|
| ||||
| ||||
|
— 31 —
zpěváku v místnostech jednoty katolicko-politické, čteny a vyloženy stanovy farní jednoty cyrillské a všichni jednomyslně na lom se usnesli, aby jednota cyrillská se zřídila. Usncšeuí příznivé předcházela dobrá předehra. V pustě sestoupily se v jedno síly pěvecké v Aleziřičí a 1-rašně, aby při Matutimun tenebrartun zapěly responsoria (4h1. ud I)iebolda a chorální) a pak Misererc od palestriny, což za obezřetného řizení p. prof. Malého ku všeobecné oblibě a obdivu provedeno bylo. Celkem zpívalo 3o hlasíi. Někomu líbila se polyfonie, jinému mohutni chorál, všem pak bezv{-minečně krá,né miverere. Stanovy jsou již zadány. Do školy pěvecké přihlásilo se již 22 děvčat škole odrostlých.—Mař Búli ! Dieeése Brněnská. Z RajhradU. (e staré slovo, že Velikonoce jsou pu pieduosti svátky hudebníkovy. Ne sice svátky po rozumě »prázdnin«, nebaf je v nich věru, chcete-li, »práce« dosti pro dirigenta i pro sbor; zvláště ten muže mluviti u práci, kdo skutečně pracuje, kdo rozličné ty mše a kusy na kPde »dělán a pod. Me vlastními svátky, dny slavnosLiúui jsou Velikonoce tomu, kdo v duchu jejich zpívá, kdo dovede vlíti se v rozličné ty stupně nálady mysli a srdce, z nichž vyplynuly ohlasy jejich , od »Line muj, co jsem učinil tobě . . - . ?« až po »Vstal je z nn-tvýclt! Chvalte Boha!,, tomu jsou cíny pin.mi pužitkity umělecky posvátných, požitku zbužuýeh! Kde jest jich vice, vlastně kde vůbec jsou, zda v hudbě posvátné či v té druhé, kdo jich zažije, zela ten, kdo zpítiá s církví, či kdo podle své chuti a vkusu —netřeba již rozhodovati: skutky mluví dosti a Cyríllovec muže býti spol;ojeu sámu sebe, že se v nejposvátnější čas velikonoční nspu,r řádně puutudlil — zpěvem. U nás bytu příležitosti takové bujně. Funnálnč sice dosud uenl jednoty cyrillské — pro rozmanité, prozatím nepřckunatelné překážky zevnější — ale věc — totiž hudba a zpěv ducha církevního — trvá již dlouho a pěstuje se pokud možno bedlivě, jak pochopitelno, především ve klášterním chrámm páně. Pro nemoc vld. p. opata nekouánysice buhoslužbyvelíkonoční letos tak slavnusUiě jako jindy, ale sbor při-činil se jako jindy co nejhorlivěji k oslavě jejich, za uzení sbormistra vlp. P. Petra Hlubila, řádu sv. Be- ' nedikta. Stúj zde kratičký seznam skladeb ud neděle smrtnč až lat přcloženénut svátku sv. I;enedilda proro. auvnnSch. V n e d ě 1 i s ni I. tnu u zpívítua F. Aneriuca nr,de se vložkami »Eripe nte lhnnine« (gra(l) a »Confitebwibi« (offert.); ubě jakousi tragickou mohutností se nesoucí, obě od Witta. V n c d ě 1 i k v ě t n u ti mimu chorálné zpěvy při obřadech, provedené nutžským sborem členu konventu a jiných zpěváku, pak české pašic zpívána liaimuvn čatu, vždy však mile sl~chaná — Jcsu Redentptur, za uftěrloritmn vzato Wiuuvu lmproperium. Ve s t ř e du po ní př-i matutinunt teuebrarum zpívána Respousoria Miltererova; místy tu věru závodí hudebník s básníkem způsobem velkulepýrn, a přece skladba celkem nečiní příliš velkých ubtíží, jistoty zvláště v intonaci ovsem vyžadujte: skladbě by snad ua tom onom místě deklamace méně správná mohla se vytknouti. provedení neminutu ses účinkem, čemu snad též pomohlo, ie zpívána responsoria v presbyteráři pro chor upraveném. Jako vubec na venkově tak, ač menší měrou, vadí i zde stálému provozování vukálných skladeb jechtak větší rozměry chrámu ne-příliš akusticky stavčného,jednakpočet a síla sborupomčrnč nevelikého, ač za to statného. Nedostatky ty samy sebou vedou 1. instrumentálním ocšenr jenom mším, nebol vložky vidy zpívány vokálně, mše pak tehdá, když nástroje církví jsou zal;ázany. účinek tedy z menšího prostoru sám sebou byl větší u jmenovaných responsurií jako% i na !, e 1 e n ý č t v r t e k ze skladeb provozovaných vúbcc. Mimo chorální introit, pustcoammmtio a pange lingua při prúvudu, zpívána Hallexova nese »t) alularis hostin«, uamahavá sice poněkud, ale vděčná, s grud. »t'hristus facttts esla ud Iíaima, uff. llestera Ltumini od Kuenena. Na V e l k ý p á t e k obřady, impruperia, hymnus Vexilla Regis — chorálně, u Božího hrobu Ilandlovu »ncce quomodo!« K večeru, nežli přenesena Velebná Svátust, slýchali jsme jinde obyčejně »Stabat mater« ud Witta; letos, nevím proč, nezpívánu, nýbrž lid zpival česky: tcuf ovšem jsa po celý den ze zpěvu vyloučen, rád konečně si zazpívá, jen kdyby ty písně —! Na 7; í l u u sobotu mimu 2-Masou mši YViltovu ,,Pxttltet« ostatní vše chorálně. P H slavnosti vr.kříšení pěkně provedeno Schnablovu ,,Regina caeli,< pro smíšený sbor, ale jen s průvodem varhan. V n e d č 1 i v z k ř[ š c u í mimo chorálné a vokálné vložky od P. OrtRBina a Witta zpívána llurálcuva devátá a lhhceinovo 7hlasé jaré Xange lingua« Odpoledne pak nešpory Kaimovy a Te Ueum Wittovo. V p u u d ě 1 i ve farním cltránru 1'áuě rajltra(lském zpívána Scliú) fova svěží Missa Augelorum s vložkami S(ehlovými. Na 1, 11 u u n e d č 1 i provedena Ganglova mše Sti. l uduvici, za ufferturimn Stelilovo >Angelus llumini«. Kane ué na sv. Benedikta mimo chorální instr. a poste., překrásnou pak sequenci chor. ],acta lues, již předešlo 5-lilasé Wittoco »Justus ttt palma« a uffert, llesiderium od Witta, zpívána Ilorákova N. mše. Viděti vi l)ěx pečlivý nejen co clo rozmanitosti, nýbrž i co du ceny; o provádění mohu jistiti, že co lo čistoty a přesnosti intonace, dále správnosti deklamace velice málo sboru kostelních na Muravě se vy-rovna a ty jen ve hlavních dvou městech a mimu tu asi v Kroměříži, které snad předčí ze příčin na ven-kově, u zpěvál;li latiny neznalých samozřejmých. O síle jsem již pověděl. Nezbývá tedy nic ner, fonnáluě za-říditi jechrotu, by oprava zpěvu též obecného se šiřila, což pu překážkách odstraněných zajisté se stane. Cemuž rád volám: Zdař Iiith! p J. Vychodil. | ||||
|