|
| ||||
| ||||
|
— 43 —
(nad Poláky, Nęmce, Francouze a všecky ny- bik ulcrcué« jak dí Dr. Ambros. Tak ob- nęjší v Evropę jazyky) toto míti műz,-ze me- zvláštę liorlivę pocínal si Conrad Celtes ve trum uzívati muzem: jako Latiníci a Rekové, Vídni a higolštatę, a j.5) Tak cinil v XVI. d 1 o u li é s y 11 a b y k dlouhým notám dá- stol. téz ceský humanista Matouš Kolín vajíc, Icrátl:é k krátkým, aby jalo se rec z Chotęriny 6) a náš Nudozerský ve svých vypovídá mluveními, ta],: se i zpívacím vy- parafrásích na to zalmu. povídala.«Gnamenejme, ze Komenský toutu Prihlédnęme nyní výpovędí stanovil ceské hymnologii jiz také c) téz k melodii t. j. k tomu, jak praviűlo zvláštni, ceské deklamace zpęvné Komenský upravoval nápęvy písní pro svűj ci hudebné, cehoz po tu doba nebylo; nebo kancionál amsterodamský. Úpravuje melodii v predmluvách a testech veškerých kan- prihlízel, jak receno, k obsahu a k metru cionálű az do té doby známých nic talzo- písní, o to maje péci, by nápęvy duchem vého neshledáváme. A prece, ze ceský hu- svým hodily se k obsahu, a metrum jejich debný sluch tehdejší nikterak nesouhlasil hudebné by souhlasilo s metrem básnickým. s ledabylou a libovolnou lw(-lební deklamací Vizme nyní na nękterých nápęvech jeho ceského tetu, i toho dosvędcuje Komenský. kancionálku, jakým zpűsobem a jakou męrou Pravít dále výslovnę, ze »skrípání uším pi-e- toho docílil a uvazme a oceńme v nich zá- odporné jest, kdyz se dloulií: syllaby pre- roveń jeho skladatelské umęní vűbec. sekávati aneb oblom pozírati, a naproti tomu Na str. 243, pocínají se »písnę duchovní krátké, neforemné roztahovati musejí.« — církve nové pod evangeliem«, t. j. písnę na Však právę pro toto vyznání Komen- nový zákon. Hned s pocátku klade tu na ského jest nám nemálo diviti se, proc ode druhém místę chvalozpęv Zachariášűv s dvojí vzniku hudebné mensury tak dlouho nedbalo melodií, jednou v šestém tonu zalmovém; se tohoto »preodporného skrípání«, aniz po druhé klade se, jak dí sám, »táz píseń hledęli IIo skladatelé písní odklíditi. Ne- snadnęjší notou a pinęjším rytmem.« První chybíme asi, jest-li ze vinu v této nedbalosti takto upravena: secteme na humanistický smęr oné doby, jenzto zamilovav se pres míru do l:lassické »Po-ze-hnaný Pán Bűh i-sra- el - ský, ze u-ci-nil vykoupení navštiviv ná-ro a i-ectiny zanedbal svého. Tou prícinou stalo se, ze Imdcbní meusura upravovala sice latinské test- zpívané duchem a rvt- mctn latinského jazyka'), nikoli pal: ceské duchem a rytmem ceským, jak snadno po- známe, otevreme-li na kterém libo místę kterýkoli kancionál té doby. Rídkou v té vęci výminkou zacal tohoto pravidla ceské deklamace »pred sto lety šeti•iti,<, jak do- kládá Komenský, »k. Jan Blahoslav, ob- lid- ský.« zvláštnc v oné písni n audclícli »Clivály ra- Nad tímto nápęvem napsal: »Jakz ma- dostné nebeskému otci,« a po nęm v zalmích, licko slov ponakloníc v ceský rytm uve- (ac ne tak pinę) k. Jirí Strýc a nękterí jiní.« deno.« Aby totiz docílil rýmu »israelský — Ostatnę k tomu pravidlu ceské dekla- lidský,« slova tohoto verše z písma sv. vzatá, mace sluší poznamenati, ze vázilo ceský malicko pozmęnil. S tímto zalmovým tonem telit toliko casomęrnę podle tehdejší pro- obecným srovnejme nyní druhý nápęv, jejz sodie ceské, nikoli pak prízvucnę, jakz ní- Komenský sám upravil takto : zej poznáme na príkladech téz. 1 to tuším na vrub dáti sluší tehdejšímu humanismu, jenz právę v této prícinę pokrocil az tou męrou, ze cinily se i pokusy- »zbudovati »Po-zehnaný Pán Bűh i-sra-eeský jiz nový druh liudby, podle básnické míry sla- 4) jiz velikt hudební mistr SV. století, Jos,luin ale Yres, za jeden z hlavních piedmciit pri vyucováni svętu znám, ze u- ci-nil vykoupení skrze hudbę ustanovil pravidla, sedle nichz slova tetu klásti se mají pod noty. Viz _lmbrosovy »Dęjiny hudby,, III, d, na str. 139. — 3 jindy poznali Viz o tom více v Anrbrosovýeh »Dęjinách hudby,. jsme, ze i ná slavu~ grammatik starocesk}', Va- IIl. str. 367. a sl. vrinec Benedikt z Nudoier, rovnęz tak ustavil pra- _Ambrosovy »Dęjiny« 1, C. st. 379. a v nęm po- vidla zpęvu ceského ve svých ctyihlasných para- jednáni o Vavrinci Benediktu z Nudozer v »Cy- trasích na Io zalmú. (Viz »Cyrill,, ISS3. C. II ) rillu,. (l, c.?. | ||||
|