|
| ||||
| ||||
|
_- 53 -
nescházeli četní zástupcové obou nejbližších jednot cyríllských a sice Velímské s dp. předsedou Adolfem Paioutem, farářem ve Velími a líouřímské s jednatelem vp. Františkem IIandrejchem, kaplanem v Kouřírui, v čele. Z duchovenstva přítomni byli ještě p, t.: Josef Berger, děkan Zásmucký a P. Benjamin Siritček, z řádu františkánského zeLásmttk, oba známí hudebníci, Josef Polák, farář I,ošanský, Matěj Choděra, děkan Ylaitanský i s kaplanem Antonínem Ječmenem a Antonín Čížek, farář Malotický. Učitelů bylo přes 25. Ve prostranném sále vkusně okrášleném bylo místo jen pro části posluchačstva, ostatním bylo za vděk vzíti mezi dveňni, v místnostech postranních a na chodbě. Předseda josef Sládek zahájil slavnost krátkou promluvou ; uvítav hosty vylíčil účel nastávající produkce s žádostí i p~áním, aby ovocem slavnosti bylo zřízení několika jiných jednot cyrillských ve vůkolí. Prosby, aby výkony pěvecké neměí-ily se měřítkem přisným, nebylo třeba, jak se ukí zalo hned na jednotllvých číslech programu. jednota cyrillská přednášela veškerá čísla nejen pevně, nýbrž šetřila dokonale znamének přednesu dopodrobna, tak že celý zpitsob zpěvu byl skutečným poučením a povzbuzením.La příklad zpěvu obecného přednešena celá řada chorálů a písní s Rorate na středu připadajících unisono. »Otče náš, milý Pane,, čtverhlasně v harmonisaci z r. 1573• Chorálem gregoriánským zpíváno jest Credo Ilf. Kyrie ze mše Smolíkovy, Gloria z Hruškovy mše ,in hon. S. Joannis Nep..,, Pangc linqua a Regina coeli od J. F~rstera ukázaly, jak dlužno přednášeti zpěvy vícehlasné. Zpěvu předcházelo vždy přiměřené po-učení, tak ie každý s uiitkem sledovati mohl postup programu. Potiebný pritvocl varhan hrál výtečné na harmouimu technický příručí p. V. Wachsmann, syn tamějšího lékaře, rovněž znamenitého liudebníka. Obecenstvo bylo tím vším v pravém slova smyslu uchváceno a souhlasu a chvály zaslouiené dostalo se jak řídícíma tak i sboru. U prostřed programu tohoto měl zpravodaj přednášku. Veškeří účastníci byli slavností cyrillskou potěšeni a bylo ]ze viděti, jaké důležitosti a jakého vlivu jednota cyrillská na osadě míti může. Jednota cyrillská stává se miláčkem osady. Rodičové v ní mají své uejvzornější poklady a ona ty drahokamy brousí a lesk jejich zvýšuje. Ona krásou odívá to nejvznešenější, co na zemi máme — oběť Beránkovu — a paprslky s oltáře zářící navzájem oslňují ji. Ký div ! že stává se miláčkem osady. Výkonný sbor pěvecký proméimje se tím krásným a ideálním úkolem v rodinu ušlechtilou, která ředitele svého ctí a miluje nejinak ne' co otce. To ve Svojšicích zase jako již jinde tolikrát se po-tvrdilo. K velebnému pánu všechno se obracelo a tulilo. Kdokolivěk z osadníku se mnou se rozho. vořil, každý za šťastna se pokládal, že jej mají ve středu svém. Obětovnost lásku plodí. Věnuj osadě svůj život a ona ti za to dá svou lásku. Tot tenpravý poměr osadníků k duchovnímu, který cyrillskými jednotami tak mocně se tuží. Také přespolní hosté byli potěšěni a nech)'bím, když tvrdím, že po příkladu Svojšic učiní brzo i jiné osady vůkolní. Ctihodn}'' roztomilý kmet, kterS letošního rohu slaviti bude své kněžské druhotiny, vdp. dék[tta z«stnuekj -losef' Berger, redaktoru hned na místě slíbil, ie cyrillskou jednota ve své osadě zí'ídí. Budeť jednota zásnauckri krásným mezníkem a památníkem padesátiletého působení kněiského, hlásající, že horlivost kněisklt ani v šedinách neochabuje a důkazem, že po půl století v prsou týž oheň plápolá, který ordinací v duši nuvosvěcence Duch Svatý rozial. Y Lošanech již dámo jest půda připravena a dp. farář velimský Pažout, který jednotu má a slavnosti i s p. purkmistrem a jinými pány se účastnil, dobře pravil, že třeba pouze počíti a veškeré obavy i pochybnosti v nivec se rozplynou. Že i v Plaitaneeh a v Dlalotticieh věc dozraje, pevně doufám. A tak prvá žert letošní šťastně se zahájila. Heslu: »Za jednu tři!« stane se skutkem. Po příkladu svojšickéjeclnotyučiiiletos ka.dá farní jednota eyrillská po veškerých diecésích C'eelt, Dloruvy a Slezska. llostiim překrásným zpěvem dobře naladěným se ani domit nechtělo. Po koncertu přinešeny do prostorného sálu stoly, k nimž celá společnost zasedla. Členové jednoty cyrillské zpěvem, ]trnu a deklamacemi mile bavili veškeré účastníky, kteíí teprv za chladu nastávající noci po dědinách se rozjeli s přáním : ,Na brzkou shledanou u nás pí-i podobné slavnosti cyrillskéa. Kolín. (Přípravy nu --řízené jednou cyrillské) Na cestě do Svojšic zastavil jsem se v Kolíně na děkanství, abych zaklepal, zda-li by při krásném chrámu děkanském nebylo lze zříditi jednotu cyrillskou. »Kterak by u nás neměla býti jednota cyrillská,« odpověděl vdp, děkan Svoboda, »když máme pana pátera, který byl chorregentem v semináři a mezi učitelstvem vřelá podporovatele směru cyrillského.« Odpovědí tou po-těšeni budou všickni cyrillisté. Velebný pan Fr. Růžička s radostí uvítal myšlénku na zřízení jechtoty. ]Zídil v praiském semináři kůr v době, když již iádná zpívaná ruše nebyla bez Introitu a Communio, tak že v semináři vžil se do ducha liturgické hudby a z pře. svědčení i znalostí dovede vše spravovati. Vydatnými pomocníky v díle bude sbor učitelský, z něhož dva hned ochotně přislíbili všemožnou pomoc. Pan josef Březina, rodilý liolíitan, který jest ředitelem zpěváckého spolku a p. Václav Veselý, výborný varhaník, který jii nyní pilně zpěvu vyučuje ve škole a hned první cyrillské slavnosti pražské se účastnil. Z každého slova jeho ozývalo se nadšení pro věc naši! Ujíšfoval, že mše Palestrinova, kterou tehdáž v Karlíně slyšel, zitstane mu nezapomenutelnou. V takových rukou rozkvět jednoty cyrillské jest zabezpečen. Ku krásnému chrámu, který s velikou pečlivostí se obnovuje, sluší sourodnfi hudba posvátná. A jako za podpory spolku sv. Bartoloměje pro obnovu | ||||
|