|
| ||||
| ||||
|
— 63 —
též, ie jest to první svěcení sv, kříže, za doby apuštolátu jeho biskupského. Po vysvěceni sv, kříže zapěl literátsky sbor píseit:» Svatý kříži, Tebe ct me«. Za hlaholu písně této průvud zase vrátil se clo kostela, kde konány jsou modlitby za zemřelé a průvod po hřbitově. Yři. těchto obřadech zpívalo se vše chorálně (Žal. >,I)e profundís« , »Miserere,, , Resp. »Libera«, .Qui Lazarum« aj.) střídavě, sbor kostelní se sborem kněžstva. Po návratu du kostela asi 1: 5, liod. udílel rejd, pan biskup svátost sv. biřmování několika stům věřících, což trvalo téměř clo 9. hodin večer. Byl tu dojista den velkého namáhání pro nejel, p. biskupa a tu za nesmírného horka, při kterém mnozí omdlévali. V pondělí o 7. hodině ráno sloužil nejd. pán tichou mši sv., při kteréž zdejší škulní dítky zpívaly »německou,< píseit. 0 požehnání zpíval kostelní sbor »Yauge lingua« o Yi'i této piiležitosti musím též ještě zmíniti se ně-kolika slovy o pobytu J. M. mezi námi. Nejd, p, biskup ziistal zde až do pátku, t. j. každý den ráno jel do jedné osady a na večer k 6. ltoclině zase na noc do-jel k nám. V tomto čase pozval mne jednoho večera na faru, karas jsem se u 7, hodině večerní dostavil. Byl právě v zahradě, kdežto velební pánové a já na dvoře na něho jsme čekali. Jakmile J. M. ze zahrady se vracel, spatiiv mne z daleka, přívětivě tane vítal a počal vykládati, že právě obdržel od důstojného p. děkana z Valašské Meziříče list, v němž ntu sděluje, že dostal kaplana hndebuíka, a proto že hned ziiclili cyrillskou jednotu. A dodal: Mase u jednu více,,. Pak ,e šlu ke stolu. Vykázat mi místo na pravé straně vedle sebe. Nemusím ani podotýkati, že byla řeč jen u samé hudbě posvátné. Mluvilo se o kongressu Aretinském a p. Těž jsem se nejd. p. biskupu zmínil, že jsem Uyl r. r874 u Vás v Karlíně na zkouškách a že jsem i Váš karlínský sbor slyšel. Na to se mne hned otázal, jestli jsem též Vaši světnici viděl. Tínr počal hovoiiti o Vás dloubu a vroucně.") l,uuče se těžce s J. M. sotva jsem nalezl slov, abych se poděkoval za čest naší jerhiotč cyrillské prokázanuu. Zároveň považuji za puvinuust, abych se zntiuil o III, valnéltromadě naši »farní cyrillskéjednoty«, která se zahájila slavnou mší sv. s assistencí v neděli dne 8. července rloužené za živé úcty cyrillské jednoty. Při mši sv. zpival kostclni sbor jednoty vše chorálně: »M. in hon. s. Ambrosii-. ud Witta up. 29. >Iutroitus, Grad., Offert. a Communio« z ,Gra(i. Rum.«, Pange lingua z ~,Ordinarium míssae«. Druhý den ránu následovalo Tuto čásť milého listu redal;tur pro veiejnost vyp ouštf.zpívané Requiem (Witt ad op. 24.) za zemřelé údy cyrillské jednoty. 0 7, hodině večerní konala se valná hromada ve škole. Na začátku zpíval literátský sbor píseit k P. Jeiiši »Miluji Té,< a ku konci sv. VojtěšskéHospodine pomiluj ny,<. "!_voleni byli: za před-sedu velb, p. zdejší nový kaplan (vp. Jelinek, bývalý kaplan, dostat se za faráře do Šakvic), do výboru p. učitel Čermák a p. Valenta z literátského sboru, ustalni 3 byli zase zvoleni pp. Novák, Menšík a Bárta. Máme bohudíky dobrého předsedu, neboť v osmi chtech již třikrát v kostele kázal o jednotě naší cyrillské vybízeje lid, aby k ní přistupuval; zvěstoval též. lidem radost vrchního pastýře, jakou z jeclnoty měl. S tímto, důstojný pane, uzavírám svůj list, prose, abyste podržel vše sám pro sebe. Nepsal jsem to proto, abychom chváleni byli, nýbrž, abyste co zakladatel a předseda obecné jednoty cyrillské o všem vědél. < U. ' Márta, i'editel kůru. Ruzntilý p. dupisuvatel promine, že pudržel jsem pro sebe jen tu, co osobně jest mi tak vzácno a milo, co však obecně Cyrillisty potěs'i, v obecnou známost uvádím. Cyrillské jednotě hodonínské jakož i všem ostatním jednotám zůstane vzácnou památkou, ie J. M. nejdůst. pan biskup pontifikální mši sloužiti ráčil, aby jednotě cyrillské poskytrrul příležitosti osvědčiti se. — Jednotě pak a zejména nadšenému a velehorlivému ředitele od srdce přeji tuho vyznamenání, jakého za dlouholetou práci dostalo se mu ud první autority církevní v diecési, od milovaného vrchního pastýře, jehož Pán Bůh račiž zachovati ua dlouhá teta. _Recť. V Krásné. (Brskupskú visětuee.)he soukroméhu listu dp. faráře Josefa Kašpara v Telecím uvádím tuto některá místa: »Věda, ie se potěšíte každým sebe menším úspěchem Cyrillistnu, nemohu upomenouti, abych Vám neoznámil, jakého zvláštního vyznamenání se naší malé jednotě dostalo. Minulý měsíc konal J. M. nejd, p. biskup Bntěuský na hranicích našich visitaci; lne t9, bylo biřmování v Krásné, nejmenší tu farnosti diecése Brněnské. Aby se tamnější počet věřícícli (celá farnost čítá I2o katolíků ve ^ vesnicích a 1200 evang.) zvětšil, přišla nejmenší farnost sousední diecése Kr.-Hradecké, Telecí, se svou nejmenší jednotou Cyrillskou na pomoc. Při mši sv, nejd. p. biskupem sluuiené zpívali jsme při harmonium píseň z kancionálu »Hospodine, všech věcí Pane«, po pozdviliování .Vítej Kriste«, k svat. požehnání emattzské »Zvěstuj těla. a při smutečných obřadech >,de profundis« s responsoriemi. Ten malý kostelík, ale pěkný, málo lidu katolickéliu z dvou nejmenších farnosti, dvou diecesí a malá jednota Cyrillská, tu vše čínilu dojem. A p. biskup byl skutečně také clujat ; ti, kteří byli u oltáře, pravili, že dlouho si utíral slzy, než začal introit. Když pak na konec promluvil, vyslovil svou zvláštní radost nad naším zpěvem a se slzami pravil, ie clojent i radost, jakou má, tím je větší, an právě toho dne slaví jubi. | ||||
|