|
| ||||
| ||||
|
96 -
Vikariát Litoznl,_ Isk~ Cierekvice. Pan Fr. Morávek, řídíci učitel, mezi jiným píše: „Co jsem čtenářem ,Cyrilla”, libí se mi stále více a více snahy po reformě hudby kostelni. _fič jsem sám s malým sborem zpěváků, předce se snažíme, aby chrámový zpěv byl důstojný." — Šfastně počato, Pán Bůh dále pomUe. Vťkartát Ncíclzodskj, Z UpiCe píše p. Eduard Novák dne 24. listopadu: „Sa dny všední jsme již úpině zásobeni po celý roli. Nyní usiluji o zavedení zpěvu liturgického. kde to ovšem pomalu, jak ani jinak býti nemůže. Doufám však, že po čase předce zmíit eme se na ně-jakou tu jednotičku !” — "Zdař Bith ! Vikaridt T,5isokozzzy1sky. Z LUŽe, dne g. prosince 1882. Také mylužečtí literáci dáváme zprávu o sobě, že jsme živi a zdrávi. Zpívali jsme každou neděli a svátek před ranním, a pak od ramií až clo velké; pů] círulté hodiny rozléhal se hlahol náš v postele. \nápěvů dle pant. svatojan. naučili jsme se asi 25. — t'asto zpíváme dvojhlasně. Š/. Duo; ák, kaplan v Luži. Diecése Budějovická. Z "Tábora. Valná Hromada „Farní cyrillslcé jednoty° dne 3. t. m. Starosta jednoty podal nejprve zprava o činnosti jednoty v minulém 3. roce správním. Jalo minulá leta piisobily i v minulém dva smíšené sbory ,třídavě, ponejvíce při velkých službách Božích. 1. sbor účinkoval šestnácticrút a přednesl 13 mešnich skladeb, 2 „Te Dcum”, 1 ,Stabat mater” a více motet. Skladby byly po většině od mistra a violce všeliké reformy Dra, tiVitta, jiné od Hallera, jedna mešní od starosty jednoty. Gradualia na ten který den předepsaná zpívala se chorálně, ofl'ertoria čtyřhlasně od Foerstra. AVitta a j. autorit. Mešní skladby byly z pravidla čtyrhlasné, jedna trojhlasná, některé časti —G hlasné, homofonní a polyfonní, s průvodem varhan i bez něho, jedna Dra. \Vitta s instrumentálným průvodem, jejž laskavě opatřil hudební spolek. Ve sboru pěvccicém pitsobilo 20-3') i více členit. V červenci podniklo 13 členů smíšeného sboru pěveckou vycházku do Třeboně za účelem poučení o reformě kostelnilio zpěvu a hudby, nikoliv bez výsledku; neboi již působí tam cyrillská jednota s ředitelem kůra včele horlivě ku zdaru reformy. — II. sbor (studujíciclt) zpíval centem i5kráte při velkých službách Boíich skladby po většině od domácích skiaclatelů Skuherského, Nešvery a Smolíka, jiné od Schmida, Nitta, Hallera. Všecky skladby byly čtyrhlasné, většinou bez průvodu, gradualia chor.ílná, offertoria též chorálná nebo 4 hl, bez průvodu. Za povinné „Pange lingua” braly se skladby od Focrstra, Palaestriny a Traumihlera. — Veškerá cvičení a řízení obou sborů konal starosta jed-noty. :Pravidelná evíčení konávala se 4—5 kráte v témdni. U volbě skladeb přihližcno vždy k tomu, by slohem a obsahem svým byly cenné a s předpisy litnrgicicými se srovnávaly. líudebnin m.í jednota v ceně 124 marek a 40 zl, r. m. Ve čtveru schitzi výborových vyřízeny byly administrativné z.íležitosti spolkově. Na konec vydal starosta díky všem účin-kujícím členům a všem, kteří lc účelům jednoty j,i'i lkoli byli nápomocni a prosil, aby zachovali i na dílepřízeň svou potřebným a ušlechtilým snah.im a účelim: jednoty, ježto jeji úloha vždy potrvá. — Na to sdělil jednatel, že počet členů zakládajících obnášel 31, členů přispivajícíclt 71, členů výkoných 43. Prs příšti rok správní zvoleni do výboru pp. J. Humml jednatelem, Fr. Kotrbelec, Fr. Enderle a Fr. Pích členy výboru, P. K. Konrád za starostu na II. třileti. Revisory účtů zvoleni pp. K. HoHer a Fr. Pejša. K této zprávě dodávám, že bylo by možná ještě mnohem více pro reforma docíliti, kdyby řeclitel hůru talcó pro svou osobu samostatně reformoval a neobmezoval se na svPij starý, navyl.lý instrumentální, však z velké části neliturgický program. Touto obojetností kazí se vkus a smysl pro reformu a na mnoze udržuje se falešné a škodlivé mínění, jakoby se v kostele mělo hráti pro hudbu a jalcoby Ihostejnn bylo, zda Hturgické předpisy se zachovávají či nic. Tak vzniká i nedbalost v návštěvě zkoušelc, pro níž nelze cvičiti a zpívati ani introity a communia, aniž stálý po]crolc činiti. — O Třeboni doložiti sluší, že vdp. děkan Toušcic s vvpp. kaplany a s p. ředitelem ]cůru nešetřili ani práce, ani výloh, aby poučná produkce náležitě se zdařila a ovoce přinesla. 'Gale se stalo, že veškeré třídy obyvatelstva třeboíislcého oné produkce se hojně přitíčastnily, avšak proto i k nové cyrillské jednotě své též obecnou přianí přilnuli. Přejeme ji mnoho zdaru a pokroku!*) V „Šumavanu” delto. 17. června 1882. čteme, že „K. \Luchka, ředitel a učitel v Chudenicích ob-držel do c, k, zemské šlcolni rady z dotace pn, zvláštní zásluhy o zvelebení kostelní hudby 40 zl. f,7a pistováaf rvae eíi-d+evizlleu c~i,rvrF.” Podobně povoleno bylo jednou též p. řídícíma učiteli na Horách Daliborslcých za horlivou snahu o reformu kostelní hudby od patronátního ítřadn tuším talcé 40 zl. — Jí. Proč nepodává osobě známku života v „Cyrillu”, jenž jest i jejím orgánem' — | ||||
|