|
| ||||
| ||||
|
— 66 —
rácil jej milostivę zavésti pűvodce slavnosti, kladl apoštoliun l: nohám zde v Retlehémc, velepastýr sám. prose, aby je mile prijali a v ochranu vzali Ve známé dobrotivosti rácil J. M. nej- dílo oboje, — jednotu cyrillskou i chrám dűstojnęjší pan biskup pozvati zpravodaje karlínský. Presným zpęvem církevním a k pouti na Velehrad pred samou slavností. výtvarným umęním církevním, obęma pa- Jak krásné bylo to nebe v den pouti, tak prsky krásy vęcné, bud vęcnę velebeno jasné byly ty hodiny blazeného obcování. jméno Hospodinovo! Bud mile prijata obęti Jako ty malebné krajiny pozehnané Moravy, vdęku neskonalého za to, ze nás naucili kudy vlak oba poutníky unášel, mile míjely, oslavovati Boha zpęvem a odleskem krásy tak utęšenę strídaly se luzné obrazy minu- nebeské ! losti a budoucnosti. Byla to pravá príprava Pak prohlédli jsme si dűkladnę obno- na velebnou slavnost. Dlouhá cesta minula venou svatyni. Milým a dűmyslných Cice- jako krátký sen. Cíl cesty se objevil. Po- ronem byl velebný pán, který výtecnę zná svátný Velehrad prívętivę vítal apoštolského vykládati veškeré památnosti. — Obnova námęstka svatého Methoda. Tak velebnę, chrámu jest vzorná. Rídící architekt zcela tak slavnostnę stkví se ten pozehnaný Ve- rozumnę ponechal vše beze zmęny v tone lehrad, — drahokam zasazený v koberci stavu, do jakého chrám po velkém pozáru luk, zarámován tmavým lesem a svęzím byl uveden. Veškeré obrazy na stęnách a stromovím. S pozadí dívá se od vękű na na oltárích dal obnoviti, stukový mramor kolébku krestanstva vysoká hora s pyšným znova vyleštiti, sochy natríti, tak ze celek hradcm. Svatyni ukrytou nespatríš dríve, stkví se v harmonickém souladu. Vše pro- az stojíš pred ní. vedeno jest svędomitę s nevšedním dű- U vchodu vítal velepastýre známý hor- myslem a odbornou znalostí. Jemu i du- litel o slávu a o krásu velehradského svato- chovenstvu dluzno štęstí práti ku práci vele- stánku, vp. J. Vychodil se správcem velko- zdarilé. Zaslouzili si spravedlivý vdęk ná- statku. Vdp. dękan, nevęda o návštęvę, męl rodu, vykonavše svędomitę dílo obrovské. toho dne v sousední osadę poutní zpívanou Chrám chváliti bude povzdy pűvodce šfastné cnši svatou. restaurace. Nebylo-li lze pro nedostatecunst Prekrocili jsme práh svatynę. Pri krá- hmotných prostredkű uvésti budovu na tvar sném osvętlení zazáril obraz obrovské pro- pűvodní, rozluštęn jest úkol zpűsobem do- story slavnostnę odęné. Nevęsta skvostnę konalým. Z bývalého ramánského kostela okrášlila se jiz rouchem svatebním k roku zbyly dosud výtecnę zachované absidy. jubilejnímu. Mlcky kráceli jsme k hlavnímu Totéz platí i o Cyrilice. Obnovou nad po- oltári, kazdý se svými city. Srdci preté- myšlení zdarilou stala se skutecným skvo- kajícímu nejprvé bylo vymluviti se u pod- stem Velehradu. Dík neskonalý dluzno nozí oltáre. Pokleknuvše vzdali jsme chválu vzdáti Jeho Eminencí nejdűstojncjšímu panu Pánu Boliu; z útrob duše vystupovala vroucí kardinálu Bedrichu landkrabęti Fúrstenber- modlitba. kovi za úpravu vzácného pokladu. Lepší Co dálo se v duši? Zac jsme prosili? opravy nelze si ani mysliti. Velehrad jest Kdo slyšel první rec velepastýrovu pri na príští jubileum pripraven dokonale. nastolení v katedrálce brnęnské, snadno se Na zpátecní cestę z Velehradu vstupo- domyslí, cím as oplývala duše biskupova, vali do vlaku skoro na všech stanicích knęzí který co apoštolský námęstek obou svętcű a ucitelé ubírající se do Brna ke slavnosti ponejprv klecel pred oltárem velehradského cyrillské. Kdyz pak vlak v nádrazí brnęn- chrámu. ském se zastavil, vystoupilo jich z vlaku ta- A vypravovatel? Prekrocil vűbec po- kové mnozství, ze jiz z toho dalo se souditi nejprv práh Velehradu. Prišel z ceského na valnou návštęvu. V residenci biskupské Velehradu s obęma svými syny »Cyrillecn« ocekával nejdűstojnęjšího pana biskupa P. a »Methodem.« Svatému Cyrillu kladl k no- Ambroz Kienle, který mezi tím z Emaus hách jednotu na jeho jméno pokrtęnou, do Brna zavítal, byv rovnęz z rozl:azu vrch- která právę nyní na Moravę pod ochranou ního pastýre u nęho ubytnván. Pustil se námęstka apoštolského má zapustiti koreny. hned do práce. Dle vzájemné úmluvy męl Svatému Methodu poroucel dílo v karlín- prednášeti o chorálu, kde-to mnę pripadl ském chrámu na oslavu tisíciletého úmrtí úkol, abycli ve skromném rámci v~ lícil po- zahájené. Památka onoho má oslavována všechný obraz o hudbę církevní. Zdálo se býti presným zpęvem posvátným za pomoci mi tedy prirozenq aby ten, komu pripadlo jednoty na jeho jméno zasvęcené; památku mluviti o chorálu, také praktického cvicení tohoto má hlásati výtvarné umęní dűstojným se ujal A jelikoz zpívání chorálu pridęleno vyzdobením karlínské svatynę. Oba dary bylo bohoslovcűm ke slavnosti cyrillské za- | ||||
|