|
| ||||
| ||||
|
- KS -
cily se. Papíroví mudrci rozsévali vítr a a vnitrní okrášleni. Kutnohorský chrám sv. zklízejí bouri. Nauky jejich z knęh prcsa- Barbory a Kolínský kostel dűkladnę se ob- zeny jsou do zivota. Theoreticl:é mudráctví novují. Arcidékansl:ý chrám Plzeńský stkví bez Boha dozrálo v praktický nihilismus bez se jiz vnitnní nádherou. Velehradská svatynę rádu. lIudráci vyklízeli nebe a nihilisté vy- ku svatbę tisícileté novým rouchem se oz- klízejí zemi. Jaký mistr, takový zák. Blá- dobila. Velebný pomník sv. Cyrilla a 1Metho- hovci ! Zapomęli, ze na základech nauky dęje v Karlínę cliystá se na dokonání stej- staví se zivot. »Budete jako bohové!« hlá- norodou úpravou vnitrku. Chrám Emauský sali ucitelé zákűm ucelivým. A ti jim odpo- se j iz obrodil. Po veškerýcli cliecésích cesko- vídají: »Uchvátili jste nám nebe, nyní za moravských nové clu•ámy se budují a staré výmęnu dáte nám zemi!« Ncvęrecké dílo dűstojnę se obnovují. svętoborné v salonech se pocalo a v dou- S architekturou slaví vzkríšení i m a 1- patech se dokonává. Boj perem se zapocal b a, okrašlující stény nádherou barev, i a dynamitem se koncí. V rozhodné chvíli plastika, ozivující jednotlivé clánky vý- na bojišti zurivými neprátely ohrozeném tvory svými. objevil se náhle vojevűdce krestanstva, Lev Ze pri všeobecném obrodu umcleckéni — král, s korouhví vítęznou, na níz stkví i h u d b a posvátná — nejideálnęjší od- se nápis: »Filosofie Thomistická !« Od zá- vętví vešl:erého umęní — stejným duchem kladű staví se budova. Rád porušený filo- se obnovuje, jest pi•irorenou dűsledností. sofií bez Boha lze obnoviti pouze na zákla- Clánky retęzu tęsnę a pevnę souvisejí. Vrací dech filosofie od Boha vycházející. A po se vše k pűvodní ryzosti, vrací se i hudba celém svętę katolickém slaví obrod filo- posvátná — ]c chorálu. sofie krestanská. Doba prítomná s vętší láskou a s do- Za filosofií šla literatura. Ucitelka brým úspęchem vniká do hlubin starýcli zvrhla se ve svűdnici. Paní ušlechtilá od- ziIdel. Všímá si a zpytuje zapomenuté po- rodila se v hnusnou otrokárku. Cudná ne- klady vękű minulých. Posvátný zpęv s li- beštanka stala se oliavnou záletnicí. Tisk turgií tak úzce sloucený pocíná se obrozo- bohopustý naplavoval svęt a morová rána vati na základę tradic a v cl u c li u sv. dávila tisíce zivotű. »Kdo jste Bozí bojov- R e h o r e. Posvátná slova zpęvem gregori- níci,« — zaznęl velitelský hlas se stráznice ánským dospęla 1: dokonalosti. Starý zvyk Vatikánské, — »ostrím péra potírejte hydru tézkopáduého zpívání ustupuje melodickému nemravnosti a nevęry. Tisk tiskem pre- prozpęvování, s bohatou rozmauitnstí. Od- máhej se!« A k slovu velitelovu tisíce strańuje se, co n~ipcv talc velice hyzdilo. rukou pustilo se v boj, s pocátku nesmęle, Tvorejí se skupiny, z nichz celek se nápotom s clirabrostí prvních krestanű, tak skládá. Co dríve nikdo ani netušil, pocíná zc dnešního dne naproti dobre sporádanému ozivovati. vojsku neprátelskému stojí vzorné šiky voj- Nápęvűm chorálním dostává se zase ska našeho. Válcí se o duše. A výsledkem prízvuku a r h v t m u. Pi•irozený pohyb boje bude — vítęzství pravdy. Tvoríme v nękolika melodiích traditionelnc zachovaný jiz nyní dva tábory. Mezi námi a Vámi vedl k poznání pravých zásad. Trosky roz- jest utvrzena propast. Ceská literatura pre- kotauého korábu byly vzácným zbytkem stala sice býti panenskou, kajicnice nez{i- dob minulých, vęrnou ozvęnou zaniklého stala však vęzeti v kalu nepravosti. 1Iáme umęní zpęvného. Nit pretrhnutá se zase na- jiz zase celou knihovnu spisű zdravých. Pra- vázala. Pocalo se pátrati po ryzích prame- covníkű stále pribývá. Jakou jiných národű nech zpęvu sv. Reliore. Nespolehlivé knihy slaví také u nás obrod svűj literatura chorální minulých dvou století prirovnávány krestanská. jsou k nejstarším rukopisűm a shledalo se, A s filosofií a literaturou stejným kro- ze v rukopisech pred 16. stoletím, jakoz i kem krácí i umęní ve všelikých oborech. v nękterých tištęných vydáních zacliovaly Velcchrám Svato-Vítský jako obr roste a se staré nápęvy neporušené nota za notou, rozkládá na vše strany mohutné údy své. skupina za skupinou. Nastal úkol, aby Co Karel IV. zbudoval, vęk náš zase ob- gregoriánská t r a d i c c v nápęvech a v pred- novil, zvelebil a okrášlil, aby pretrvalo nové nesu zase do zivota zpęt se povolala. By10 pűltisíciletí; nad to pak pokracuje se v díle treba zase prijmouti rovnęz traditiouelní pred pęti sty lety prerušeném. Ulomoucicý písmo notové. Nebo jen zretehié skupi- dórn štędrotou kardinála-arcibiskupa se re- ny dopouštęjí, aby i zpęv melodicky ve konstruuje. Kathcdrálkánr v Brnę a v Lito- skupeniny se skládal a zpęváku se ukazo- męricích dostane se nových vęzí. Kathe- val onen plynný a prirozený pohyb, jaký od- drálka Budęjovická chystá se na rozšírení povídá povaze clivály Bozi a liturgické mo- | ||||
|