|
| ||||
| ||||
|
— 34 —
skupa panoval obycejný zivot. Dęti jej Príštího vecera tatáz spolecnost ani na okamzik neopouštęly, své dętské kr.ícela s rozzatými svícemi v rukou zálezitosti s ním sdęlujíce. Hošík jeden po kostele pri prűvodu s Nejsvętęjší vytáhl z poprsní kapsy svou »noticku« Svátostí. Zpívati ovšem nemohla, ale (hluchonęmí hoši velmi si zakládají na z ocí zárily plameny zboznosti a lásky. takových knízeckách; a ukazoval mu Blahoslavená rodino! v ní, po kolikráte jest dnešního dne Královským prűvodem s Nejsvę- u nich v ústavę. Kloucek męl zvláštní tęjší Svátosti skoncil se masopust. nápad, o ncmz nikdo nevędęl. Pri kazdé Popelec príštího jitra v biskupské návštęvę u hluchonęmých dostal J. M. B. kathedrálce sám velepastýr posvętil. cárku. Dnes mu ty známky v katalogu Zpęvy chorální prednášeli zase boho- ukazoval. Napocítal jsem v knízce 27 slovci, kterí téz pri mši sv. zpívali In- cárek. Jelikoz právę skoncilo se první troitus, Graduale a Tractus, Offertorium ctvrtletí, co J. M. B. v Budęjovicích sí- a Communio, vše dole pred oltárem dlil, rnęl na tu krátkou dobu v seznamu v presbytári. Ostatní cástky zpívány vtipného hošíka hodnę mnoho cárek. jsou vícehlasnę na kruchtę. To i ono Mám za to, ze Pán Bűh ty cárky z »no- znęlo dobre a provedlo se velmi správnę. ticky« hluchonęmého hošíka si opisuje — Po mši sv. zasel jsem naposled do do knihy zivota. Kdyz pozdęji kazdému semináre. Ku konci cvicení jsem se dítęti dán jest do ruky pravé talír s ma- se ctvrtorockými rozloucil, klada jim sem i chlebem, do levice pak sklenicka na srdce, aby v duchovní správę, do s pivem, nastaly nám hody. Pricházely které jiz brzy se rozejdou, s láskou a s talíri a sklenickami. J. M. B. musil nadšením oslavovali velebnou boho- alespoń sedmdesátkrát si pripíjeti. Z bi- sluzbu zpęvem ryze církevním, k ce- skupské residence dostavilo se navzá- muz zrizování jednot Cyrillských jest jem veliké mnozství koblih. Pak se zase prostredkem. nejvhodnęjším. S ostat- v plesu pokracovalo. Kolem osmé ho- ními rocníky jsem se rozzehnal s prá- diny, kdyz byl cas, aby dítky na lűzko ním, aby seminár budęjovický byl školou se odebraly, oznámila predstavená, ze chorálu gregorianského pro celou die- bude modlitba. Dala znamení. Zábava cési, tęše se pri tom na štastnou: »Shle- náhle umlkla. Všecko padlo na kolena. danou!« Oci všech pravili, ze práni stane Na podiu se predríkávala modlitba zna- se skutkem. meními, jak bychom my mluvicí a sly- A co ocima mlcky zvęstováno bylo, šící se vyjádrili. Hluchonęmí bez po- vyslovila ústa, kdyz do biskupské resi- hnutí klecíce v duchu ji s sebou konali dence jsem se byl vrátit. Vdp. rektor s andęlskou nábozností. Vidęl's jim to semináre doprovázen dvęma praefekty na tvárích a slyšel's to z povzdechű je- prišli k nejdűstojnęjšímu panu bisku- jich. Zpytovali svędomí, vzbuzovali lí- povi, aby mu vzdali dík za to, ze cyrillské tost, díky vzdávali Pánu Bohu, klanęli exercicie rácil seminári prichystati. Vy- se jemu, modlili se za svého velepastýre- pravovatele pak ujištovali slavným sli- otce, za dobrodince, zivé a mrtvé. Byl bem, ze chorál gregoriánský milovati to obraz rajský. Tak se modli nevin- a pęstovati nikdy více neprestanou. nost. Ustarre v radovánkách, klekne si na tomtéz místę a modlí se s celou Takový byl ten cyrillský masopust, vroucností duše nevinné. Spatril jsem který J. M. B. Budęjovicúm prichystal. po prvé v zivobytí modlitbu v tanecní Po dnech oplývajících radostí a útę- síni. To jest ta pravá, ryzí veselost, chou vrátil se redaktor na své místo, která dovede na místę zábavy modliti nejdűstojnęjší pan biskup pak krátce se. Koho by taková modlitba upro- na to odebral se do Ríma. stred radovánek az k slzám nepohnula! Kazdé veselí má býti tak cisté a ne- vinné, aby clovęk s veselou tvárí mohl pokleknouti a s okem dűvęry piným Pri svém odjezdu vypravil však od zemi zadívati se po nebi. Ta mo- ještę J. M. B. reditele k~ru kathedrál- dlitba uprostred plesu svędcila, ze se ního do Prahy, aby z vlastní zkušenosti zde nevinnę bavil zástup dętí malých seznámil se s chorálem Emauzským a a dospęlých. Ples, který se koná za s zivotem cyrillským. V I mauzích slyšel prítomnosti biskupa, jest divadlem chorál, v Karlínę sloh Palestrinűv, ve v pravdę utęšeným. škole Cvrillské nové skladby slohu cír- | ||||
|