|
| ||||
| ||||
|
vyslal po-sla svého, andę-la mocné-ho, k Pannę Ma-ri -ji k tomu zvole - né. An-dęl slul Gabriel,
si - lou Bo-zí zvaný, s nebeského trű-nu, s andęlského kű-ru ; pohled tu, clovę-ce, my-slí vzhűru ! I I ~ , I Píseń. 1. Kristűv andęl s ne-be slán, jak mu velel Bűh a Pán, k Marji Pannę za - ví-tal, co chc J 2. Andęl vęce: Co dęl Bűh, zpű - so-bí vše sva-tý Duch, všemo-houcí tvorstva Pán, a Syn 3. Synu Bozí Je - zí - ši, krá - láv králi nej - vyšší, svato - sva-tý Pa - ne náš, pros - by 1. Pán, jí zvę - sto - val. Pan-na k hlasu an-dę - la po - ko-ron se za - chvę-la, vá - zí slo- ~ j 2. bu-de to - bę dán. Ten-to Syn Tvűj svato-svat vęc - nę bu-de krá - lo - vat, Sy - nem Bo- 3. na-še slyš a zvaz, vy - slyš li - du svého zpęv, u - kroE Boha Ot - ce hnęv, smi-lo - vá- l. va, bla-hou vęst, jez jí o-hlá-še - na jest. gYII. Andęl Pannę cisté pra-vil re-ci jisté,_ jyFa=La I ' 2. zím bu-de slout, lid - stvo zbaví pe - kel pout. 3, ní vy je - dnej a svou milost nám vzdy prej. | ||||
|