|
| ||||
| ||||
|
katolickou posvátnou
zároveń é Jednoty Cyrillské. vydavatel a redaktor Císlo O liturgické a umęlecké stránce chorálu. O slavnosti brnęnské prednášel P. A m b r. K i e n 1 e O. S. B. Chceme-li jakousi pevnou, sihiou, trva- jako praví sv. Ambroz o zalmu: »Psalmus lou stavbu provésti, pomýšlíme nejprve na vos Ecclesiae«, podobnę lze ríci o chorálu : pevný základ. My hodláme vzdęlati stavbu »Cantus Gregorianus — cantus Ecclesiae«. církevní hudby, chvály Bozí, církevního li- Povznáší-li katol. Církev svého hlasu, chtę- turgického Bozího oslavování posvátným zpę- jíc nebesleého Otce chváliti a velebiti, tu vem. Prejeme si, aby tato stavba rychle jest její písni — chorál. Jest Kristem za- postupovala a imposantnę k nebesűm vy- lozena, Duchem svatýtn poucována, rízena soko se nesla a po mnollé lidské vęky trvala. a do veškeré pravdy vedena, avšak nemá K takové stavbę potrebí jest mocného zá- zádného zpęvu, nezná zádné hudby, ]sterá ]dadu; základu, který se bęhem casu ne- by vhodnęji projadrovala její myšlénley a drobí, který nemizí jako męnící se strih a city. Její radost a veselí, její klanęní se strídající se denní mínęní. Tento trvalý a úcta, její stenot a díle zní nejlépe nápę- základ jest chorál. Jeho nápęvy jsou s vem chorálu. Vzdyt jest to zpęv, jakým málo výjimkami daleko pres tisíciletí stary, jásali a chválu vzdávali její svętci, to jsou a dnes jsou ještę tak cerstvy jako na úsvitę »gemitus innenarabiles« sv. Pavla. Pripra- svého bytí. Zdá se, ze zub casu na nich vuje-li se mladistvý sluzebník oltáre ke otupęl, neműze jim škoditi. V tęchto zpę- svému sv. úradu, má se uciti chorál pęti. vích zije nęco posvátného, nęco nadpriroze- Knęzi u oltáre, pri nejsvętęjším úkonu do- ného, coz je zachovává cerstvy a neporu- voleno jest zpívati, — ale jen chorál. A šeny. Na poli hudebního umęní vyskytly kdyz o dnech slavných bohosluzba velebnęji, se mocné prevraty; objevili se rekové a hr- nádherncj i se koná, kdyz námęstek svatých clinové, jeden sloh následoval za druhým, apoštolű obnovuje sv. tajemství, i on pęje, aby jakousi dobu panoval, ale casem umlkl — lec jen chorál. Zádá-li sbor zpęvákű — jen chorál stál pokojnę, nepohnutę; nękdy nálezité písnę, tu opęt Církev podává mu sice neuznáván jako v predešlém století, dvę prastaré, ctihodné knihy nápęvű : Gra- avšak zdá se toliko za tím cílem, aby na to duale a Antiphonale. Jak krásnou stává se tím více uznáván a obdivován byl, jako dęje se bohosluzba chorálem, jak se rozvíjí chorál za našich casű. Takovýto ctihodný kámen v bohosluzbę. Chorál spojuje se co nejtęs- hodil se zajisté k základu díla refor- nęji s bohosluzebným úkonem, vęrnę jej mace. Nez chvalme jiz radcj jinou vlast- provází, oddává se mu, dopltíuj e, vysvętluje, nost posvátného chorálu, která jej ciní zdobí jej. Nikde nehledá sebe, své slávy, vhodným k základu : jeho l i t u r g i c k ý nestaví se na odiv. Jest bohat na prostredky charakter, a jeho prednost cistę hudební, avšak bohat jako král, a tudíz sám hudební, umęleckou. trpytę se ve skvostném odęvn umęní po- 1. klady své klade k nohám liturgie. Chorál jest zcela zpęv liturgi- Jaký v l y v p o s v ę c u j í c í musí míti cký, jest zpęvem katol. Církve. takový zpęv n a z p ę v á k a. Tu podobá se | ||||
|