|
| ||||
| ||||
|
ohlédnul se v seminári a promluvil s boho- Pro kazdého męl slovo laskavé.
slovci o zpęvu posvátném. Ctenári mu I Ioch hned vypravoval, co má v tom dojista na slovo uvęrí, prizná-li se, ze košíku a jak mu ríkají, dęvce, cí je, stárí, dvakrát deńnę v seminári byl, ráno jak se jim darí. Bylo nám jíti kolem i podvecer, kdykolivęk vűbec boho- ústavu hluchonęmých. »'Zastavme se sloveúm cas toho dopouštęl. S radostí tu!« Zazvonili jsme. Ctihodná sestra, zvęstuje, ze se tam potęšil. Seznal mnoho co vrata otevrela, radostným úzasem dobrých zpęvákű a ještę více dobrých zkamenęlá, s místa se hnouti nemohla. hlasű. U všech setkal se s ochotnou Nez se zpamatovala, byli jsme jiz v pr- vűli a láskou k vęci posvátné. D o p o- vním patre. Dvére sínę, v niz dítky 1 e d n e bývaly veškeré rocníky pohro- hluchonęmé právę byly, se otevrely a madę. Cvicil je responsoriím mešním, v nich objevil se náhle nejdűstojnęjší predzpęvoval jim jednotlivé cásti mší pan biskup. Co následovalo, nelze po- chorálních a ukazoval vűbec, jakou ces- psati. Pres všecky prekázky úprkem tou bráti se jest, aby seminár budęjo- letęlo všechno ke dverím a obklopilo vický s prazským závodil. Flned po velepastýre tak, ze se hnouti nemohl. prednášce veškerí bohoslovci do jednoho Jeden objímal jeho kolena, druhý jej objednali si v Rezné na vlastní peníz popotahoval za talár, tretí se vyšinul Ordinarium Missae a cifrované zalmy na nejblizší lavici a hladil jej po tvári, nešporní. ctvrtý mu klepal na ramena, pátý hladil Símę nepadlo na skálu. V hodinách fialovou cepicku, Šestý pocal mu po- v e c e r n í ch konal zkoušky se cvice- cítati cervené knoflícky taláru a p. Yak nými zpęváky. Studoval s nimi Intro- si ho usadili do prostred, po radę lí- itus a Communio pro príští ponti- bali kríz pektorální a prsten na ruce. fikálku z Graduale Romanum, aby zpí- Jeden z vętších hochű s dętinnou dű- vaná mše svatá pak úpinou byla. vęrností znameními mu vypravoval, ze Všem bohoslovcűm pripadlo se usadil na tomtéz místę, kde neboztík by pak pri kazdé pontifikální mši sv. biskup-tatícek prišel se s nimi rozlouciti zpívati dole v presbytári veškerá re- a pak od nich odešel do nebe. Nyní sponsoria chorálnę, bohoslovcű m- však zase mají otce, který je miluje. z p ę v á k ű m tamtéz chorální Introit, A ten otec v jejich stredu na nę bla- Graduale, Offertorium a Communio, zenę se usmíval a k sobę je tulil. Byl sboru pak pęveckému na kruchtę vše to obraz takové krásy, ze jen v ráji ostatní. nebo u hluchonęmých se spatruje. Srdce Takovým retęzem vzájemnostoltáre kamenné nad tím bylo by se rozplakalo. a kruchty by jen získala. Povędęl o ,,Ted vím, kde mám v zármutcích hle- prednášce chorálu a jiném vűbec tolik, dati útęchy«, mluvil sám k sobę biskup, co v té krátké dobę povędęti a uká- kdyz odtud odcházel. zati se dalo. Blazená rodino! Máte ho jiz, ale Na rozchodu podękoval jeden r_ nám jste ho uchvátili. cím v Církvi bohoslovcű jménem ostatních za pouce- katolické jest biskup, malí i velcí uká- nou s ujištęním, »ze veškerí bohoslovci zali zpűsobem nejdojemnęjším. Málem úsilovnę se priciní, aby jeho Biskupské bych byl pro hluchonęmou manifestaci Milosti radost dęlali«. Jiz pouhý slib zapomnęl zmíniti se o hlucné serenádę byl Nejdűstojnęjšímu Pánu k nemalé pęvecké a hudební, kterou spolky pod- potęše a radosti. Coz pak teprve spl- vecer v den intronisace svému vele- nęní slibu zaruceného ! pastýri pred residencí pripravili, jakoz K utęšenému obrázku ze zivota se- i o vrelých prípitcích, kdyz pri hosti- minárského budiz pridán jiný. Pod ve- nách, jimiz po tri dny hostil prední zá- cer druhého dne vydali jsme se na stupce męsta a diecése, na zdraví a procházku męstem. To bylo vítání ode- štastné panování jeho 'se pripíjelo. všad! 1\Iohl's vidęti, ze jiz hned na Jak krásné byly ty poslední tiché, pocátku lnou ovecky k svému pastýri. posvátné vecery! Jsou poslední upo- Poznali hned pri príchodu, ze dobrota mínkou blazených vecerű seminárských. inu zárí s ocí. Sbíhali se tedy se všech To vše ted nálezí jiz minulosti, sladké, stran, aby jej vítali a ruce líbali. Malý blazené minulosti. Zűstanou nejmilejší hošík z košíkem na ruce se na nęho v zivotę památkou. rozbęhnul, dęvcátka nechala hry, starí Nastalo rozloucení. Poctęn jsa na lidé vybíhali s príbytkű a krámű. rozchodu Biskupskou Milostí pri slav- | ||||
|