuly všech mocností, — napinili sami střední locT — čumělo všelikého druhu lidí velké množství a uniformy obdivovalo. Konečně přichází nejd. biskup Glavina, jenž tu po prve pontifikoval. Na kůru prastaré. katedrály spustí mohutný zvuk varhan jako proudění more. Slabne a konečně ztichne pianem jemným. Jako šelestění čerstvých listů na jarním větérku, tak tajemným pianissimem počíná veliký sbor pěvců na nizounkém kůru mistrnou přednáškou Kyrie, že clech se mi zatajil. Však jako hromobití a bouro zpustili pak na mou hlavu s kůru, pod jehož krajem jsem stál, při ,Gloria" jednou pěvci, jednou budebníci, jednou všickni dohromady. Mráz mne pojímal, i bylo mi, jako by kroupy s kůru na mne se sypaly a kapelník taktovkou bušil clo hlavy mé. Takové-li panuje v nebi .Gloria," jsem si myslil, aj tot v nebi nevydržím, alebrž uteku z něho, jako jsem utekl pak z katedrály terstské. Šel jsem pak okolo srbského kostela a že právě konali bohoslužbu, zašel jsem tam. Aj jak volno bylo tu srdci mému, když jsem s kůru slyšel zpěv technicky neméně dokonalý, než v katedrále, však proti oné bouri jak důstojný a vážný 1 Nenapadlo mi tu: ,Perditio tua ex te Israel." Nezpamatoval jsem se z oné ,.bouře` terstské dříve, až když mi bratří Slováčkové na uherské Slovači zanotovali později v ne-děli v kostele z pina plic: „Rud pochválen” a „Maria`. Tuť jsem v starém, poctivém nápěvu předzpěváka na své vlastní uši iasleehl — o hrůza] — jak zpívá lydicky dolů: c Ia a f. Myslím si: vida, ještě nevymřel v pokolení lidském tento „ďábel v muzice”. Marně, jemu se zpouzeti ! — Avšak již dosti tuho po-vídání a cestování. Přeji, aby si každý z něho vzal, co dobrého v něm, a proč byl napsán. Poslouží-li, můžeme shledati se ještě. Prozatím pracujmež jako bratří Slovinci, nikoliv jako — „irredenta” t. j. non reformata. — X *) Podporujme sebe a své bratry. «Cyril]« vychází vřdy 15. každého měsíce. Předplatné, jeř činí poštovní zásylkou na celý rok 2 zl., na piil lety t zl., přijímá pouze oa jednu z, těclito dvou dob administrace v Karlíně, číslo 234. Jen frankované listy se při;ímají. Rukopisy redakci zaslané nevracejí se. DOpiSy, týkající se redakce Uudtež zasýlány F. J. LehneroYl franco, v Karlíně, č. 234. Reklamace zasýlány buďtež do exped. v Praze, v Karlíně, Vinohradská třída č. 144 S hudební přílohou č. 9. a 10. Nákladem vydavatelovým. — Tiskem Jos. Mikuláše a spol. v Praze, v Karlíně | ||||
|