| ||||
| ||||
o l o m o u c k é a na NI o r a v ę v ú b e c sít jednot cyrillských bez
odkladu a rychle se rozvętvila; aby skladatelé hudební poskytli skladby presné, ale populární, které by v dobę nastávajícího jubilea n~ Velehradę od spojených jednot Cyrillských predneseny byly. Tot program Jednoty Cyrillské na prahu druhého desítiletí casopisu tohoto. Cas kvapí. Budiz rychle uvázen na Velehradę, v Uherském Hradišti ve vűkolí Velehradském, v arcidiecési olomúcké a v diecési brnęnské. Kdo dosíci chce úcelu, uzíti musí prostredku nezbytných. Bez c e t n ý c h j e d n o t Cyrillských na Moravę nemozno mysliti na v a l n ý s j e z d jednot na Velehradę. Budtez tedy rychle konány nutné porady a výsledek jejich sdęlen nízepsanému. Valnému sjezdu jednoty Cyrillské na Velehradę : »Zdar Bűh 1« F. 7. 2~ehner, predseda. Svęcení a nastolení J. M. biskupa Františka de Paula hrabęte Sch~nborna. (Dokoncení.) Bylo po epištole. Ctvero antifonárű tiae suae tribuat benignitatem. Per zanotovalo. pocátek Gradualu ,Locus Christum 'Dominu:n nostrum.« »Amen!« iste« a celý sbor bohoslovcú pokracoval zní odevšad odpovęd z úst duchovenstva »a Deo factus est« atd. Praecentorové prítomného a jiz všechno na kolena, dále intonovali : »Deus, cui adstat« — »An- svęcenec pak sám na tvár padá.Lpí- gelorum chorus« vpadl jim do toho celý vané litanie ku Všem Svatým rozléhají sbor, »exaudi preces servorum tuorum.« se prostorami chrámu. Ctyri praecento- To »Exaudi,< pronikalo nejvniternęjšími rové zpívali invokace ~ všichni ostatní útrobami duše. Slyšel's, s jakou vrou- bohoslovci jim odpovídali. Ku konci cností se modlí bohoslovci za svého povstal J. Em. pan kardinál a uchopiv milovaného rektora — biskupa. Zní mi se berly, povýšeným hlasem zpívaje az dosud v uších a zníti neprestane. zehnal svęcence: »Ut hunc praesentem »Exaudi preces servorum tuorum«, tak Electum benedi i cere digneris«. A váznę téhoz dne pęly veškeré jednoty Cy- znęla odpovęd: ,Te rogamus, audi nos!« rillské. A zehnal po druhé a 'zehnal po tretí: »Exaudi preces!« Svęcenec biskup- »Ut hunc praesentem Electum benedi 1 ský, rouchem pontifikálním oddęný, ale cere, et sancti j ficare, et conser ? vare bez rukavic, prstenu a mitry pricházel jiz digneris,,. A po druhé a po tretí ve- s obęma spolusvętitely k hlavnímu oltári, lebnę zní táhlá odpovęd: »Te rogamus, aby prijal posvęcení k úradu apoštol- audi nos!« skému. ,Episcopum oportet judicare, Bylo po litaniích. Konsekrátor po- interpretari, consecrare, ordinare, offere, lozil za prispęní prisluhujících biskupú bapt~zare et confirmare„ ; — tęmi slovy otevrenou knihu evangelia na šíji zvo- uvádí mu svętitel na pamęE tęzké po- lence, všichni tri kladou obę ruce na vinnosti biskupské, vybízeje k modlitbę hlavu jeho rkouce: »Accipe Spiritum spolecné: ,Oremus, fratres charissimi, sanctum«, a jiz praeface zaznívá kuším ut huic Electo, utilitati Ecclesiae pro- prítomných. V polovici zpęv umlknul. videns benignitas omnipotentis Dei gra- Svętitel kleká na obę kolena a vzývaje | ||||
|