| ||||
| ||||
— 68 —
zených, všudy mile rozmlouvaje s príchozími. srdcí muzű, jim; svęren jest úkol, aby hudebním Byl to zivý obraz otce dítky své laskavę umęním oslavovali katolickou bohosluzbu. -e zde oslovujícího. Pak výborem obklopen usadil shromázdęni jsme a ze sjezd dnešní mozným se 5e v zahradním salonu, který s nírn stoloval. stal, (lékujeme velkému príteli a znateli umęní Vypravovatel poznal pri té pi•ílezitosti blíze církevního. lest to náš nejdűstojnęjší pan biskup námcstica predsedova, reditele ucitelského J rantišek Bauer, (láva !), jehoz prosím, aby ústavu Sulce a reditele ústavu slepcű rácil zasednouti na kreslo cestného predsednictva. Sclm-arze, kterí ke zdaru slavnosti tolik byli (~7llucné sláva ! a tleskání.) pricinili. Za utęšených a poutavých rozmluv Za nadšeného jásotu ubíral se n e j d. mzikem uprchla doba a bylo odebrati se ke p a n b i s k u p s kresla svého vzhűru na schűzce slavnostní. podium ke stolci predsednickému. Kdyz O tretí hodinę byla prostranná a krásná jásot umllalul, ujal se slova, jak následuje : dvorana domu besedního ve všech prosto- Toklúdám za povinnost' svoji, bych vám, rách napinęna. I galerie kolkolem obíhající veledűstojní a velectęní pánové, za slova a sou- byly piny. Ucitelkám ke sjezdu zavítavším hlas váš vzdal dikv a prál bvch si, by se mým bylo tam místo vykázáno j akoz i pęveckému díkűm dostalo vrelosti co nejvętší. `7Cazdá schűze sboru, který mezi prednáškami męl zpívati. muzű ctihodných vynucuje uznání a utęcené po— kdyz vrchní pastýr výborem doprovázený diveni. '' ím' vznešenęjší snahy a cím celncjci ve dverích se objevil, byl nadšenę uvítán návštęva, tím vznešenęjší i schűze sama. Zde bourlivým voláním: »Sláva!«, které ani utí- sešli se dnešního dne zástupcové dvou stavű, jim; šiti se nechtęlo. V první radę sedadel byli svęreny jsou úkoly nejvznešenęjší, by chválu vzdali vys. ddpp. kanovníci kapitoly kathedráluí, Iránu Mohu. _~/i proto bych nazval dnešní schűzi hodnostári duchovní a milý P. Pavel Kríz- kovský, který, ac churav, s holí do dvorany vrpectaculzcm Deo et hominibus.,< zde naplńuje se, co Xristus pripovcdęl: >Welioli dva nch tri se dostal. Bez nęho Cyrillská slavnost ne- shromázdęni jsou ve jmérac Zlém, jsem ntczi byla by bývala úpiná. Pookrál patrnę ra- nimi.« Zajisté, ze `C'n jest, i tu prítomen, a `G'n, dostí nad vítęzstvím vęci posvátné, za kte- rou tolik let bojoval a po svém skromném který vás nadchnut, zajisté také udęlí ~Srého po- zpűsobu bez hluku, ale vydatnę s neslýcha- zehnání snahám vašim. — jest mi to ke cti, nou obętovností pracoval. Zpravodaj pro- vás pozdraviti. ~N'ębol jest to opęt dűkazem, ze dlel u milého prítele v starobrnęnském klá- církev katolická všeliké slavv a snahy spojuje a smiruje a mýna nejvrelejším práním jest, by dnešní štere kazdou prázdnou chvíli, která mu v schűze nejen rozdíl stavCcv a nciradnosci odstranila, tęch dnech štastných vybývala, a to vzdy s P. Ambrozem, jehoz jemná duše ]: starému ale i jednofy vyšší, spolecné Glazeno.sti docílila. mistru dętinnę prilnula. S radostí jsme po- ,~q bude—li niís -tato páska pojiti; pak zajisté do— sáhneme úcelu svého, pak stane se hudba církevní zorovali, jak celá bytost jeho oki•ívá, kdyz apostolcítena v církvi. U tomto smvslu, vítám bylo mu lze pobaviti se o tom, cesnu na svętę zcela a bezvýminecnc se zasvętil. — vás, velcdiistojni pánové, ještę jednou co nejv`e- leji a preji schiLzi dnešní toho nejlepšího zdaru. Dále sedęli profesorové svętští a du- (~Ul mavé Sláva! Tšeobecná nadšenost.) chovní, duchovenstvo męstské a venkovské, nejhojnęjší byly však rady ucitelstva, ode- Veškeré shromázdęní vyslechlo slova všad ke slavnosti zavítavšího. Pohled na biskupská stojíc. Po celé dvoranę rozho- napinęnou dvoranu byl imposantní. Znatelé stila se nálada slavnostní, která potrvala cítali pocet všech prítomných na zoo. Jeli- az do konce. Zdálo se, jakoby- zde dýchal koz úpiný seznam úcastníkűv slavnosti re- se vzduch nadpozcuislcý. Takové nálady daktora dosud nedošel, nelze pocet zevrubný bylo treba, aby slova zde promluvená v duši udati a uciní tak po dorucení seznamu. utkvęla a zní více nevymizela. Oci zái•ily, srdce sálala. Do pűdy ohnęm nadšenę roz- Kdyz boure jásotu se utišila, zahájil zaté a rosou lásky svlazené snadno se za- sjezd predseda slavnostního výboru, vdp. sé,:á. Símc ryclilc se ujímá, klící, roste, opat Anselm Rambousek, vítaje cetnę — az dozraj 'c v zeii pozehnanou. Ducli shromázdęné slovy následujícími: Pánę, který církví vládne, byl zde prítomen. Jest mi milou povinnosti a radostí zároveń, Kdc biskup, námęstek sv. Methoda, za- abvch pozdravil shromázdęní tak vzácné a cetné. sedl na stolec svűj, rídę shromázdęní vę- 9C vyzvání našencu seno se k nám tolik nad- rících, Ducli Svatý jest prítonieu. Tím vy- šených pęstitelű a prátel hudby posvátné z veške- svętluje se ta velebná, slavnostní nálada. rých koncin vlasti naši. Tak hojné úcastenství Byl to ale také obraz nad pomyšlení utę- jest mi rukojemstvím a dűkazem, ze reforma šený, — biskup i-ídící shromázdęní svých hudbv církevní hluboké jiz zapustila koreny do ovecek. Srdce kazdé cítilo, ze zde vládne | ||||
|