| ||||
| ||||
— 54 —
chrámu restaurace zdárně pokračuje, za pomoci jednoty cyrillské i »musica sacra« se zvelebí, 'Ldaí- Bůh! Kouřím. (Gyrillská jed)zota.) Když ve Svojšicích program církevních zpěvů skončil, poděkoval jsem se vdp. děkanu za laskavé pohostinství a pustil se po silnici do Kouřími. Měl jsem pouze dva dny volné a těch chtěl jsem dobře užíti. Toužil jsem po tom, abych osobně seznal vdp. víkáře Dlaska, který na své osadě kouřímské cyrillskou jednotu právě zřídil a abych se poděkoval za přízeii, s jakou ve vikariátě věci naší se ujímá. Dorazil jsem na děkanství za tmy a byl jsem přijat srdečně- Ráno provedl mne vdp. vikář pře-krásným chrámem děkanským, znamenítým to pomníkem slohu přechodního a po městě i kolem něho za ustavičného deště. V náhledech našich panoval dokonalý souhlas. lčeditel kůru ukázal mi varhany, zaručiv se, že kouřímská jednota slavně dostojí úkolu svému. Učitelstvo a mnoho jiných pánů kouřímských účastnilo se včerejší slavnosti svojšické a vrátili se všickni úpině uspokojeni. Není žádné pochybnosti, že příštího roku bude podobná slavnost v Kouřími, jak v úvodní řeči vp. Sládek tvrdil, v rozměrech ještě rozsáhlejších. Při úsilovné práci lze za rok mnoho vykonati. Tak příznivé jsou poměry cyrillské ve vikariátě kolínském. Zdá se, že za nedlouho po veškerých farních osadách vikariátu rozvětveny budou jednoty cyrillské. V Křeěhoři pro nemoc dp. faráře Eybla, který za poslední návštěvy v Praze jednotu již v dubnu zříditi slíbil, práce se zdržela a bude nyní vykonána, tak že letošního roku skoro polovička farních osad vikariátu jednoty cyrillské míti budou. Vikariát Hořovický. Hořovice. »Ve valné hromadě jednoty učitelské »Budče Hořovické«, konané dne 6. června t. r., přijat byl návrh, aby ua kompetentních místech se žádalo, by nastávající ředitelé kůru bud správně naučili se čísti latinsky, nebo ještě lépe, by naučili se rozuměti slovům, jež při jednotlivých výkonech zpívají.« — Šťastné a vhodné usnešení! Jak pěkně by slušelo řediteli kůru, když by rozuměl jazyku latinskému! Veškeří cyrillisé se tímto vyzývají, aby poradili v »Cyrillu«, jak bylo by lze cíle žádoucího dojíti. Ve vikariátě hořovickém ua několika faráeb již po celou řadu let se pracuje vytrvale na obnově zpěvu cyrillského s výsledky pěknými. Kdy konečně dojde k zřízení jednot CyrillskJch tolikráte slíbených? Škoda každého měsíce — zmařeného ! Když dítě jest živo, proč nemá býti pokřtěno ? Hořovice, (Cyrill roč. Ix. str. 13.), Lochovice (Cyrill r. VII. str. 22 ; r. X. str. ig.), MrtnÍk (Cyrill r. VII. str. 28.), Praskolesy, Strašice, Vosov, Žebrák! Kdy se sorganisují jednoty? Píšeme již rok 1383. Letošního roku to předce bude?! Deji to Pán Bůh! Diecése Královéhradecká. Vikariát Kutnohorský Kutná Hora. (Farní jednota cyrillskú.) »To jste si špatně vyšel. Pořád pršelo.« Tak jsem byl uvítán od mé bandičky po kratičkém výletu. »1 dobře jsem si vyšel! Déšť byl úrodný. Hodně jednot cyrillských z toho deště vypučelo.,, Z Kouřimi jel jsem hned po poledni za deště po mnoha letech zase jednou poštou do Kutné Hory k dobrému příteli vdp. arciděkanu Karlu Vorlíčkovi. Se mnou dostavil se liják : Překrásný rozhled s arci-děkanství do hluboké zelené úžlabiny s roztroušenými staveními a na straně protější s chrámem sv. Panny Barbory na pravo, s vnadným kostelem nejsv. Trojice u prostřed obzoru v dálce připomínal mi živě příjémný pobyt v Sieně, kde s okna bytu podobně krásný obraz se naskytoval a probudil touhu po nové pouti italské. Kdy! Kdy ? By1 to pěkný večer v kruhu duchovenstva na arciděkanství. S radostí jsem se dozvěděl, že jednota cyrillská »de facto« v Kutně Hoře již účinkuje. Ku pravidelné organisaci očekával vdp. arciděkan pouze příhodného okamžiku, který právě nadešel, tak že stanovy bezodkladně zadány budou ke schválení. 'L rána zajel se mnou pan arciděkan za nového lijáku ven do kostela nejsv. Trojice, který právě se obnovuje, k sv. Panně Barboře, který soustavně se restauruje vně i vnitř. Arciděkanským chrámem mneprovedl po mši svaté. Potěšil jsem se z těch pokroků od poslední návštěvy. Pán Bůh ho sem sion poslal pro zachování těch krásných památek. Jest mlád a pin nadšení. Ten úkolu svému dostojí. Zdař Bůh ! i stavbám i jednotě cyrillské. Cyrillské jednoty v Konárovieich a v Záboři jak se mají? Na dopisy z obou far se těším. Kolik nových jednot přibude letos ve vikariátě kutnohorském ? Kéž jednota kutnohorská brzy se sorganisuje, aby vedle letošního hesla odvedla do nového roku dvě nové. Které? Učíni-li tak i konárovická a zábořská, bude jich úhrnem devět. Hezký počet! Zdaž se zjeví ? Vikariát Čáslavský. Cáslav. Poledním vlakem zajel jsem po železnici o štací dál do Cáslavi. »Jen zajedte si do Čáslavi. Dobře pořídíte. Pan děkan jistě zřídí jednotu cyrillskou.« Těmito slovy povzbuzoval mne pan děkan kolínský, když jsem mu sdělil, že míním zastaviti se téi v Čáslavi. S kuráží zaklepal jsem tedy na děkanství čáslavské. Na neštěstí nebyl však vdp, děkan doma. Byl právě na visitací. Velebný pán zavedl mne tedy k panu ředitelí kůru, Emanueli Klierovi. S potěšením jsem u něho našel sbírku hudebnin směru našeho. Zavádí již pozvolna program cyrillský. Jest ochoten | ||||
|