|
| ||||
| ||||
|
— I8 —
čestné. 250 zpěváků a zpěvaček zaujalo dříve místa naše a navzdor ritžové vstupence dostalo se mi v posledním koutě místečka, skutek to prozi-etehiost, jak se později objevilo. Byl to předce kostel, dům Boží. Všudy však panovala zábava, zejmcna mezi lidem s pinou živostí. Tccl' byl konečn% lid slavnostně regalován cllouho očekávanou velkou hymnou, nově básněnou a nově kom-ponovanou na počest velkého Quidonamonacho. Takový liřmot bubnů j scm jaktěživ neslyšel. Stačí to jednou na celé živo-bytí. Z textu rozuměl jsem pouze dvěma slovům. histrumentalisté statně pracovali; zpěváky bylo slyšeti, jak se co nejsnažačji činili. Vzlet jistý a jakás velkolepost ne-budiž komposici upřena. Když bylo po tom, hudebníci odešli a my měli místa. Jal: významná to symbolika ! Teprv tehdáž, když hudebník odejde, liturgickému zpěvu možno nastoupiti. Já v tom čase utrpení obíral jsem se rozjímáním a nebylo právě růžové. Proč švitoří lid dole? Proč se ohání včjíi•i a slunečníky? Kam se poděla posvátná církevní zbožnost pi•i liturgii? Věru! nestačí zde vplésti provaz a vypuditi pohoršeni. Zde třeba jest vyučování hluboce zasahujícího a k tomu oběti a modlitby. Utrpení bohužel nebylo ještě skončeno. Následovala slavná mše sv. s chorálem zpívaným od kléru aretíuského. Byl tak špatný, jak si jej jen mysliti lze, sprostě vyrážený, rozsekaný. K tomu lira na varhany ve slohu polkovém. By10 to k utečení. S velikou ne-volí odešel kapelník řezcnslcý Haberl a jiní, vydrževše jen do Offertorium. Mne l: vy-trvalosti povzbuzoval francouzský spolubratr llom Pothicr, i snažil jsem se modliti se, pokud to šlo. Po mši svaté zahájena první schůze v presbyteriu basiliky. Amclli, promotor kongresu, předseda vlašské jednoty cecilské, zvolen jest jecínolilasně za předsedu. Od sliromáždční bylo to věru zaslouženou uznalostí k muži, )sterý svým úsilím kongres svolal. Veškeré práce přípravné sám řídil a byl tedy pro úřad předsedy nejlépe při-praven. Jest rnuž mladý as 35 rohů stár, r. obličeje, jižní tmavé pleti, září dvé lilubolcých, duchapiných očí. Minulého měsíce nedostal se Amelli na lůžko před půl nocí a vstával o S. hodině; tolik času vyžadovaly přípravy, listy a p. Pracovní síla jello jest obrovská. Jest bibliotekářem velké auibrosianské knihovny, řídí velkou tiskárnu, ústav fotograficl-o-calcliografický, sbor pčvecicý qo osob a rediguje list círlcevnčhudební. Jest již na čase, abychom se v kruhu ohlédli a vyhledali slovútné muže. Z:lánl jest nám kapclníl: Haberl; tvoi-í zvláštní uzavřenou frakci s jistým professorem hollandským a dvěma neb třemi jinými členy. Místo P. Uttona Kornmiillera O. S. B. bylo ještě prázdné. 7. Lublaně byl přítomen důstojný cluchovní rada Gnjezda, z Vídně jcclen laik. Z Irska přišel. llonclly, z Belgie jeden bencdiktín. Mám uvésti jména veškerých účastníků francouzských? Jisto jest, že nejvíce oblibovali si v jednání a nejčetněji se dostavili; i zdá se mi na jisto, že celkem řádných vědomostí chorálních mají; mají boliatou literaturu a po boji ti-icetiletún od r. I850 jest u nich jasno u věci té. Tak v první řadě seděl kmet stříbrovlasý. Jaká to odvaha podniknouti takovou cestu v osmdesáti letech ! (PokYlčOvá111.) Obecná Jednou Cyrillská. Čechy. Areidiecése Pražská. Vikariát rokyeau5liý. Z Oseká. Vznešený směr pravé hudby církevní, která již v mnoha clnámech po mil: vlasti naví se ozývá, nalezl i v malé naši vesničce utěšen :ho stánku. Především dbáti bylo ovšem jen o písně slohu čistě církevního z kancionalu, které ve venkovských kostelich mají vždycky převahu. A tu s potěšením vyznati musím, že některé z nich, jako: »Shlí:dui, 1,&e,, — »Ú Maria, íttučišl.ě uašc«,— »Puvstaii, 5 duše lcřesianskáa, — »O Ježíši, viz naši poklonu,,, — ,0(1-počinutí věčné« — zbožně chrámem se roztrhají. Zpěv pilně se cvičí jak se školáky tak s dosp~-lými a doufám, že budu moci o velikonocích s jednohlasou nlší od Sychry již čestně vystoupiti. Příště nřco o naší jednotě. L Eyeltlealer, řídící učitel. | ||||
|