|
| ||||
| ||||
|
— 83 —
třeba jest při zpíváni pilně znamenati: V těch verších, v nichžto na jistých místech různých stop se užívá, má také zpěv změniti se podle jakosti slabik. Příkladem bud žalm 79., v němž na stejných místech trochaei i spondaei se při-pouštějí. Hned na počátku ve slovech „proč pohanských” na stejném místě (t. j. stopách veršových) „daans7oých” ježto spondaeus jest, proto obě slabiky pod-loži se notě »semibrevis « (:~) ; však v 8. sloze : „Tvému ~nínu” (= jménu) . . . . první slabika Zní vyjádři se sice notou »semibrevis«, však druhá nu, že krátka jest, »nejmenší notě« 0 se podloží. Tak i i na ostatních místech atd.« — Potud Nudožerský. I znamenáme z je110 pravidel, že počal jirni stavěti zpěv česky' též na při-rozené základy české, kdežto posavad, po néjvíce bera své melodie posvátné z choralních motivů latinských, také rhytmů latinského textu a not se držel, jež ovšem duchu českého ja.zyka a jeho časoměrnému rhytmu na mnoze příčily se a takto rhytmus český kazily. Však přihlédněme již k samým nápěvům a harmoniím, jež Nudožerský složil ve svých deseti parafrásích žalmových k antickým rozměrům, a uvažme skladbu a cenu jich hudební. Jazyková krása jejich již dávno uznána, a právem dí o ní Zikmund (1. c.) : >V překladě žalmů pozůstavil nám převzácnou památku ducha básnického. Předmět je vznešený, rozměry antické, však vhodné, jazyk smělý, místy i odvážný, vše uměle a s mistrovskou obratností vysloveno«. Jen tolik mu vvtýká, že »moc antických strof seslabil zavedením rýmů do nich«. Vlak i to činil podle Buchanana. Hned po předmluvě ,ad lectores« podává Nudožerský své ukázky žalmových parafrasí se čtyřhlasnými melodiemi. Noty klade na čtyři systémy v C G a F klíčích. Pro snažší přehled. přepíšeme je do dvou systémů v G a F klíčích. K poznání a ocenění tohoto zvláštního druhu skladby hudebné při-hlédněme blíže k několika žalmům. První parafrase Nudožerského na žalm 75 jeví se zde takto: I I I I= I ~ o-slavujem te-be; nejvyšší Pane náš, o-slavujem tc-be; Sple-sáním veselým o -o O ~_0- I E3- O rJ'I -d ii neb tvých skutky rukou jsou v pamětech na-ších; stá-lou má-me pa-mátku jich. - - - –r ~- -~--~- ---r--=-mor Na této melodii i harmonii znamenáme, že jsou pravidelně vytvořeny v duchu jonické toniny transponované, však dosti jednotvárně, přibližujíce se více k tonu žalmovému, nežli hymnovému. Hymny církevní mají velebnější a vzletnější nápěvy. Řekl bych, že jest i tato harmonisovaná melodie takřka parafrasí žalmového tonu, jako text parafrasí žalmu. Máme-li souditi též o rhytmu a zpěvnosti té melodie, třeba jest, abychom prvé přihlédli k antickémumetru textu. Na konci parafrásí podáva Nudožerský sám výklad »de generibus carminum in his ro psalmis«, t. J. o těch antických rozměrech, jichžto dle Buchanana při svých parafrasovaných žal-mech užil. I udává zde Nudožerský o rozměru svého žalmu 75. takto: ,Est dicolon tetrastrophon. Versus r. 2. 3. est choriarnbicus tetrameter, 4. choriambicus trimeter.« Tato báseň jest tedy »čtyř-slohové dvojakoverší«, t. j. zavírá se | ||||
|