|
| ||||
| ||||
|
1
Píseń. 1. Vęcný Bűh coz sta-no-vil v ra-dę za-ta - je - né, na To-bę se vy-ko-ná v do-bę u-lo - ze - né; i 2. Sy-nu Tvémú Pán Bűh dá po Da-vi - du vlá - sti, ze - mę nebe budou se k nohoum Jeho klá - sti; 1. mi-lost Ducha svaté-ho s hű-ry sstoupí v Te-be, všemoc Boha vęcného Tobę svęrí se - be. 2. v do-mę ot - ce Jakú-ba vęcným krá-l"em bu-de, Bozská je-ho o-so-ba ob je-ví se všu-de. XX. Jak jsi u-lozila, Pannou abys vzdycky byla, budeš zachována; zivota plod vezmeš z divného rízení Du- ~ I I I I I I I I ?I I Í Píseń. cha svatého. 1. BucT sláva, cest dę - tátku, jez Ti bu-de dáno, jak svęta pri pocá-tku jiz v rá- n n n n n 1 n n n, t 1 n n n n n n n 2. E - manu-el Bűh s námi, ve-li - ký a svatý, an vládna vý-9i - nami se sní- 3. A Je-zí-šem chtęl slouti, svatým jmenem ká-ze, ze ne-dá tęm zhynouti, jez k nę- 1. ji sli-bo-vá -no: Syn Bozí prij de s nebe, v Tvém tę - le za - vre se - be a na-ro - dí se z Te-be. L. zí vna-,se cha-ty: tím dojde vęcné spásy, kdo s láskou po vše ca-sy se kNę-mu vęrnę hlá-sí. 3. mu láska vá - ze; nuz s vírou lásky vrelé se k Nęmu znejine ce - le a slavme Spasi - te - le. | ||||
|