| ||||
| ||||
— 13
(ž 55, 18.), nýbrž i v noci písnička boží s ním jest (42, y.). Byt i o půlnoci vstáti měl k oslavovaní Boba (118, 62.), aneb se k tomu seclmkrátc za den uprázdňovati (v. 164.). 4. Zpívati povinen jest ochotné a s pote deníw ducha, poněvadž hospodin skutky svými rozveseluje ty, kdož rádi zpívají jménu jeho (v. 92.), a poněvadž zpívati jest práce andělská a začátek vět-naho života a zakušení neskonalých radostí v Bohu. .,Vykoupení zajisté hospodinovi půjdou na Sion s pro-zpěvováním a veselí vČČna bude na lilavách jejieh.11 (Isai. 51, li.) V pravdě tedy věčného veselé začátek m't, kdokoli rád v Rohu pléše, a má znamení, že clo počtu spravedlivých a upřímných náleží, kdokoli sobě v- chválách božích potěšení zakládá. (%alm 33, 1.) 5. Mají zpě".vuví; svatí konáni býti uctivě a vážně bez ohlédání se sem tam aneb jiného nr" eho v myli přebírání pro přítomnost boží a andělů. ( ,1'řecl ubličejem andělů žalmy zpívati "budu 'I'obr.."l`.. 137, i.) A sv. Bernard napsal: ,Aliutl canto, aliud cogito --' Vae mihi, yui ibi pecco, ubi peccata emendare debeo" : „Zpívám-li jiné a jiné myslím, běda mi, protože hřeším tu, kdež jsem hříchv na-pravovati měl.” — JeStit pak pozorlivosti ve zpěvu stupeň trůj : první na notu a slova ..., druhý na smysl slov, aby všemu, co se zpívá, rozumy], Uctí na samého Boha a jeho tu přítomnost, aby nejhlubší uctivost k němu zachována byla. A to pí-íkladem andělů, kteří přede trůnem božím zpívajíce nejen nohy, sva, ale i tváře své přikrývají pro ukázání hluboké pokory a uctivosti k velebnému Pánu svému. (Isai. 6, 2. 3.) 6. Šesté míti se sluší při zpěvích svatých horlivě a živě s veselím a vroucností ducha. Protož se zpívání často v písmě plesáním jmenuje. Však aby tato ducha veselost ne ze /ev-niterného Nelekání aneb zvuku místrojů hudebných, ale z rozvažovaní skutků božícha pocitování sladkostí milosrdenství jeho po-cházela. Protož apoštol dí: ,Napiněni bucite (aneb opojeni) cluchem svatým mluvíce sobi vespolek v žalmích a chválách a v písních duchovních, zpívajíce a plesajíce v srdcích svých Pánu.0 (1?fez. 5, 18. iG.) Naposled má zpívání naše spojena býti s důvěrností takovou k Bohu, že tak jej oslavujíc tím jej ctíme, poněvadž „Bolu chváliti rozkošné jest a ozdobná chvála jeho'. (L. 146, (— 147,')1 ; srovn. 50, 14; 2;, 6: 69, 31. 32.). Avšak pokory také při tom třeba, abychom nemyslili skrze tu na Bohu sobě něco zasluhovati, než jen pro své vlastní v Rohu potěšení. Syc jemu naše chválení co přidá? poněvadž On všecku chválu převyšuje. (Sir. 43, 33.) Summou k náležitému písní svatých a žalmů Davidových zpívání potřebí jest, ah. l' ka~d1' křesfalaskí s_ ~ -(k ditchn Dva ido7w, Měl... K čemuž jsme-li někdy zpozdilí a myslí svou jinam se pouštíme, dobra jest někdy utrpení pro nabytí Davidova ducha a aby milosrdenství Davidovi slíbená nám přen-zůstala věrná.” (Skut. 13, 34-) Potud Komenský.Llatá to zajisté pravidla, jichžto šetřiti že přísluší také našim prvcum kostelním, kdož by neuznával ? Proto važte i závěrečného povzbuzení jeho sobě. Končíc : „Nuže tedy i vy ('echové milí napltite v té částce vůli boží a k prospěchu duše své i této pomoci užírajíce, zpívejte Pánu rádi, zpívejte všickni, zpívejte zvučně 1 Zpívejte se starými svatými t) žalmy svaté a s novou církví z) zpívejte písně nové, k nimž novými skutky svými ... příčin podává velebení ve všem hodny Pán i3ůh vší zemi.” ) T. j. se spravedlivámi starého zákona. =) Kristovou. Na takové dva díly totiž rozdělil Komenský svůj zpěvník. Obecná jednota Cyrillská. Úeehy. Arcidiecése Pražská. Vikarirít ,; enerdhaí. K EV. Havlu doručeny jsou již potřebné výtisky stanov, jichž l: úřednímu zadání třeba jest. Na Vyšehradě (lolcon:ivají se připravy ku zřízení jednoty cyrill.ské. Piveckou školit farní cvičiti bude dp. Petr Kopal. V17,2ridt bcrowaskj,. Z OuhODio: dne 23. listopadu 1882. (f-aur[ jťdnota CrvillsW). 1 u nás se ^tvořila Camí jednota Cyrillská sestávajicí z odrostlejší škohvi ml:ideie a ze sboru literátského a nélcolika starších sousedu zbo; - ných. V minulých letech ještě se zrle provozovala vždy o hodech Bořícli instrnmentáIka jmenovitě o ptilnoční mši vánoční imponovala zdejšímu lidu skočeni pastoríllca. Letos však, dá-]i Búh zdraví, jsmr pevné odhodláni, tyto staré škváry úpiná vyinýtiti. :Míníme totiř provésti jednoduchou clioráhlí mši a nešpory n Boží hod vánoční. Počali jsme ve zpěvu nejprve jednoduch mi cvičeními postupné clle c'hiu- | ||||
|