|
| ||||
| ||||
|
— 76 —
vzletnou a kvętnatou, prednáší o historii hudby cír- prijato. Také vokalisace byla ai na nepatrné výjimky kevní a o chorálu, (Uvádí se strucnę celá rec, která správnou. koncí následovnę:) D p. F r, K o 1 í s e k (cesky a nęmecky) podo- Budme tudíz apuštuly tohoto krá- týká, ie pro ochuravęní prof. Janácka, jeni odjel do sného umęní, vázáni jsouce chudobou, lázní t;leichenberských, picvzal jeho p~eclnášku, k cistotou a poslušností; chudobou — vzdy níz mu p- profesor nękteré myšlénky sdęlil. Ftecník hudba církevní nezná nádhery; cistotou —hudba cír- mluví u církevní písni lidu se zvláštním zretelem na kevní stkví se nevinností — neobmezenuu poslušností vzorný prűvod varhan. Píscit uvádíme obyrejnc burl zákoni církevních. krátkým závęrem (kadencí) neb delší predehrou (prae- Kdyz tínrtu trojím slibem pak spují se náš zpęv ludiem). Jiz praeludium má UÝti piimęienu významú se zpęvem andęlű na luzích betlemských, všichni je- cirkevní slavnosti pripadajícího dne, 'L'iedeltru jakoz i dnotnę zpívali budeme : »S l á v a u a v ý s o s t e clt závęr dluzno povazuvati za skladbu s a m u s t a t n o u. Bohu a na zemi pakuj lidem dobré l\eęuík poukazuje na vady nękterých varhaníkű. Vý- vtitle«. (Hríntavé dlouhotrvající Sláva, borný varhaník z dómu pan Fr. Musil provádí na a h l u c n ý p o t l e s lc. Konec této velezajíroavé, hannuniu prakticky vwntá praeludia a kadence, jako`, unášejíci prednášky Po 4, hod- o(Ipal.) také a tu za hlucného smíchu úcastníkű praeludia a Dp. P. A 111 1). K i e n l e (kdyz vystoupí, zavznélu kadence špatné a »ševcovské !« Ku predehre nejlépe dvoranou klucité »Bravo«). ltecník mluví v jazyku nę- jest vziti myšlénku z písnę samé. Pi'íklad : P. Musil meckém o zpęvu chorálním s praktickým jeho po- hraje praeluditnn z pfsuę »Svatý«. Ku zvýšení dojmu uzitím. Chceme-li vystavęti pevnou budovu hudby cír- praeludia dluznu dle slavností a okolnosti pouziti kevní, jest potiebi pevného základu a tím jest zpęv vhodného registrováni. P. Musil hraje prae- chorální, ltecnik na to opakuje v poutavé prednášce htdium slavnostní a zádušní. Na to rozehirá pan var- své chvalorec chorálu ve smyslu dp, predrecníka. 1, a- haník Musil rűzným a lu zajímavým zpűsobem píseű sa(lme jen zpęv chorální jako rűii Je- »Vstalt jest této chvíle«. Hlavní dűraz klade rišskou do pusvátnéltu proudu liturgie na tu, re pi'eplűuvání hlasű prűchodnými a ozdobnými církevní a uvidíme, jak krásný vydá tony za,tiiiuje nápęv a proto odporucují se vice har- k v c t. (I Ilucné Bravo a potlesk.) Dále mluvi recník monické postupy; cím bohatší harmonie, tím pűvab- o prednostech chorálu, o jeho kráse a zpiv, nękteré nęjší dolem, Na to niltn í dp. P. Kulísck o v z o r n é m úryvky z hymnű církevních, které s hlucným souhlasem p r ii v o d u p í s n í, coz varhanik p. \lusil zábavné prijaty. (Neműzeme opomenouti, ze dp, ice nik zpíval v praxi demonstruje. kce trik varuje piccl šlendrián- tempem rychlým a jasným hlasem a s ji- skými mezihrami pii pisních, jakých odstrašující prí- s t o u e 1 e g a n. c í, cími zpęv zvláštního pűvabu ua- klad p. Musil za ltlucnéltu smíchu na hannuniu po- by1. Vűbec dluino se varovati prísnę dává. (Jediným naším pi'ánínt a prosbou pri zpęvu chorálním všeliké zclluuha- v tamtu vzhlcdę jest, aby tíz velect, vosti a protahování, cimz zpęv cho- pánovę, kteií se tęmto a podobným rálni velice na kráse pozbývá, Recuílcűv mcziltránt hlucnę smáli, az piijdou hlas byl vęru prekrásným, suuornim a srdce všech clono: a pudabué mczihry uslyši, je co jimajicím.) nejrozhodnęji zapovędęli!) Na to udporu- Na to provedeno praktické cviceni: lu- éuje ice ník Lchnerűv l;auciuuálek, llulainovy »Plesy troitus ex missa de feslo St, Augusliui. Cviceni pro- duchovní« a Kunraduvy ,Dęjiny církevního zp,,vu vedl dp, recnik s pp. bohoslovci a dal zároveit návod staroceského«. Jest vroucím pi'áním, aby i v naší ke cviceni zpęvákii. Aby církevní hudba všude co diecési a ostatních vydána byla knízka, v niz by je- nejrychleji zavládla, k tomu potrebí jest picdnę do- dnotlivé písnę kustelni vzornę ttcláuy byly a tou my- vedných, zpűsobných a pricinlivých reditelű kíiru, pak šlenkou obírá se jiz pu delší dubu náš nejdp. biskup. valného poctu zpęvákű a s Bozi pomocí a pri po- (I[lucné »Sláva«), Také dlur.nu dbáti pri komposicích nękud vytrvalé vűli vše se zdari. prűvodűpísní nástrojű ltudebuich, ua nichz Véru smutná to doba, kdy i ta neroz• komposice pi'ednesena býti má. umná príroda svým hlasem L'olia cliválí, Z tęcltlu 31w vy yíM, ie kU I)tovedeU! dolllé)lo kdezto clovék zapomíná svým hlasem prtivodu cirkevníclt pisui nutno jest znáti nauku o Tvűrce prirozenę cltvríliti. (Iflucné Bravo. harmonii, o kadencích, nauku starých tonin a cástecnę Konec této poutavé pi'echtášky po S. hod, o(ipol,) kontrapunktu mimu vytiíbeuý vkus a zrucnosi ve hie. Po zajímavé prednášce dp, F. Kieuleho zapęl s Nez i snáze docíliti lze vzorného prűvocíu ; ractei se galerie sbor »Besedy U r n én s k é« za rízení jen vzdy ríditi následujícími základními pravidly : osvędceného reditele p, Nesvadby S a n c t u s a B e- I, hrány budtez predehry uznaných n e d i c t u s ze mše Palestriniho. Ponękud rychlejší mistrű z not bez improvisace. tempo nebylo by bývalo po našem soudu na škodu a II, hrány budtez i prűvody písní z to zvláštę pri Sanctus v tom velebném Ilosanna, not a vymýtęny budtez veškery nerádné Provedení bylo jinak výborné a s hlucným potleskem kadence z písní. | ||||
|