|
| ||||
| ||||
|
— 62 —
Třetí čásf sestávala ze hry na varhany, kde osvědčili chovanci hrou svou nejen zručnosf obdivu hodnou, nýbrž i vytříbený vkus hudební zdařilou volbou vhodných rejstříků k modulaci. Jmenovitě žasli jsme po-divem nade hrou zmíněného již chovance mladistvého, jak statečně počínal si při hře fugované předehry, zvláště v obtížné části pedálové; stejnou dovedností hrál jal: na klávesích tak i na pedálech. Podobně hrál ještě jeden chovanec, též mladistvý, ačkoliv ostatní všickni ukázali hrou svou, jak mnoho mii,e docílit dobrá vůle, píle vyCrvalá a snaha ušlechtilá. Uvážíme-li, že pokrok takový učinili chovanci za jeden rok, čeho as můžeme od nich očekitvati za tři léta? Zajisté mohou se z nich státi i skladatelé hudební, a to hudby krásné, církevní — a ne dryačnické, jak toho dokladem jsou nám mnohé skladby, které spíše hodí se k rozpustilostem kejklířským, než ku posvátné bohoslužbě chrámové. Napsali jsme řádky tyto ve prospěch věci dobrč, aby též širší obecenstvo se obeznámilo s podnikem tak důle~itýna jlik jest vrerEaaniekcí školce v Brně. Přejeme si jen, aby příštím rokem více navštívena byla, a pak innoho nových fidiiv a příznivců získala, »Hlas.« Hodonín, dne 30, července. (Biskvp)ská visitace.) Nemohu opomenouti, abych se V'ni nezmínil n po-bytu J. M. našeho nejd. p. biskupa Františka v Hodoníně. Zavítal k nám dne 26. ]zcětna v sobotu o Ii. hodině dopolední. Při uctění v kostele zpívala cyrillská jednota ,Ecce sacerdos« od Witta (Lib. Motett.), načež J. M. udělil zpívané biskupské požehnání. Při odchodu z kostela zpívali jsme píseň sv. Vojtěcha »Hospodine pomiluj uy«. Pak se šlo na faru k před-stavení. Došlo též na ume. První slova nejdůst, p. biskupa zněla: »Jak jsem Vás uslyšel, hned jsem byl doma«; i ráčil se vyptávati, zda-li zpíváme vždy při zpívané mši sv, též Introitus, Graduale, Offertorium a Communio? Přisvědčiv k otázce této, naznačil jsem stručně celou činnost kostelního a literátského sboru od r. 1874 až do r. 1883, z něhož povstala jednota cyrillská. Kostelní sbor v té době naučil se a v kostele zpíval gregoriánský chorál z ,Graduale Romanum« při každé zpívané mši sv., jak ,direktář,, před-pisuje; též se přiučil a zpíval skladby polyfonní přes-ně liturgického slohu a sice: 31 mší a 250 motett a hymen od rozličných skladatelů. Literátský sbor se též v té době cvičil a v kostele zpíval: 36 písni z Lehnerova mešního kancionálu, 23 písní ze svatojanského kancionálu, 3 písně missionáí-ské, i píseň cyrillskon »Ejhle oltář« (Křížkovský), zpívané litanie k P. Marii, vydané bohoslovci olomuckými, zpívané litanie k nejsvět. Jménu ježíš, od Lehnera. (Úhrnem 66 zpěvů.) »Stručný přehled o činnosti celé cyrillské zdejší jednoty obdržel též J. M. biskupská písemně.« Po tomto krátkém referátu ráčil J. M. vysloviti se následovně: »Tak to má býti, tak jest to krásné. Jsem Vám za to velice povděčen. Těším se na zítřejší den, neboť jistě něco pěkného uslyším,,- Načež jsem hned oznámil program pro příští den, — V neděli 27, května měl nejd, p. biskup dvoje kázaní, české a německé. Před kázaním jsme zpívali »Otče náš, milý Pane.« Po kázaní sloužil J. M. slavnou ponCifikaluí mši svatou, při kteréž kostelní sbor zpíval (byla slavnost »S. Mariae Magdalenae de Pazzis Virgin.« Missa ,1)ilexisti justitiama Grad. Rom, pag. [Si.]): I. Missa in hon. S. Caeciliae« od Benze op. 15. 2. Graduale »chorální,, z Grad. Rom. a »Afferrentur regi« od Hallera op. 15., čís. 14. 3. Offcrt. »Filiae regum« od Hallera op. 15., čí';, 15. (poněvadž ku prefací zbývalo ještě dosti času, přidali jsme: ^. »0 salutaris hostia« od Witta (Musica sacra 1879). S. »Pange lingua« (5-hlasné) od Witta (Flieg. Blátler 1868). 6. »Introitus, Graduale a Communio« z Grad. Rom, Graduale »Specie tua«, (p. 52.) jsme přednášeli takto: »Dva zpěváci počínali jako obyčejně a celý sbor beze všeho průvodu pokračoval. Verš graduální (Propter veritatem) recitovalo na tonu F několik ženských hlasů s jemným (saliciunal) priivodem varhan, k tomu se připojilo »Alleluja,, člverhlasně, po kterém beze vší přestávky celý sbor zase pokračoval: j -- 84. I/alEeP OP. 15., čís. 14. _—Ť~- 1 09.. I Í Af - fer - ren - tur re - gi vir - gi- nes post r: aut. ztd. Í místu slova »Afferrentur« jsme užili slova ,Adducentur,,. Tato přednáška Graduele se J. M. biskupské velice líbila. Po ukončení tuše sv„ když nejdůst. p. biskupa z obřadnich rouch svlékali, místo hry na varhany, zpivali jsme: 7. »Adoro Te« od F'rey-a (Liber. Motett.) 8. »Tebe v jitřních hodinácha (ze sbírky Konába, a Polla) a konečně 9. při odchodu J. M. zase »IIospodiue pomiluj ny.« — Odpoledne po 2. hodině konal se průvod k sv, kříži do »RyUař«. »Rybaři« jest nejstarší části našeho města, na samém břehu řeky ,Moravy«, kdež i tento sv. kříž postaven jest. Nejd, pan biskup zde zase měl krásné kázaní, v němž zmínil se o předcích této osady, kteří tento svatý kříž před Ioo lety na ochranu od povodní zde vztýčili; zároveň vy-slovil díky zdejším osadníkům za obnovení tohoto sv. kříže, jakož i poctu osobě jeho prokazovanou za po-bytu jeho, Uyf i krátkého. — Starý kříž právě několik dní pí-ed příchodem J. M. vítr porazil. — Zmínil se | ||||
|