|
| ||||
| ||||
|
— 34 —
nost omládla, aby mrtvá antiquita k novému životu vzkříšena byla, nutno tak učiniti způsobem všestranně správným, odpovídajícím zásadám starožitnickým i uměleckým. Svědomitost a úcta před ctihodnou památkou toho vyžaduje. Tím odůvodněna jest práce při úpravě nového vydání. Nápěv zůstal nedotknutý./,baven pouze přívěšků nemístných, neb kudrlinek, jimiž v tištěných vydáních dosti zhusta byl okrášlen (!). Staré totiny církevní nedopouštéjí moderní ornamentiky. Při chorálu na usnadněnou přednesu slabikám dlouhým př-id Jena byla nota trvání delšího. Ostatně při zpívání antifon dlužno šetriti pravidel chorálu gregorianského. Přednáší se tak, jak tolio výslovnost česká vyžaduje, což notami ani znázorniti nelze. Nechat tedy nikdo stejno-měrností not nedá se svésti k stejnoměrné výslovnosti, aby snad slabiku za slabikou stejnoměrně neodsekával. "Zpívej chorál, jako bys jej dlepravidel icénických deklamoval. Rhytmus řeči jest zde jediným vodítkem. Jinak se to má v písních skoro ve- směs hudebním rhytmem pracovaných. Bud- tež zpívány přesně v taktu a to poliyblivě, jak toho písně rorátní celkem vyžadují.la tou příčinou uchýlil jsem od způsobu noto- vání dosud užívaného, vyměniv půlku za čtvrtnotu, čtvrfovou za osmerku, abych tím naznačil, že asi tou rychlostí dlužno písně rorátní přednášeti. Veškeré melodie upra- veny jsou dle starých rukopisů; v písních uspoi-ádal jsem přesně rhytmus tak, jak toho duch jejich žádá. Úprava notová po- dala se bez valných obtíží a pochybností. Větší nesnáze nastaly při úpravě textu. "l. počátku zamýšlel jsem pouze opraviti to nejnutnější, kde bud smysl změny vyžadoval, anebo kdc v píscích počet slabik ne-odpovídal počtu not. Zašel i sem tedy u u-pravení toho poprosit prvního básníka našeho v oboru tomto, milého učitele svého, vdp. probošta Václava Štulce. 7.a podrobného o věci té rozhovoru se však ukázalo, že počet oprav nejnutnějších není nepatrný, má-li nové vydání byt i jen částečně odpovídati požadavkům oprávněným. Když ale jen ku povrchní úpravě již tolik změn bylo třeba, a s dobrým svědomím nebylo lze podržeti text v posavádním znění, poprosil jsem za dokonalou opravu a sice v tom smyslu, aby ve veškerých písních notám na těžkou dobu připadajícím dostalo se slabik přízvučných a to netolilco v jedné, nýbrž ve všech slokách. Za tím účelem zhotovil jsemku každé písni schema pro básníka, ;ak toho nápěv vyžadoval. Na př. k i. písni : —U — u — U — v—vu— u —u—v — u — u—uu — u u— uu — uu — u U — U V— V U V — V V — U Píseň, jakožto modlitba zpěvem vyjadřovaná, vyžaduje nutně metra přízvučného, časomíry pak jen na výpomoc, když jinak býti nemůže. Jak mistrně slavný básník náš na Vyšehradě dovedl bez porušení obsahu horate odíti rouchem uměleckým, pozná laskavý čtenář při skandování jednotlivých písní. Každá píseň i bez nápěvu má již svou hudbu a z metra poznává se již nápěv její. Nyní slovo s nápěvem, duše s tělem, jednu bytost tvoří. Zde poskytuje se nyní vzor písně české, ve které oba živ - lové, z nichž píseň se skládá, srostly nerozlučně v jeden celek. Vypravovatel nebude líčiti radost, jakou mu způsobil otcovský přítel skvostným tím darem. Na podstatě rocátnícli zpěvů tím ni-čeho se nezměnilo, jelikož veclle nezměněného obsahu v antifouách i slova s nepatrnými výminkami se podržela, v písních pak potud, pokud možnost toho dopouštěla. V této úpravě s dobrým svědomím odevzdává se národu starý poklad, nedokonalosti a poklesku prostý s tím vroucím přáním, aby zpěvuinilovný lid náš v zemícli koruny sv.-Václavské zase v život uvedl, co po otcích byl zdědil. Přiměřenou a správnou úpravou textu jednak usnad,iilo se zavádění zpěvů rorátních, v jejichž metrum již nápěv bezděčně se slyší, jednak učiněno tak za jasného příkladu papežů a biskupů. Každému jest doAatečuě známo, že při úpravě brevíře římského v nynější formě, zejmena hymnů, básníci až z Polska do Ríma povoláni jsou. Při nové pak úpravě Propríum Bohemiae mnoho tvarem nedokonalého zmizelo a dokonalým nahrazeno jest. Církev naše katolická miluje krásu a dokonalost i v zevní úpravě a nelpí na liteře pro pouhou starožitnost, postrádá-li se při ní ušlechtilosti hodné předmětu samého. V harmonisaei posléze přidržel jsem se jednoduchosti předepsané prostotou nápěvu a povahou starých tonin církevních. Chorál a antifony, které bezvýminečnč zpívají se jednohlasně, mají prostý průvod varhan. Písně pak harmouisoval jsem tak, že možno zpívati je i čtverhlasně hlasy smíše- nými bez průvodu varhanv ten způsob, aby lid | ||||
|