NEZAŘAZENO
Ročník: 1882; strana: 82,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
- 82

přednost chorálu gregorianského při bohoslužbě jakožto zpěvu vlastně církevního všeobecněji uznávána a od duchovenstva, řiditelů kůrů a varhaníků věrněji hájena byla."

Kromě toho čtěna byla resoluce, kterou podepsali pp. P. Ambrosius Kienle z Emaus v Praze, Dr. G. Adler z Víduě, prof. Blum z Hyrthu v Mnichově, P. Hugo Geisser z Maredsous v Belgii, P. Jan Glaw, řiditel kůru z Frauenbergu ve východním Prusku.

F. Haberl, kapelník na dómu v Řezně, prof. Lans z Boorhoutu v Holandsku a Don Sil-varno de Stefani z Cava de `I'irrani. Zní takto :

„K dosažení účelu uvedeného jest nutno, aby v bádání hudebně-archaeologickém, které kongres za úkol si obral, pokračovalo se vším úsilím. Bud tedy za tou příčinou do života povolána jednota mezinárodní, jejíž úkolem bude, aby historické dokumenty a památníky probádala. Jednota vydávejž čtvrtletní časopis hudebně archaeologický, který by obsahoval dvě oddělení. V prvním budiž uveřejňováno původní znění, v druhém věrný, latinský překlad prací.”

Zpravodajové zvláště vytkli, že též v zemích rakouských a v Německu, jako v minulých desítiletích, taktež i v budoucnosti lze se nadíti živého účastenství na snahách vědeckých. Návrh Byl přijat.

V neděli dne 17. žáří přijal J. S. papež Lev XIII. v trůním sále účastníky aretinského kongresu v audienci soukromné. Předseda,

G. Amelli z Milána, podal J. S. darem krásný obraz, miniaturní kopii Bertini-ho obrazu na omítce (ve Villa Ponti u Varese), představujícího Quidona, kterak s pěveckou školou před papežem Janem XIX. koná zkoušku pěveckou. Svatý otec děkoval způsobem věru otcovským a vyjevil velikou spokojenost nad oslavou muže, který jest skutečnou chloubou nejen Italie, nýbrž celého katolického světa, muže geniálního, jenž stejnou měrou uctil víru i umění. Poukázal zejmena k tomu, jak výtečně časová jest oslava Quidonova v době, v níž plýtvá se oslavováním mužů, kteří pověstnými se stali vzpourou proti Církvi a všeliké auktoritě. Pak povzbuzoval účastníky kongresu, aby horlivě oddali se studiu zpěvu církevního a takto poznenáhla vždy více v platnost uváděli, na čem se býli usnesli.

Na to svatý Otec připustil jednotlivé účastník) k líbání nohou a bavil se pakpůldruhé hodiny s nimi velmi srclečně.LvláŠtní chválu vzdal Benediktinům v Solesmes za jejich horlivost, kterou na obřad tradice liturgického zpěvu vynakládají. Don Pothier byl vyznamenán nejdelší rozmluvou. Svatý Otec tázal se jej na nynější poměry rodiny klášterní v Solesmes ocl vlády francouzské vypuzené a pochválí velice dílo jeho: Les mélodie Grégoriennes. Když za Pothier-em následoval převor arcikláštera Monte Cassinskéhos5 jinýmibenediktiny, řekl mezijiným sv. Otec: ,Ovšem, kde jde o zpěv liturgický, tam Benediktini jsou vždy včele." Učitelů zpěvu chorálního v seminářích otazoval se zvláště na studium a pčstování zpěvu chorálního v těchto ústavech a poukazoval na důležitost zpěvu toho pro důstojnou oslavu bohoslužby a vzdělání věřících. Zvláštní uznání vyslovil Damasu Guinot-ovi, řiditeli kůru z Lucon-u, velmi blahoskloně pochváliv snahu jeho po zvelebení hudby církevní čelící. Papežského zpěváka Innocence Pasquali-ho vřele po-chválil, že vloh i tolik péče vynakládá, aby tradice nesmrtelného Palestrini studoval a znovu ožívil.

Assistující praelati chtěli audienci zkrátiti, připustivše k líbání nohou po dvou a po třech osobách; svatý Otec však tím nedal se vyrušovati, udíleje každému zvláštní audienci.

Věru svatý otec nebyl by mohl nikdy náhledy své o důležitosti zpěvu církevního a živé přání své po studium tohoto umění lépe vyjádřiti, jako při této řídké příležitosti, když tolik znamenitých pěstitelů a podporovatelů liturgického zpěvu, tolik obdivovatelů Quidona Aretinského před ním stálo A ujal se příležitosti té takovou měrou, že jsme oprávněni užíti slov, která Quido pronesl o přijetí svém u papeže Jana XIN.: ,Multum itaque Pontifex meo gratulatus est adventu, multa colloquens et diversa perquirens."

Na konec audience povstav, ještě jednou sv. Otec povzbuzoval kongressisty, poukazovav k užitku, jakého schůze jejich míti bude pro studium zpěvu církevního a udělil všem požehnání apoštolské.

Za nadšeného volání ,At žije Leo XIII 1" rozžehnal se s nimi.

Vy, kdož na snahy Cyrillské přes rameno pohlížíte a pěstiteli předůležitého odvětví na stromě života církevního pohrdáte, jděte do kíma ! — a učte se od J. S. papeže Lva XIII. milovati zpěv posvátný a oceňovati důležitost jeho.
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ